Děrné štítky: Roli Facebooku v politice nesmíme podceňovat

03746191.jpeg
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě 03746191.jpeg

Zvolení Donalda Trumpa řadu lidí šokovalo a vypukla všeobecná snaha odkrýt příčiny jeho překvapivého úspěchu. Řada magazínů včele s New York Times nebo technologickým TechCrunch publikovala minulý týden texty, které jako viníka označily Facebook. Jeho liknavost řešit šíření lživých, poplašných a konspiračních zpráv měla zásadně pohnout výsledkem úterního hlasování.

Důvody, proč brát varování o roli Facebooku ve volbách vážně, jsou přitom silné. Neschopnost největší sociální sítě pohlídat obsah přehledu „zpráv na vzestupu“, který se v americké verzi Facebooku jmenuje Trending Topics, je dobře zdokumentovaná. Samotný Facebook na virálním šíření skandálního obsahu kvůli provizi z reklam vydělává, a přestože Mark Zuckerberg vytrvale tvrdí, že je to „technologická, ne mediální společnost“, její podíl na utváření veřejné debaty a atmosféry rozhodně nejde zanedbávat. Přidejte k tomu strašidelně anekdotickou zprávu o dvou Makedoncích, kteří z Balkánu vytvořili největší baštu falešných webů o Donaldu Trumpovi (a dost slušně na tom vydělali), nebo výzkum, podle kterého 20 % všech politických tweetů během prezidentské kampaně napsali automatičtí boti, a role technologií se rázem problematizuje.

Protože se jednalo směrek k Facebooku o odsudky hodně ostré, ve zvláštním rozhovoru během konference Techonomy16 se k nim vyjádřil i jeho šéf Mark Zuckerberg. V něm prohlásil, že podle interních výzkumů Facebooku je prý přes 99 % obsahu pravdivého a že zeď příspěvků je ve skutečnosti diverzifikovanějším zdrojem informací než tradiční média. Zuckerberg taky zmínil: „Nevěřili byste, na kolik toho prostě neklikneme. Různé informace tu jsou, jen se nám nedaří lidi přimět k tomu, aby je konzumovali.“ Je samozřejmě otázka, jestli lze interním výzkumům korporace věřit, z čeho se oněch 99 % skládá a kolik z nich připadá na politické debaty, zmíněnou citací se ale Zuckerberg dotkl problému, který je možná ještě závažnější a důležitější, než je šíření hoaxů.

Existenci takzvaných komnat ozvěny totiž už starší výzkumy potvrzují. Krásným příkladem, jak sociálně síťové bubliny fungují, je webová aplikace od Wall Street Journal, která ukazuje markantní rozdíly mezi konzervativní a liberální facebookovou zdí. Hezky se nad otázkou „a co s tím dělat“ zamýšlí Anna Escher z technologického magazínu TechCrunch v textu Jak může Facebook uniknout ozvěnám. I když Zuckerberg nebere názorové bubliny vážně, Escher navrhuje způsoby, jak by Facebook mohl ke zkvalitnění debaty a příspěvků na sociálních sítích přispět. Mohl by podle ní třeba označovat kvalitní a důležitý obsah najatým týmem zkušených novinářů, přidat tlačítko pro vypnutí algoritmizace seznamu příspěvků během voleb nebo nabídnout funkci, která by vám dovolila přepnout na jinak ideologicky filtrovanou zeď. Ať už totiž Facebook chce, nebo ne, na způsobu vnímání prezidentských voleb se podílel, i když názory na jeho skutečný význam se liší.

03746192.jpeg

Diskuze o roli Facebooku a sociálních sítí obecně v utváření veřejného života je o to důležitější, když výzkumy mluví o celých 44 % dospělých Američanů, kteří Facebook používají jako jediný zpravodajský zdroj. Je chvályhodné, že podle interních dat Facebooku se největší sociální síti podařilo přimět k registraci na 2 miliony voličů, ale podle Pew Research Center jen 21 % Američanů kdy změnilo názor na nějaké politické opatření kvůli tomu, co viděli na sociálních sítích.

Mezitím byl Facebook anonymními zdroji zevnitř společnosti nařčen z toho, že nasazení lepšího algoritmu pro zabránění virálního šíření falešných zpráv pozdržel, aby nenaštval konzervativní uživatele, přičemž jeho mluvčí to popírá. Nevíme tedy, jestli je to pravda, ale přesto se možná i tak blíží lepší časy. Vznikla skupina nespokojených zaměstnanců, kteří chtějí se Zuckerbergem vést dialog o narovnání politického zpravodajství, Google i Facebook zakázaly zadávat do jejich systémů reklamy na lživý obsah. A to je dobře. Protože ať už je chyba kdekoliv, čím dál větší roli sociálních sítí v naší konzumaci důležitých informací bychom neměli podceňovat. Když jejich problémy totiž nevyřešíme, objeví se za chvíli znovu při jiných volbách.