Cutting garden: Lokální odpověď na masové pěstování květin
Během brněnského týdne na Radiu Wave jsme hovořili s absolventkami oboru zahradní architektura na Masarykově univerzitě, které se rozhodly zkusit prodávat řezané květiny jinak – s citem pro místní tradici, zvyky a především z lokálních zdrojů. Kromě vlastních zahrádek a trhů jim materiál poskytují třeba koleje u Rosické ulice, kde jejich ateliér Efemér sídlí. Jejich spolužák Lukáš Paderta šel spolu se svým partnerem Albertem Friessem ještě dál a založil si na statku v Cerhovicích vlastní, tzv. „cutting garden“.
„Cutting gardens jsou zahrady s květinami určenými pro řez, je to fenomén především v Anglii. Snažíte se o to, abyste rostlinami, které máte na zahradě, pokryli celou vegetační sezonu plus zimní měsíce a byli z nich vždy schopni vytvořit kytici. Pěstujeme tedy celý rok, takže nejdříve čemeřice, jarní cibuloviny, narcisy, tulipány, máme také sasanky. Třeba sasanka věncová je květina, která nám vytrhla trn z paty, protože byla mírná zima, tak jsme ji měli ve skleníku a tak nám pomalu nakvétala. To by bylo na jaro. Pak následují pivoňky a pak se to rozjede v plné palbě, začnou růže, letničky, na podzim zase astry, chryzantémy, hortenzie. Máme tady asi 230 odrůd růží a dohromady asi 400 druhů květin.“
Sociálnímu a ekologickému aspektu florikultury, tedy komerčního pěstování květin, se věnuje několik organizací v České republice, o jejichž aktivitách jsme na Radiu Wave už informovali – například brněnský ekologický institut Veronica, ale také studentské sdružení Be Fair na České zemědělské univerzitě, které v dubnu organizovalo na toto téma panelovou diskusi a výstavu. Aktivní zájem o téma mají také v Brně, jak potvrzuje Lukáš, který kromě Masarykovy univerzity studoval také ve Francii, v Národním zahradnickém institutu ve francouzském Angers a potom obor design prostoru na Akademii výtvarných umění v Toulouse.
„Byli jsme asi silný ročník. Jsou tady pěstitelé, kteří dělají české řezané květiny, ale nedotáhli to tak daleko, že by si otevřeli květinářství. Ono to možná vypadá jednoduše, ale není. Zabere to strašně moc času, když si máte vyvzdorovat v zimních měsících kytici, tak je to mnohem složitější, než když máte plný chlaďák květin,“ říká Lukáš.
Vaše oblíbené tulipány, růže nebo gladioly totiž nerostou okolo Amsterodamu, jak si stále většina lidí myslí. Pocházejí z obřích plantáží například v Keni, Etiopii nebo Kolumbii. Důvod je jasný – směšně nízká hodinová mzda a nulová eurokontrola pracovních podmínek. Pesticidy tak zamořují místní vodu a rozstřikují se klidně během dne. Výsledkem jsou v lepším případě ekzémy, v horším klidně i neplodnost. Keňské jezero Naivasha se zmenšilo na polovinu a znečištění a nízká hladina ohrožuje například místní hrochy.
Nemluvě o tom, že místní vláda upřednostňuje byznys před občany, takže aby bylo kde pěstovat růže na sv. Valentýna, v roce 2006 s klidem přesídlila 300 tisíc lidí. Rostliny potom opravdu putují do Nizozemí na největší světový trh. Prodá se na něm denně až 19 milionů řezaných květin, které tak pokračují ve své unavené pouti přes maloobchodní nonstop květinářství na rodinný stůl s věnováním „Ke dni matek“.
„Dneska je poptávka obecně po věcech, které jsou místní a pěstovány ekologicky. Je to vidět na farmářských trzích a bylo by fajn, kdyby se to rozšířilo. Květiny budou lidi vždycky kupovat, tak proč ne místní, zajímavé rostliny,“ popisuje Lukáš u krásného jezírka, okolo kterého běhají tři Jack Russell teriéři a tři indičtí běžci. To jsou kachny, které se živí slimáky, a jsou tak jedinou zbraní proti škůdcům na cerhovické zahradě. Její ekosystém nakonec přežil i střet s mým nevychovaným psem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
