Deska týdne: „Dobrý časy už nejsou dobrý.“ Efrim Manuel Menuck nás provede peklem, kterému říkáme svět

13. únor 2018
Efrim Manuel Menuck ‎– Pissing Stars

„Jako malý jsem se naučil dýchat tak, aby každý nádech bolel,“ naříká na desce Pissing Stars osmačtyřicetiletý Efrim Manuel Menuck a stejně bezútěšná je i velká většina nahrávky. Něco takového může vyznít pateticky, ale ne od Menucka, známého z montrealských Godspeed You! Black Emperor. Na své výjimečné druhé sólovce se prokřičel od post-rocku až někam k freejazzovým plochám.

Sólovka Efrima Manuela Menucka vznikala v těžkých letech souběžně při dokončování studiovky Luciferian Towers s Godspeed You! Black Emperor. Pissing Stars je poznamenaná depresemi, zoufalstvím, vyčerpáním a zvláštně osvobozujícím pocitem prázdnoty, jak popisuje sám mystik, jehož transcendentální hudba často zachycuje krajní lidskou zkušenost. A na novince se vyrovnává s dávným traumatem – v mládí během 80. let byl svědkem zvláštní romance mezi televizní hvězdou a královnou krásy v Jižní Dakotě Mary Hart a Mohammedem Khashoggim, synem saúdského miliardáře a obchodníka se zbraněmi. „Jak mohou všichni se zatajeným dechem sledovat telenovelu, které se účastní potomek někoho, kdo rozdmýchává válečný konflikt s účastí americké armády na jiné straně zeměkoule a hraje na obě strany?“ ptal se. Aféra, která vyskakovala ze všech médií, se mu navždy otiskla do paměti a postupem času nabrala až mytologický charakter – stala se symbolem pro souboj dobra se zlem, zároveň chaosu a uvědomění si různých podob lásky.

Politika neodmyslitelně patří k anarchistovi Menuckovi, který si vypěstoval nenávist vůči establishmentu během prezidentování Ronalda Reagana. Menuckův ansámbl Godspeed You! Black Emperor se drží přísných DIY pravidel: žádné fotky na koncertech, žádný lídr, žádné fotky pro média. Další projekty jako Thee Silver Mt. Zion neustále mění názvy a je těžké je stopovat na internetu (ne že by to mělo být politické gesto, ale Menucka baví lidi mást) a obaly desek by vydaly na bakalářku. A na Pissing Stars se vyjevují i otevřeně politická témata: síla kultu osobnosti a mediální manipulace, policejní brutalita, chudoba, kapitalismus nebo konzumní obchoďáková kultura.

Menuck se od post-rocku, tedy žánrové škatulky, do níž jsou Godspeed You! Black Emperor nejčastěji zařazováni, posouvá někam k experimentální elektronice, tíživým droneům a až freejazzovým postupům. Nejsou tu slyšet smyčce, bicí ani sborové zpěvy. Menuck má po ruce jenom elektrickou kytaru, hodně efektů a modulární syntezátor – z jeho stylu skládání je slyšet minimalismus skladatele La Monte Younga, cit pro napětí při budování kompozice i industriální bordel Michaela Giry ze Swans a snad mírnější polohy Prurienta, se kterým by si Menuck jistě rozuměl.

Apokalyptické zvěsti z Hotelu 2Tango. Godspeed You! Black Emperor přichází s hymnami, které nenáleží žádnému státu

Godspeed You! Black Emperor

Godspeed You! Black Emperor dali svým pojetím post-rocku vzniknout nesčetné řadě epigonů a nyní vydávají po dvou letech nové album. Luciferian Towers ukazují svět v jeho temné a nepřikrášlené realitě, ovšem dávají naději a sílu k tvoření a revoltě.

Hned úvodní, devítiminutová skladba Black Flags Ov Thee Holy Sonne, postavená na droneových plochách, nás zve do pekla. „Dobrý časy už nejsou dobrý,“ šeptá tu Menuck – neotevírá politickou debatu, spíš medituje, nesumíruje argumenty, ale tmavými barvami vykresluje pocity beznaděje. Desku Pissing Stars, která je depresivní, v druhé polovině prosvítí až popová hitovka A Lamb in the Land of Payday Loans, která by zapadla mezi největší hity třeba takových War on Drugs (i když by Menuck za tohle přirovnání jistě rád nebyl). „Jako malý jsem se naučil dýchat tak, aby každý nádech bolel. Nikdy jsem se pak už nenadechl normálně,“ svěřuje se vzápětí odevzdaně ve skladbě Shelter in Place, která je postavená na vrstvách tónů oscilátorů.

Když natáčel Danny Boyle film 28 dní o zombie apokalypse, poslouchal u toho debut Godspeed You! Black Emperor, který v rozhovorech citoval jako velkou inspiraci. Menuck umí v hudbě stvořit postapokalyptický svět – a důkazem je i poslední deska GY!BE Luciferian Towers. Na sólové dráze má volnější ruce a je snad díky tomu i o něco odvážnější a osobnější – výsledek je neurotický, beznadějně romantický, epický a přitom skromný. V tom světě žijeme a najde se v něm každý, kdo cítí stejné zoufalství ze současné zmatené politické situace – a nejzvláštnější na tom je, že vám v něm s Pissing Stars bude podivně dobře.

Efrim Manuel Menuck – Pissing Stars (Constellation Records, 2018)
Hodnocení: 85 %

Spustit audio

Související