David Vávra: Za recenzi Bible mě farář káral

Sklep založil David Vávra společně s Milanem Šteindlerem začátkem 70. let ve sklepě svojí babičky. „Babička nás společně s maminkou asi v roce 1978 vyhodila, protože naše předpubertální večírky přerostly v pubertální večírky. A jak někdo napsal, Divadlo Sklep je skupina opilců, která svou hlavní činnost maskuje divadlem, tak v rámci toho jsme pak vyfrčeli rychle na Dobešku,“ přibližuje začátky fungování kultovního podzemního divadla Vávra.

Jak vlastně sklepácké hry vznikaly? Byla představení většinou založena na improvizaci? „Tolik zase ne. Ale někdy přišel impuls dokonce fyzický. Vzpomínám si, že někdy v 80. letech jsme dělali představení na strahovských kolejích. Byl tam bazének napuštěný vodou, já měl na sobě maminčiny punčocháče – na nohou i na těle – prolezl jsem tím bazénkem a mokrej lezl po divácích.“

Satira Česká soda se na obrazovkách objevila v roce 1993. V počátcích ji provázela ostrá kritika. „Nás samozřejmě těšila, ve Sklepě jsme si ji i předčítali. A navíc tam byl důležitý princip, že můžete všechno zneužít – vytrhnout z kontextu a ukázat tak, jak se vlastně televize chová.“ Nad otázkou, jestli by Česká soda mohla fungovat i dnes, Vávra váhá: „Tenkrát Česká televize obstála. Nemyslim si, že by Sodu nějak žrali, ale trpěli ji a to bylo fantastický. Byl to nekorektní humor, za kterým je něco korektního. Nevím, jestli by i dnes chtěli jít do projektu, kterej někdy přináší skandální okamžiky.“ Podle Petra Čtvrtníčka by dnes podobná satira neprošla a Vávra s ním souhlasí. „Politici jsou dnes mnohem vtipnější, jsou dál, za tuhle absurditu my jít nemůžeme.“

S Davidem Vávrou jsme si dál povídali o projektu Šumná města a Šumné stopy, a taky o akci, která byla výsledkem obojího – Šumná bezbranná. Celý rozhovor si poslechněte tady.

David Vávra odpovídal na vaše otázky online.