David Matásek: Matky mých synů se mi posmívají, že dělám stejné chyby jako můj táta. Že klukům neuhnu

12. září 2021

Pochlap se

„Když jsem se svojí rodinou, nemám pocit, že mi něco utíká,“ říká David Matásek, 58letý hudebník, herec a člen činohry Národního divadla. Rodina je pro něj velké téma. „Ze situací je důležité se poučit. Snažil jsem se vyvarovat rukojmích v rozchodech, to je to nejhorší, co člověk může udělat. Mám na mysli samozřejmě děti. Pozitivní na tom je, že se s těmi ženami můžeme po letech vidět a třeba spolu i něco dělat. Že jsme si to srovnali, částečně i odpustili a můžeme jít dál.“

Se svým otcem měl sice komplikovaný vztah, ovšem o emocích se spolu bavili. „K tomu mě přinutila jeho nemoc. Jak začal být nemocný, tak jsem pochopil, že můj velký almighty otec není almighty a že jeho čas je omezený. Najednou to začalo být normální. Protože my jsme se dost dlouho přetlačovali,“ vysvětluje David. „Matky mých synů se mi posmívají, že dělám stejné chyby jako můj táta. Že klukům neuhnu,“ dodává.

A jak se vůbec dostal k divadlu? „Bylo to všude kolem nás, bylo to hrozně silné. Viděl jsem, jak to ovlivňuje životy, jaká byla kolem divadla v 70. letech svoboda. Přes všechna nařízení, zákazy a cenzuru mohli lidé přemýšlet o svých věcech a podprahově předávat dětem i dospělým divákům vzkazy – kulturní, ale i politické.“

S Davidem jsme ale probrali i psychické zdraví: „Myslím si, že lidé dělají zásadní chybu, že nemluví s lidmi, kteří jim můžou pomoct,“ popisuje. „Vidím to kolem sebe dnes a denně: lidé jsou cykličtí, pořád se motají v jednom problému, nejdou za odborníkem. Mně z toho kruhu pomohla terapeutka.“

Byl v každém manželství jinou verzí sebe samého? Jaká má být podle něj role prarodičů? A je ideálním dědečkem? Proč se bojí smrti a proč je podle něj potřeba, aby byli herci vzdělaní? Odpovědi uslyšíte v novém díle Pochlap se s Davidem Matáskem

autor: Václav Rouček