Dává smysl dělat jen pár věcí, ale pořádně. Kuchařka Tereza Komárková míří do japonské michelinky
„Mám ráda práci. Jak přemýšlení, tak práci rukama,“ říká o různorodosti svých zkušeností Tereza, která v lednu 2025 vyráží pracovat na otevření nové restaurace v Kjótu. Její touha rozvíjet se a láska i úcta ke kuchařskému řemeslu ji poměrně rychle dostaly od přípravy sendvičů do vysoké gastronomie.
Tereza v nultém ročníku studia medicíny ale natolik přilnula k brigádě v pekárně, že se vypracovala až na tehdy vysněnou pozici v Café Savoy. „Bylo to jak droga, v nejlepším slova smyslu, bylo to úžasný,“ říká o provozu, kterému se přezdívá i pirátská loď. Popisuje momenty, kdy si na konci šichty připadala jako po rockovém koncertě, a dodává, že objevila tempo a dikci gastro provozu tak, jak si ho do té doby jen představovala.
Své povolání Tereza spojuje se zájmem o zdroje a suroviny obecně. Chce být součástí změny společenského přístupu k jídlu. „Mým rodičům a prarodičům na jídle nezáleží a já jim to nemůžu zazlívat, taková byla doba. Když babičce něco vařím, říká, že to jsou novoty, ale já třeba vařím z knížky Marušky Svobodové, která byla ještě před mojí babičkou,“ směje se Tereza.
Ráda čerpá ze starých postupů a receptů, ve kterých hledá způsob, jak si vážit surovin a času, který vařením trávíme. „Poprvé v historii máme čas a prostředky se o jídlo fakt zajímat. To, co jíš, hodně odráží to, jaký jsi člověk,“ dodává Tereza na téma gastronomie, která podle ní má sílu ovlivňovat potravinové zdroje a způsob, jakým s nimi nakládáme. I když pracuje v luxusních provozech, myslí na poctivost ve svém přístupu k práci a svému okolí víc, než na věhlas, který to může přinést jejímu jménu. „Nechci být slavná, chci se o věci zajímat a mít co říct,“ uvažuje Tereza.
Dá se vyvážit vysoká gastronomie vařením v přírodě na ohni s Hugo Hromasem? Poslechněte si celý rozhovor s Terezou Komárkovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.