Deska týdne: Album DAMN. prozrazuje, čeho se bojí Kendrick Lamar
Kendrick Lamar se na desce To Pimp a Butterfly stal jedním z hlavních hlasů akcentujících rasismus a nerovnost v americké společnosti. Na novince DAMN. se obrací do sebe a vypráví o konfliktech spojených s postavením rapové superhvězdy. Jde o neméně podnětnou, náročnou a ostrou jízdu.
Jmenuje se tak jediná ze čtrnácti skladeb na albu, přesto jako by žádný jiný výraz nesymbolizoval novou nahrávku Kendricka Lamara více než slovo strach (Fear). Obavy ze soukromé apokalypsy, která rozvrátí Lamarův život, pravidelně probleskují na jeho novém albu DAMN. Současný držitel rapového trůnu se bojí, že ztroskotá jeho partnerský vztah. Bojí se rozmělnění svého kreativního génia a ztráty respektu a oddanosti svých fanoušků. Možná ještě více se hrozí toho, že jej kvůli „zlu a temnotě zahnívajících v jeho DNA“ zavrhne Bůh. Kendrick Lamar toho na svých zádech nese skutečně mnoho.
S albem DAMN. se vrací tvůrce, jehož poslední regulérní deska To Pimp a Butterfly (loni vyšla ještě kolekce demo verzí untitled umastered.) přistála na pultech před dvěma lety. Namísto ambiciózní fresky zobrazující Ameriku našich let, která si ve svých útrobách hýčká vředy sociální nerovnosti, rasismu a násilí páchaného na slabších, nabízí aktuální kolekce tematicky dost odlišný materiál. Na dosavadních albech totiž potíže vězely buď uvnitř komunity v Comptonu, nebo v srdci celé americké společnosti. Nyní se zdá, že Lamar postoupil o krok dále a začal se ptát, zda tím hlavním problémem není on sám. Jako by se chytil trochu otřepaného rčení, které říká, že nedokážeme změnit nic, dokud nejdříve nezměníme sami sebe.
Ukazuje se, že v obratnosti zacházení se slovy se mu stále může jen málokdo rovnat. V Lamarových textech posluchač nenarazí tolik na efektní obraty a trefné poznámky, síla spočívá spíše v jejich celistvosti a vlastně i ve střídmosti, neboť Lamar jen zřídkakdy a nerad něco zbytečně dovysvětluje. Na albu DAMN. se nachází jedny z nejpůsobivějších portrétů života popkulturních hvězd a ve skladbách Feel nebo Lust nechává nahlédnout až do vlastního nitra. Mezilidské vztahy zkorodované závistí, neurózy způsobené neustálým tlakem očekávání a tísnivá osamocenost místa na vrcholu rapové pyramidy, to všechno se podařilo vmáčknout do těch několika mála řádek textu a minut hudby.
Přečtěte si také recenzi Honzy Macháčka: „DAMN. je syrovou bipolární výpovědí génia rozervaného mezi slávou a angažovaností i meditací nad krvavou historií, současnou post-obamovskou érou i nejistou budoucností. Ze všeho nejvíc je ale manifestací Lamarova zřejmě nekonečného tvůrčího potenciálu.“
Lamar využije na několika místech ozvěny atlantských trapových beatů, jinde postaví do čela piano (Humble) nebo akustickou kytaru (Pride). Tu tam tak jsou bombastické jazzové koláže z minulých dvou desek, na kterých se podíleli hudebníci jako Flying Lotus nebo Thundercat. Vůbec to ale nevadí v okamžiku, kdy Lamar dokáže své tracky ovládnout vlastním hlasem – podivuhodně se mu totiž daří v každé skladbě (a mnohdy i v rámci jediné skladby) znít vždy zase trochu jinak. Novinka není revoluční kvalitou samotných beatů, Lamarův rap je však textově i technicky daleko před pelotonem soupeřů.
Kendrick Lamar – DAMN. (Top Dawg Entertainment, 2017)
Hodnocení: 90 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
