Deska týdne: Frankie Cosmos na novém albu listuje svým zašifrovaným deníkem

12. duben 2016

Stejně jako básně amerického básníka Franka O’Hary, oblíbence dvaadvacetileté Grety Kline alias Frankie Cosmos, po kterém vznikla půlka jejího pseudonymu, jsou i její písně velmi osobním, ironickým vykreslením všedních dnů v životě mladých Newyorčanů. Od dob, kdy neúnavně zásobovala Bandcamp horami domácích nahrávek, se ale značně posunula, a letos tak vydává své druhé plnohodnotné album Next Thing.

Deska, na které Greta spolupracovala například se svým přítelem Aaronem Mainem ze skupiny Porches, kde také dřív působila, není čistou ukázkou její nejčerstvější tvorby. Skladby jako Embody, On the Lips, Too Dark nebo Sleep Song se objevily na internetu už dříve. S těmi novými je ale spojuje typická indiepopová lo-fi estetika jednoduchých syntezátorů a zasněných kytar, doplněná o Gretin křehký hlas.

Na to, aby ve svých písních došla k pointě, nepotřebuje příliš prostoru, je schopna nasoukat obrovské sdělení do několika slov. Také proto její skladby zřídkakdy přesáhnou hranici dvou minut. Jsou to stručné příběhy, na první pohled postrádající jakákoli formální pravidla. Pokud Greta někdy opakuje refrén, pak je to jen kvůli zdůraznění významu. Klidně by mohla natočit dvakrát tak dlouhé album, vždyť její diskografie na Bandcampu čítá dohromady s počiny pod jejím předchozím pseudonymem Ingrid Superstar na pětačtyřicet nahrávek, Next Thing ale není potřeba zbytečně natahovat, vše podstatné bylo řečeno.

Greta je také ve svých textech nerada příliš konkrétní. Záměrně toho neříká moc, aby posluchačům nevzala možnost si příběh domyslet. Její maskou je jednoduchost, do zdánlivě banálních sdělení zachycujících obyčejné zážitky každodenního života schovává metafory o rozpadu vztahů nebo si klade existenciální otázky, které řeší dnešní dvacátníci. Texty na Next Thing jsou plné sebeironie a situačního humoru, který má vylepšit mnohdy hořkou realitu. Nakonec ale vždy záleží na konkrétní interpretaci, která album promění buď v povzbudivý, nebo deptající zážitek.

03606143.jpeg

Témata její tvorby, jako jsou láska, nejistota nebo přemítání o významu věku, se nemění, Frankie je obchází dokola a na každé nové nahrávce podává z jiného úhlu. Na Next Thing ale kromě toho přidává i trochu feminismu a kritiky společnosti. Je o něco vyzrálejší, sebevědomější, stále si však zachovává svou bezprostřednost a intimitu. Její tvorba je od začátku zašifrovaným deníkem, ve kterém při každém čtení objevíte něco nového. A právě díky metaforickým šifrám a autenticitě nemůže Frankie Cosmos nikdy sklouznout k patosu.

Hodnocení: 85 %
Frankie Cosmos – Next Thing (Bayonet, 2016)

autor: Daniela Kadlečková
Spustit audio