Deska týdne: Arca narušuje čas a nezní jako nic jiného

Tímhle zrcadlem je venezuelský producent Arca – jeho dlouho očekávaný debut Xen, který pojmenoval po svém alter egu, je na první poslech nesourodou sbírkou náhodně vygenerovaných syntezátorových motivů, kosmických arpeggií, zmuchlaných skleněných beatů a útržků hlasových samplů. Zdání ale klame – Xen je pečlivě formulované hudební sdělení, které je na elektronické a prakticky instrumentální album nezvykle osobní. Arca podle svých vlastních slov trpí přehnanou empatií a do lidí ve svém okolí se vciťuje natolik, že je mimoděk začíná napodobovat.

Tuhle strategii použil i na desce, nabírá do sebe hiphopové rytmy, spirituální elektroniku Daniela Lopatina nebo plastický zvuk labelu PC Music, právě díky silné osobnosti ale všechny tyhle vlivy dokáže odnést do vlastní dimenze, ve které čas neběží lineárně a kde neplatí fyzikální zákony. Xen tak ve skutečnosti zní jako něco, co jsme ještě nikdy neslyšeli – a to je ve stále probíhající retrománii bezmála heroický výkon.

Arca – Xen |foto: MUTE

Desce je možné vytknout určitou skečovitost, která plyne z toho, že jenom tři tracky přesáhnou stopáž tří minut – všechno ale vyrovnává elektrizující atmosféra, která i díky artworkům a klipům vizuálního umělce Jesseho Kendy působí jako portál do země daleko za hranicí běžných pravidel současné beatové hudby. Neznamená to ale, že by byl Arca prvoplánově zasněný a produkoval sentimentální skladby. Jeho představa současného zvuku se opírá i o paranoidní vize, jako ve smyčcovém hororovém tracku Family Violence nebo v překotné kybernetické dystopii skladby Bullet Chained. Nejsilnější je ale Arca v momentech, kdy střídá melodickou euforii s tísní tak rychle, až vydestiluje dosud nepoznané emoce – to se mu mistrovsky daří třeba v titulní skladbě Xen nebo v singlu Thievery.

Přečtěte si i recenzi od Honzy Bárty: „Poslech alba Xen evokuje návštěvu stejnojmenné planety v kultovní počítačové hře Half-Life, místa, kde neplatí běžné fyzikální zákony a zvukové spektrum. Jde o desku obřích rozměrů zvíce výpravné opery a zároveň intimní zpověď tvůrce, který dokáže vpasírovat do svého počítačového očistce čisté emoce. Arcovy beatové konstrukce jsou ekvivalentem nejmodernějších filmových triků – a zároveň si i přes své HD rozlišení zachovávají velkou část tajemství kolem svého tvůrce, o jehož životě snad více napovídají některé názvy skladeb. Kontrast pokročilé technologie a nadpřirozena je dost možná přesně tím, co činí z jeho hudby naprosto ojedinělou záležitost.“

Je trochu nespravedlivé, že společně s Arcou bývají jedním dechem zmiňováni hudebníci, se kterými producent spolupracoval, tedy Kanye West, FKA twigs nebo Björk, je to ale logické. Přestože je totiž Arcův debut téměř dokonale vysoustružená nahrávka, která kdykoliv obstojí sama o sobě, nejvíce vzrušující je při jejím poslechu fakt, že jde o pouhý začátek. Je totiž téměř jisté, že Arcův zvuk se bude v následujících měsících šířit světem jako virus a přinese s sebou mutace, které promění současnou klubovou hudbu v rotující gyroskop.

Hodnocení: 95 %
Arca – Xen (Mute Records, 2014)