Deska týdne: Audiobooks drží prapor anglické podivnosti. A ještě u toho zvládají tančit

Lewis je tak trochu blbeček. Poslouchá The Libertines, páchne po levné kolínské a miluje svoji holku. Vlastně miluje svoji holku tak moc, že bez ní nemůže vydržet. Co je tedy špatného na tom, když se rozhodne jí zavolat a nemotorně jí líčit, co všechno by s ní chtěl dělat? Vlastně nic. Kdyby se ovšem celý telefonát omylem nepřenášel do auta jejích rodičů. Tenhle příběh nemá začátek ani konec, těžko se dá považovat za obratně vypointovanou historku a nejlépe by se asi vyjímal jako vypravěčské intermezzo někde u stolu v nočním baru. Audiobooks z něj ale dokázali udělat song – paranoidní, trochu surreálný, ale fungující. A zábavný.

Jednadvacetiletá studentka umění Evangeline Ling má takových příběhů hromadu, nikdy ji ale nenapadlo vyrábět z nich písničky. Druhého člena anglické kapely Audiobooks, o generaci staršího producenta Davida Wrenche, naopak nenapadlo nic jiného. Spolupracovat začali hned po seznámení, ke kterému došlo na večírku jednoho z jejich společných přátel. „Ani jeden z nás není moc dobrý ve small talku, takže jsme spolu vlastně skoro nemluvili. Jenom jsme dělali songy, neuvěřitelně rychle. S žádným z nich jsme nestrávili víc než hodinu,“ řekla pro label Heavenly Recordings zpěvačka a skladatelka Evangeline Ling a není důvod jí nevěřit. Debutová deska dvojice je elektrizující, chytlavá, perfektně vystavěná. Ani na chvilku nestojí na jednom místě, přesto není stupidně roztěkaná. Je vlastně trochu zázračná.

Model mladé zpěvačky, které se chopí zkušený producent, je totiž hodně ohraný a většinou skončí u komicky zadumaného elektronického popu. Producent si mne bradu, zpěvačka se kroutí u mikrofonu a PR manažeři se můžou při psaní tiskových zpráv přetrhnout. Audiobooks ale přichází z úplně jiného světa – David Wrench sice spolupracoval s Frankem Oceanem a Davidem Byrnem, byl ale taky součástí skvadry kolem Juliana Copea, bývalého frontmana liverpoolské post-punkové kapely The Teardrop Explodes. Ta měla na začátku osmdesátých let nakročeno k podobné slávě jako Echo & The Bunnymen nebo Duran Duran, pak ale Julian Cope ochutnal LSD, kapelu rozpustil a začal psát knihy o menhirech a druidech. Davidu Wrenchovi koluje v žilách podobná krev – na první desce Audiobooks dál drží prapor anglického excentrika a manicky přepíná mezi nakouřeným dubovým soundem, euforickým synth popem a minimalistickými cvičeními v analogovém pípání.

Evangeline Ling ho navíc rozhodně nezpomaluje – výhradní autorka všech textů sice možná nemá tolik zkušeností, všechno ale vynahrazuje extatickým vokálem a vytříbeným talentem vymodelovat přesně padnoucí text a na první pokus s ním odstřelit jakýkoliv písňový stereotyp. Dokáže být třeskutě vtipná a ve stejný okamžik naštvaná, prská jako kočka hozená do studené vody, nechává svůj hlas rozsekat autotunem, a když už máte pocit, že repertoár svých poloh vyčerpala, vystřihne nadpozemskou závěrečnou píseň Pebbles, která by klidně mohla hrát při přistávání mimozemšťanů místo synťákového chorálu ve filmu Blízká setkání třetího druhu.

U Audiobooks není zase tak těžké vystopovat inspirační zdroje – místy jsou průzračně melancholičtí jako Pet Shop Boys, jindy Evangeline Ling připomíná Fever Ray, Lone Taxidermist nebo kohokoliv, kdo při zpěvu překračuje hranice vědomého světa a upadá do extáze. Jsou pevnou součástí britského undergroundu, tracky postavené na mluveném slově je řadí někam k The Fall (RIP Mark E Smith!) nebo Sleaford Mods, jiné by ale klidně mohly být globální hity – Friends in the Bubble Bath je jeden z nejchytlavějších songů podzimu. Hlavně jsou ale plní energie, nadšení a touhy tvořit. Pokud už taky máte po krk kapel, které vám tvrdí, že nejdůležitější je mít vytuněný instagram a dobrého manažera, budete u Audiobooks řičet nadšením.

Hodnocení: 90 %
Audiobooks – Now! (In a Minute) (Heavenly Recordings, 2018)