Čtveřice buchty/nouze chtěla hrát pop, ale nakonec skončila u trudných noiserockových radovánek
Ze zkušebny v ulici Fráni Šrámka se valí dobrá nálada i lahodně lapidární noise rock. Právě tam totiž zkouší čtveřice buchty/nouze, která na konci května vydala debut Jednou ahoj. Ten následuje EP Z nejhoršího vevnitř, na kterém kapela představila svou vizi řezavých kytarových písniček s hitovým potenciálem.
„Linda vždycky fňukala, že chce kapelu, Kvan fňukal, že chce kapelu s holkama,“ říká zpěvačka Beata, která jim tedy řekla, ať tu kapelu založí. Teď už buchty/nouze pár let křesají nepravděpodobné hity. V krásně úsečných, lítostivých i energických textech kapely se opakuje motiv „chuti vypnout“, což možná není tak překvapivé vzhledem k tomu, že texty dávají do kupy ve společném chatu zejména při nočních cestách z lokálů všeho druhu.
Buchty/nouze teď budou k vidění na vybraných letních akcích a po létě vyrazí na cesty s kapelou 50m znak.
Ve které ze čtyř sídelních jednotek města Šenov se nahrával debut buchty/nouze? Které noiserockové kapely skončily, aby uvolnili místo mladé krvi? Kdy se dočkáme vinylů? A co na to všechno říká Peťa Ondráček?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
