Dějiny vnímáme skrze emoci, říká historik Michal Stehlík. Jak je učit zajímavě?
Blíží se 17. listopad, kdy budeme slavit 35 let od výročí Sametové revoluce, proto jsme díl Studovny tematicky zaměřili na výuku moderních dějin. Jak předávat témata z dějin poutavě nám přiblíží historik a profesor Michal Stehlík, kterého můžete znát také z podcastu Přepište dějiny.
„Důležitá je míra ztotožnění nebo apel na emoci, aby si člověk uvědomil, že se ho tyhle dějiny týkají nebo že si dokáže sebe v té situaci představit,“ vysvětluje. „Bohužel jsme v trochu přeemočnělé době, která je klipovitá a rychlá. Mluvit a učit o dějinách, kdy je základní vlastností souvislost a kritický rozum, je v téhle rychlosti strašně složité,“ dodává.
„Když tam nedáte aktualizaci a nevztáhnete to k tomu, proč je to pro nás důležité, tak se budou dějiny pořád odehrávat mezi Moravským polem, Janem Husem, Bílou horou a Masarykem,“ popisuje.
„Můžeme si vzít fenomény,“ uvádí příklad, jak dějiny předávat zajímavou formou a mezi nimi jmenuje například otázku politických práv, nacionalismu, hospodářské krize nebo frustrace společnosti v nějakém období.
Jak jsme na tom s výukou dějepisu? Proč se někteří vyučující vyhýbají moderním dějinám? Pusť si celý díl Studovny.
Související
-
Praxe dělá nejvíc. Jak vypadá studium budoucího učitele?
Jak vypadá studium budoucího učitele dějepisu? „Měli jsme celkem dost praxe,“ říká Martin Zdráhal, který vede úspěšný instagramový profil, kde sdílí historické zajímavosti.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.