Čtvrtina mladých Rusů neví o pádu Berlínské zdi. Celkově o něm podle průzkumu neví 12 % Rusů

Berlínská zeď

Více než čtvrtina mladých Rusů nikdy neslyšela o pádu Berlínské zdi. Tvrdí to nezávislá sociologická společnost Centrum Levada. Pád zdi, která Berlín rozdělovala na západní a východní část, začal 9. listopadu 1989. I díky tomu východní Němci znovu nabyli svobody a celá země se následně sjednotila.

Podle ruského serveru The Moscow Times 28 % respondentů ve věku od 18 do 24 let uvedlo, že slyší o pádu Berlínské zdi poprvé až od výzkumníků. Stejně odpovědělo i 19 % účastníků průzkumu mezi 25 až 39 lety. Celkově, napříč všemi věkovými skupinami, o pádu zdi neslyšelo 12 % lidí. Zbývajících 88 % sdělilo, že mají detailní či obecné znalosti o této přelomové události. „Historické povědomí slábne a je nahrazováno mytologií,“ uvedl Andrej Kolešnikov z moskevské pobočky Carnegie Center. Jak dále píší The Moscow Times, většina z mladých lidí (54 %) uvedla, že se o pád zdi nezajímají. Třicet dva procent jej vnímá pozitivně, mezi všemi věkovými skupinami to bylo 43 %. V průzkumu odpovědělo 1 616 respondentů z padesáti ruských regionů. Jak píše web BBC, k pádu Berlínské zdi přispěla i náhoda. Jeden z východoněmeckých politiků Günter Schabowski zmateně v televizním vysílání prohlásil, že je hranice mezi východním a západním Berlínem s okamžitou platností otevřena. Zástupy Berlíňanů pak vzaly zeď útokem. Díky rozhodnutí důstojníka pohraniční stráže Haralda Jägera nezačali pohraničníci na lidi střílet a dovolili lidem přejít na Západ. Tím začala demolice zdi, která rozdělovala Berlín i celou zemi na dvě nepřátelské půlky.

Přečtěte si taky Lidé z postkomunistických zemí se třicet let od roku 1989 bojí o demokracii, vyplývá z průzkumu.

Spustit audio
  • Kdo řídí dopravu v indickém Bengalúru? Figuríny v policejních uniformách

    12. prosinec 2019
    Policista v Indii

    V Bengalúru dojde denně k více než dvaceti tisícům dopravních přestupků. Nyní město přišlo s netradičním řešením, jak přimět řidiče, aby jezdili podle pravidel. Policii začaly vypomáhat figuríny.

    Bengalúr je proslulý nejen jako sídlo indického počítačového průmyslu, ale také jako jedno z nejucpanějších měst v Indii. Na zhruba 8,5 milionu obyvatel připadá 8 milionů registrovaných vozidel, takže dopravní zácpy, nehody a porušování pravidel silničního provozu jsou na denním pořádku. Aby řidiči jezdili bezpečněji, rozhodlo se město přistoupit ke lsti. Jak informuje BBCv bengalúrských ulicích se nedávno objevily figuríny oblečené do policejních uniforem.

    Tyto figuríny, které mají z dálky vyvolávat dojem skutečných policistů, mají řidiče přimět k jízdě podle pravidel. Policie figuríny každý den přemisťuje, aby si na ně řidiči a řidičky nezvykli. Některým obyvatelům se novinka líbí, jiní z ní mají spíše legraci, o čemž svědčí celá řada příspěvků a selfíček na Twitteru. Figuríny kritizovala i expertka na PR Saleela Kappan, podle které jsou příliš vysoké, svalnaté a světlé na to, aby je někdo považoval za skutečné policisty.

  • Na světě si polepšilo deset druhů skoro vyhynulých druhů zvířat, zmizelo ale dalších 73

    11. prosinec 2019
    Chřástal guamský

    Nelétavý chřástal guamský, středně velký ptáček s matně hnědým peřím a černobílým ornamentem na břiše, je zajímavější, než by se na první pohled zdálo. Ztělesňuje velký úspěch záchranářů, kteří dokázali v zajetí úspěšně obnovit jeho populaci. Ta totiž z volné přírody již úplně vymizela. Teď byl jeho status v mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů přepsán z „vyhynulý“ na „kriticky ohrožený“.

    Spolu s chřástalem, který je po kondoru kalifornském teprve druhým ptákem uchráněným lidmi před vyhynutím, si polepšilo dalších devět druhů zvířat. Mezi nimi je i zelený papoušek alexandr réunionský, který se teď v divočině nachází ve víc než 750 exemplářích, nebo dva druhy australských pstruhů. „Tahle desítka je jiskřičkou naděje uprostřed velké krize biologické rozmanitosti naší planety,“ řekla britskému serveru The Guardian výkonná ředitelka Mezinárodní unie pro ochranu přírody, která červený seznam vydává, Grethel Aguilar. „Je to důkaz, že příroda se umí zotavit, pokud dostane alespoň nějakou šanci,“ dodala.

    Nejnovější data červeného seznamu ale rovněž ukazují, že navzdory snahám ochránců přírody vymizelo 73 dalších druhů zvířat, a dokument teď vyjmenovává 112 422 ohrožených nebo kriticky ohrožených druhů zvířat z celého světa, z nichž víc jak 30 000 je momentálně na pokraji vyhynutí.

    Přečtěte si také Novozélandským ptákem roku je nespolečenský tučňák hoiho. Hrozí mu vyhynutí.

  • Vinyla na vlně experimentů a překračování žánrů. Letos budou soutěžit Margo, B4 i kolektiv BCAA

    11. prosinec 2019
    Margo

    Po Apollu zveřejnila dnes své nominace i Vinyla. Ve třech klasických kategoriích – Deska, Počin a Objev se utká například prvotina Anety Martínkové vystupující pod jménem Margo se zavedenými jmény, jako je pražská kapela B4 či projekt Luboše Rezka Rouilleux.

    Aneta Martínková může uspět hned ve dvou kategoriích – podobně jako před dvěma lety producentka Enchanted Lands, figuruje se svou debutovou nahrávkou v nominaci na Desku i Objev roku. Její album First I Thought Everyone’s Staring at Me but Then I Realized Nobody Cared – All the Creatures I Met Sitting on the Back Seat and How to Deal with What I’ve Learnt bude soupeřit s debutem zpěvačky Palmy z dua Leto, která pod hlavičkou labelu Silver Rocket letos vydala desetipalec Starý duch, nebo s nahrávkou Plastová okna pražských B4 a deskou Lycanthropic Sounds projektu Rouilleux. Objevem roku pak kromě Margo mohou být hned dva alternativně rapové projekty – Metastavy, přimíchávající do své tvorby soul i jazz, v čele s básnířkou Annou Hokešovou anebo duo P/\ST, známé pro svůj vynalézavý a surrealistický přístup k textům. Mezi Počiny roku se mohou zařadit aktivity pražského prostoru Punctum, které oslaví příští rok 5 let své existence. Dalším nominovaným je podobně jako loni kolektiv BCAA, tentokrát se svou kompilací No~one Is An Island, vyprávějící radikální příběh s prvky fantasy napříč médií, kterou doplňuje například film, který letos dostal diváckou cenu v rámci Jiných vizí na olomouckém festivalu PAF. Jako třetí Počin bylo nominováno experimentální album Wabi Experience z dílny Tomáše Procházky a Járy Tarnovského, vzdávající svébytný hold klasikovi české country Wabimu Daňkovi. Slavnostní udílení ceny Vinyla proběhne v pražské Lucerně 26. února. Večer budou moderovat Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z girltalku Radia Wave Buchty a kromě dvou ze soutěžících kapel vystoupí například 15členná kapela Zvíře jménem Podzim.

    Poslechněte si rozhovor s Margo nebo recenzi Palminy desky.

  • Ženy si vedou mnohem lépe se skupinou kamarádek v zádech

    11. prosinec 2019
    Ženy - kamarádky

    Madeleine Albrightová kdysi poznamenala, že „v pekle je zvláštní oddělení pro ženy, které v životě nepomáhaly jiným ženám“, a server Upworthy k tomu dodává, že pokud si ženy mezi sebou pomáhají a podporují se, nejenže se vyhnou peklu, ale taky mnoho získají. 

    Jsou očividně spokojenější a sebejistější, ale podle studie, jejíž výsledky zveřejnil ekonomický magazín Harvard Business Review, také dosahují na lepší pracovní pozice a vyšší platy. „Ženy, které měly po svém boku jednu až tři přítelkyně, zastávaly častěji vedoucí pozice a měly dvaapůlkrát vyšší autoritu i plat než jejich vrstevnice bez kamarádek,“ píše autor výzkumu Brian Uzzi. Dodává, že tajemství ceny ženského přátelství je možnost obrátit se na svůj „kmen“ a dostat radu a podporu, což ženy motivuje a posouvá vpřed.

    Mít kamarádky však zřejmě není prospěšné jen v pracovním životě. Lékařská studie zaměřená na výzkum rakoviny v roce 2006 prokázala, že ženy, které mají dost přátelských vazeb, přežijí rakovinu prsu častěji než ženy bez kamarádek – ty měly o 64 % vyšší pravděpodobnost úmrtí.

  • New York uzavírá „továrnu na zoufalství“ Rikers a plánuje stavět věznici 21. století

    10. prosinec 2019
    Věznice na Rikers Islandu

    Vězni naštosovaní v několika 45patrových budovách nebo od světa odříznutý vězeňský kampus na ostrově uprostřed East River, i to jsou nápady pro novou generaci vězeňství americké metropole New York. Debatu rozpohyboval starosta města a jeho plán na uzavření ostrova Rikers.

    Ten je domovem hned několika rozpadajících se vězeňských komplexů, a zatímco bezúhonní Newyorčané ostrovu přezdívají „Guantánamo New Yorku“, vězni, kteří Rikers znají zevnitř, o něm mluví jako o „továrně na zoufalství“. Všichni se tedy na nutnosti zrušení komplexu na ostrově Rikers, který do roku 1932 sloužil jako obří skládka, shodují. Otázka ale zní, jak má věznice 21. století pro městské části Manhattan, Brooklyn, Queens a Bronx vlastně vypadat.

    Jak píše britský zpravodajský server The Guardian, plán transformace newyorského vězeňství počítá s výdaji 8,7 miliard dolarů a má být hotový do roku 2026. Počítá současně s radikálním snížením počtu trestanců – ze současných 7000 na konečných 3300, což je podle představitelů města možné i díky tomu, že v metropoli kontinuálně klesá kriminalita. Určitou naději pro zachování lidských podmínek pro vězně a zároveň maximální bezpečnosti přináší výzkum Van Alen Institute, neziskové organizace zabývající se architekturou a urbanismem, který dostal za úkol vymyslet zdravou a důstojnou vězeňskou infrastrukturu. Toto zadání propojilo architekty, environmentální psychology, experty v oblasti trestního soudnictví, bývalé vězně i nápomocné neziskovky. Ti všichni se teď pokusí společně definovat, jak má vypadat nová generace center výkonu spravedlnosti.

    Čtěte také Přes čáru: Vězení klidně může zůstat trestem, ale musí to mít smysl, říká bývalý vězeň.

  • V Alsasku ožila zapomenutá železnice jako monumentální cesta krajinou

    10. prosinec 2019
    Chemin des Carrières

    Ve východofrancouzském Alsasku spojilo svoje síly architektonické studio Reiulf Ramstad Arkitekter a designéři z Parenthèse Paysage a přeměnili jedenáctikilometrový úsek nepoužívané železnice mezi městy Rosheim a St Nabor na umělecké dílo, které v sobě pojí kus místní historie a kultury i respekt ke krajině.

    Zatímco původní kolejiště zmizelo a ustoupilo cyklistům a pěším, umělci za pomoci ocelových prvků různých tvarů vytvořili na místech, kde se nacházely zastávky a nádraží, síť monumentálních labyrintů, průchodů, balkonů i vyhlídek. Ty zvýrazňují místní krajinné prvky a vybízí turisty i místní k zastavení na místech, kudy od roku 1902 procházela železnice a v podhůří Vogéz přepravovala důlní materiál a lidi mezi pěti obcemi. Na zastávce Rosheim designéři vytvořili labyrint poskládaný ze zakřivených plechů zvětralé oceli a v nich umístili otvory, kterými můžete nahlédnout do přesně ohraničených míst krajiny kolem sebe. Na zastávce Boersch se zase pozornost tvůrců zaměřila na řeku, u které najdeme ocelový amfiteátr. Jedenáctikilometrová stezka nabízí cestu dlouhým tunelem i jedno zrekonstruované nádraží a podle serveru Inhabitat cestou potkáte zlověstná a temná zákoutí i nádherné výhledy.

  • Král londýnského grimeu Skepta opět v Praze. Festival Metronome ohlašuje první jména

    10. prosinec 2019
    Skepta

    Předposlední červencový víkend příštího roku se na pražském Výstavišti opět ponese ve znamení festivalu Metronome. Mezi prvními z odtajněných jmen je i grimeový rapper Skepta, který letos vyprodal Forum Karlín. Rodák z londýnského Tottenhamu působí na scéně už od roku 1999, největším zlomem jeho kariéry ovšem byla nahrávka Konnichiwa, která mu v roce 2016 přinesla prestižní britskou hudební cenu Mercury Prize.

    Temný a náladový londýnský zvuk se odráží i na jeho nejnovější desce Ignorance Is Bliss. Novinkou letošního Metronomu také bude stage, kterou obsadí zavedený pražský večírek Addict, který pod taktovou DJe NobodyListen funguje něco přes tři roky a míchá současný rap s takzvanou elektronikou s přesahem. Addict od roku 2016 uskutečnil více než tři desítky akcí na rozličných, často i těch nejnemyslitelnějších místech. Na Metronomu Addict, tradičně doplněný o světla z dílny studia Lunchmeat, proběhne v pátek i v sobotu v noci. Kromě grimeového giganta Skepty se pak můžete těšit i na britskou elektronickou legendu Underworld a spoustu dalších jmen z tuzemska i zahraničí, která budou v průběhu následujících měsíců avizována.

  • Hladový umělec ukradl na výstavě nejdražší banán světa za 120 tisíc dolarů a snědl ho

    9. prosinec 2019
    David Datuna

    Dotčený banán byl dílem italského umělce Maurizia Cattelana, který tropické ovoce připevnil lepicí páskou na zeď galerie Perrotin během uměleckého veletrhu Art Basel v Miami. Dílo s názvem Comedian mělo symbolizovat globální trh a vzalo za své ve chvíli, kdy ho jako součást své performance využil jiný tvůrce David Datuna.

    Ten se označil za Hladového umělce a před kamerami a dalšími návštěvníky galerie banán oloupal a snědl. Poté byl vyveden zaměstnanci a zatčen policií. „Bylo to zajímavé,“ okomentoval situaci policejní kapitán Steven Feldman, který na místě činu uklidňoval srocující se dav milovníků současného umění. Datuna byl vzápětí propuštěn. „Miluju tvorbu Maurizia Cattelana a skutečně miluju i tuhle instalaci. Je velmi lahodná,“ napsal osvobozený Datuna na svém instagramovém účtu.

    Nijak nesmutnil ani kupec pozřeného banánu, francouzský sběratel, který za ovoce zaplatil 120 tisíc dolarů. „Datuna nezničil umělecké dílo. Banán symbolizuje ideu,“ prohlásil ředitel galerie Lucien Terras a nechal původní kousek ihned nahradit čerstvým banánem. Cattelano má na krádeže svých děl štěstí, na jaře ukradli zloději jeho záchod z osmnáctikarátového zlata nazvaný America. Zločin nebyl doposud vyšetřen.

  • Navzdory tenčícímu se ledu překonala dvojice dobrodruhů na lyžích Severní ledový oceán

    9. prosinec 2019
    Børge Ousland a Mike Horn

    Dva dobrodruzi, Švýcar Mike Horn a Nor Børge Ousland, úspěšně přešli Severní ledový oceán na lyžích, vydrželi drsné počasí, nedostatek jídla i riziko v podobě tenkého ledu z důvodu globálního oteplování. Z aljašského města Nome odpluli na plachetnici 25. srpna, k mořskému ledu dorazili 12. září a od té doby překonávali oceán na lyžích a za sebou táhli na saních zásoby jídla.

    27. října míjeli severní pól a v neděli 8. prosince na druhé straně oceánu nastoupili na ledoborec Lance, čekal tam na ně mluvčí expedice Lars Ebbesen. „Lyžařská část expedice skončila. Byl to nádherný okamžik, když pomalu přicházeli k lodi. Jsou v lepším stavu, než jsme předpokládali, a teď se konečně mohou uvolnit,“ řekl Lars Ebbesen agentuře AFP. V posledním týdnu došly duu příděly jídla a dva členové posádky ledoborce se s nimi museli setkat a jídlo jim doplnit. Původní plán bylo dokončit tuto část cesty do dvou měsíců, tedy do poloviny listopadu, nakonec se celé putování prodloužilo na 87 dní.

    Za některé komplikace, se kterými se dvojice musela na cestě potýkat, může dle Ebbesena globální oteplování. „Kvůli změně klimatu je led tenčí než obvykle, to může působit větší unášení prudkým větrem, než je běžné,“ řekl minulý měsíc, kdy bylo oznámeno zpoždění expedice. Podle webových stránek sloužících ke sledování lodí je ledoborec Lance momentálně v norských vodách Severního ledového oceánu. A míří k norskému pobřeží, což je obtížný úsek, a podle Ebbesena může jeho proplutí trvat velmi dlouho – mezi třemi dny až třemi týdny. Švýcar Horn se vydal v roce 2016 na 270 000 kilometrů dlouhou cestu s názvem „Pole2Pole“ z Monaka, tam by také měl později tento měsíc cestu ukončit.