Dáte si řepu s levandulí? Místo nabídky obyčejných limonád vládne v hospodách limonádový byznys

V mnoha podnicích nejen v hlavním městě je nabídka domácí limonády už celkem běžná věc. Mnohdy vítězí touha trochu se předvést skutečně dobře zvládnutým technologickým postupem. Není nouze o okurkovou, zázvorovou nebo levandulovou v těch nejpraštěnějších kombinacích. Stará škola jako třeba já jen marně vzdychá po skutečně dobré obyčejné citronádě (bez máty, prosím!!!), která dala limonádě jméno. Výraz limonáda skrývá v slovním základu slovo lemon, tedy citrón, který by měl figurovat v každé receptuře na domácí limču.

Nic nového pod sluncem

Když se chci pokochat vlastním vtipem, zabrousím občas na svůj starý blog. V příspěvku z Krakova jsem popisoval návštěvu jednoho z úspěšných polských řetězců, který se věnuje tradiční polské kuchyni. Podnik Chlopske jadlo se pyšní interiérem vybaveným dobovým nábytkem z horských osad a goriských jizeb. Opěradla lavic jsou vyrobena z čel vyřezávaných postelí, v restauraci bývá často postavená replika staré pece. Ještě dávno před příchodem hipsterských limošek v zavařovačce, servírovaných na broušené patinované paletě, nabízelo Chlopske jadlo místo obligátních kolových nápojů a ředěných koncentrátů z postmixu svoje džbánky s vychlazenou vodou míchanou s ovocnou zavařeninou.

Limonáda|foto: CC BY-NC-ND 2.0

Zavařeniny z lesního ovoce, malin nebo rybízu jsou vzpomínkou na sedláky odpočívající během sklizně v parném létě ve stínu stromů a popíjející ze džbánku tuhle rázovitou obdobu dnešních limonád. Bez zbytečných extravagancí a šokujících kombinací. Přirozený obsah cukru v ovoci zajistil, že jste se obešli bez dalšího přidaného cukru, a lehká kyselost nebo svíravost působila osvěžujícím dojmem. Do palety ředěných chlazených nápojů se tak zavařenina, kterou se také v zimě sladil čaj, zařadila vedle moštů, přirozeně fermentovaného kvasu, lehkého ležáku nebo vinného střiku.

Americký progres

Kdo měl tedy prsty v kavárenské explozi perlivých nápojů? Claudie Roden ve své knize o židovské kuchyni mluví o tzv. spritzu (sodovce) jako o novince v nabídce kaváren z druhé poloviny devatenáctého století. Perlivé nealkoholické nápoje na bázi sifonu navázaly plynule na původní spritz – vinný střik, který nabízely podniky v severní Itálii, zejména v okolí Benátek. Původní perlivá vína, ředěná studenou vodou, měla za úkol osvěžit a neopít během parních letních měsíců. Vynález sifonu z osmnáctého století si později vypůjčil název spritz i pro nealkoholickou verzi nápoje.

Přestože se limonáda prodávala už v roce 1676 v ulicích Paříže, limobyznys, jak jej známe dnes, naplno rozkvetl až v USA. Původní účel vytvořit nealkoholický perlivý nápoj, který by měl i pozitivní zdravotní účinky, dal vzniknout dnešním kolovým nápojům a jedním z prvních takových byl perlivý nápoj na bázi cukru s celerem, který měl za úkol dostat do rozmazlených dětí vitamíny ze zeleniny nebo ovoce. Ve výčtu nesmí chybět ani seltzer, nápoj vyráběný z koncentrátu a sycené vody ze sifonu a dnes už zavedená značka výrobce nápojů. Pro Evropana mohou být některé seltzerové kombinace zarážející – třeba mix čokoládového sirupu, šlehačky a sycené vody.

Brčko - limonáda |foto: CC0 License

Dobrý obchod, nebo šméčko?

Připravit domácí limonádu není až tak těžké. Hustý cukrový sirup smíchaný s ovocným pyré nebo šťávou z ovoce, připravený za studena louhováním (pokud nechcete přijít o aroma a vitamíny) vám zajistí silnou chuť a podle obsahu vody a cukru v ovoci si můžete pohrát s poměry. Pokud tedy nejste vykuk, který se jen veze na vlně trendu, neumí si připravit ani tento banální koncentrát a raději kupuje komerční sirupy s dochucovadly, barvivy a konzervanty, aby je za domácí limonádu vydával. Při cenách od šedesáti korun za půllitrový džbánek perlivé vody s koncentrátem, ovocem a ledem bychom si s tím možná měli dát trochu práce. Závěrem bych za nás tradicionalisty jen apeloval – méně divokých fantazií, jako je třeba „řepa s levandulí“. Zkuste občas připravit něco jednoduše dobrého.