Dekáda s Avengers nemohla vygradovat lépe. V Infinity War konečně našli důstojného protivníka

27. duben 2018
Z filmu Avengers: Infinity War

Deset let a celkem devatenáct celovečerních filmů. Marvel Cinematic Universe je nejnákladnější a v řeči čísel nejúspěšnější seriál současnosti. Zatímco komiksová konkurence DC / Warner Bros. jen marně hledá jednotící tón a soudržnost pro svůj tým superhrdinů, Marvel vsadil na trpělivost a promyšlenou koncepci, za kterou stojí prezident studia a „strážce linie“ Kevin Feige. První polovina vyvrcholení série v podobě Infinity War je vším, v co fanoušci doufali.

V pořadí třetí setkání všech velkých superhrdinských jmen v týmovce Avengers ukazuje, že tohle puzzle bylo na milimetry přesně připravené k tomu, aby zaklaplo s ohlušujícím rachotem. Rozpačitý CGI slepenec Neuvěřitelný Hulk z roku 2008 studio sice zamrzel, ale neměl šanci vyplouvající loď MCU potopit. V témže roce, měsíc před Hulkem, totiž z hangáru vylétl Iron Man a stanovil tón dalším filmům – svižný, vtipný, nezávazný, opřený o řemeslně solidní režii a přesně obsazeného Roberta Downeyho Jr.

Svět potřebuje hrdiny bez prasklin

Kreativní tým za MCU pochopil, že publikum chce muže, kteří splývají se svými maskami a na rozdíl od Nolanových Batmanů nenesou na zádech všechnu tíži existence. Podle tohoto receptu vznikl druhdy neduživý kadet, posléze nezlomný patriot Captain America i nordický milovník piva, hromu a teatrálních gest Thor. Jejich sólové filmy nevynikaly ničím jiným než charismatickými herci, schopností nabídnout cílovce lehce ironickou zábavu a konečně potenciálem tvořit provázaný vesmír.

Zúročil se v kasovním trháku Avengers, kde se marvelovští hrdinové setkali na jednom kolbišti a zaznamenali přelomový (miliardový) úspěch. I když se franšíza v žádném případě nevyvarovala omylů a přehmatů, byla od té chvíle tak silná, aby každý další Avenger měl úspěch zaručený. A tým stojící za MCU začal jemně posouvat tón k větší vážnosti i dramatičnosti. Co začalo jako hra kluků v kostýmech, nabralo díky dvěma sólovkám Kapitána Ameriky realističtější podtón.

Z filmu Avengers: Infinity War

Na vyvážení rozvah o zodpovědnosti a měnícím se světě tu stále byl showman Tony Stark a především komediální ansámbl, kterému zprvu málokdo věřil – ujetí Strážci galaxie, kteří v MCU zastupují linii bryskní akční komedie s nadupaným retro soundtrackem. Že se odvážnější a volnější přístup v rozvětveném světě ujal, osvědčil i znamenitý arkádový výstřelek Thor: Ragnarok, psychedelický trip Doctor Strange nebo progresivní afrofuturismus Black Panther.    

Konečně Kameny nekonečna

Čas nazrál, aby se ověřila chemie ansámblu mužů a žen v různých kostýmech i vesmírech. Téměř všemi filmy o Avengers se prolíná jednotící příběh o šesti Kamenech nekonečna, které často propůjčují protagonistům nadlidské schopnosti a dokážou ovládat čas, mysl i realitu. Tvorem, který se je rozhodne znovu získat a využít ke galaktické genocidě, je tajemný Thanos, obr, jenž se dosavadními filmy ke škodolibosti Marvel haters spíše pasivně proseděl. Nyní konečně vstává ze svého obludného trůnu a vydává se směrem k Zemi, aby naplnil svou zrůdnou teorii rovnováhy.

Prohlášení, že se Thanos stane hlavní postavou třetí týmovky Avengers, znělo nadneseně. Ale v žádném případě nadnesené není. Zatímco obě předchozí setkání superhrdinské elity vyzněla trochu jako rozpadavá kolekce bitek a hašteření, tentokrát je to právě modrý bijec s obscénní bradou, kdo do filmu vnáší silné jednotící téma. I díky prvotřídní práci animátorů a „referenčního“ herce Joshe Brolina je Thanos tím, co celému MCU doteď bolestivě chybělo – superpadouchem s vnitřním vývojem a dramatem. Není to jen entita z dimenze XY, která přichází vyzvat na souboj okostýmované ochránce světů. V mnoha ohledech rozvíjí v marvelovských filmech tak oblíbené problematické pouto rodičů a dětí, přebujelých ambicí, které vedou ke katastrofě.

Thanos je první, kdo skutečně nutí tým kolem Kapitána Ameriky a Iron Mana, aby si sáhl na své lidské/polobožské/stromové limity. Občanská válka uvedla na scénu téma smrti a zodpovědnosti a není náhoda, že jsou to právě její režiséři, Anthony a Joe Russovi, kdo převzal kontrolu nad tímto filmem. Infinity War má o něco civilnější, realističtější stylizaci, přitom ale dokáže pojmout jak avengerovský patos, tak rozjívenou komediálnost Strážců galaxie. Postav i tónů najdeme v tomhle epickém mixu bezpočet a tvůrci dokázali najít způsob, jak celou směs stabilizovat.

Z filmu Avengers: Infinity War

Stará dobrá mytologie

Infinity War připomíná obří mixér, do kterého někdo vhodil absurdní množství kvalitních a pečlivě vybraných surovin a pak zapnul výkon na maximum. Mohla vzniknout zcela nesourodá hmota, ale namísto toho se tři příběhové a týmové linie skvěle doplňují a gradují. Kde má jedna výpadek, nabídne ta další dost humoru i napětí. Deset let přípravných prací ústí v to, že třetí Avengers jsou cvičením v permanentní kulminaci. Na rozdíl od Transformers Michaela Baye však není výsledkem hypnagogická galerijní instalace pro otrlé, ale film, který plně zúročuje a zesiluje přednosti protagonistů a celého MCU. Přehledná, prostá, ale působivá mytologie, která se konečně přestala bát odvážnějších tahů a s gustem nechá svoje příznivce ve stavu těžkého zmatku.

Čelisti: Avengers i ledvinové Kameny nekonečna v objektivu bratří Lumiérových

Ze seriálu Atlanta

Vzhledem k tomu, že Aleš Stuchlý přesedlal na modeling a momentálně zkouší prorazit v oblasti tzv. záclonového aktu, bylo hromové čelistní trio oslabené o jeho verbální kladivo. Na pomoc ale přispěchal nezlomný výrobce ektoplasmy Antonín Tesař. Cíl: aktuální Avengers i úsvit kinematografu.

Ano, je to čistě party pro zvané. Čím hlubší znalosti a identifikace s postavami, tím silnější dopad Infinity War. Z pohledu člověka, pro kterého je MCU pouhý produkt, nemůžou třetí Avengers vyznít jinak než jako explozivní snůška bitev a komplexů lidí, kteří se oblékají do výstředních módních doplňků; film bez oblouku a bezpohlavní slepenec „ubavit se k smrti“ kultury.

To ale znamená přehlížet, kolik vypravěčského a mytologického vkladu za celým MCU stojí. Avengers si možná berou jednoduché elementy z různých kultur i tradic, ale dovedou z nich vytvořit srozumitelné potěšení, jakému žádné existující filmové univerzum nemůže konkurovat. Infinity War, první ze dvou finále končící dekády Avengers, je blockbusterový triumf. Nablýskaný, ohlušující, přímočarý, a pokud jste jen trochu kompatibilní, i překvapivě emotivní. Žádná franšíza neví tak přesně, co její fandové chtějí, a žádná jim to nedokáže nabídnout v tak luxusním balení jako MCU.

Hodnocení: 90 % 

Avengers: Infinity War
Joe a Anthony Russo, USA, 2018, 149 min.