DESKA TÝDNE: Georgia na novince Seeking Thrills vzývá taneční parket

Georgia
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Georgia

Zpěvačka a producentka Georgia prošla od svého debutu v roce 2015, pojmenovaného lakonicky Georgia, radikální proměnou. Změnila životní styl i přístup k tvorbě, na nahrávce Seeking Thrills pracovala přes dva roky, první singly vyplavaly na povrch už v roce 2018. Na svém druhém albu se snaží artikulovat eskapismus spojený s rozmělňováním času v klubech i potřebu vytvářet a udržovat komunity. 

„Here we go again, my love, we have so much time to spend,“ odpichuje Georgia svůj emblematický hit About Work the Dancefloor, který napsala začátkem loňského roku po víkendu protančeném v berlínských klubech. Naplno si uvědomila význam ztracení sebe sama na parketu plném tančících těl a společného prožívání euforických chvil, společného vytančení se z šedé reality každodenní rutiny, nejistot a životních úzkostí. 

Georgia – Seeking Thrills

Pro Georgiu hudba byla vždy láskou číslo jedna, jako dcera Neila Barnese, poloviny britského devadesátkového elektronického dua Leftfield, vyrůstala v hudebním prostředí, mezi tvůrci i nadšenci. Jak uvedla v rozhovoru pro The Independent, často, když byla malá, přemýšlela o tom, proč se přátelé jejích rodičů potácejí od jednoho raveu ke druhému. Když pak v dospívání poprvé došla do klubu na taneční párty, pochopila, o co tu jde. Její druhá deska se snaží být ódou na tanec a na eskapismus, který v klubech můžeme hledat. Právě v About Work the Dancefloor opěvuje společně strávené chvíle, jakési budování komunity. Neztrácí se v lásce, nýbrž v rytmu na parketu, a jediné, co ostatním nabízí, jsou právě ony společně strávené chvíle. Sama říká, že co do materiálních statků a darů toho totiž nemá moc co nabídnout.

Seeking Thrills by se mohla zdát jako ideální mileniálská deska. Kromě zmiňovaného eskapismu tanečního parketu, touhy po momentech rozechvění a vytržení v kulisách nekonečného tlaku na individuální úspěch a produktivitu nebo zpětné reflexe jejích alkoholických excesů (Mellow, na niž přizvala i britskou rapperku Shygirl) se věnuje i obecnějším tématům. Jako rodilá Londýňanka, přesídlená z východní do západní části, si bere do hledáčku téma společné pro všechna evropská větší města. Na Till I Own It se smutkem prochází gentrifikované čtvrti a medituje nad tím, jak se proměňují a co to znamená pro budoucnost. 

Georgia otiskla do alba svůj perfekcionismus, který je dílem výsledkem hudebního nerdství a studování tvorby a postupů umělců všech žánrů (odkazuje se i na písničkářství Neila Younga nebo Kate Bush) a dílem toho, že má vystudovanou hru na bicí. I když čerpá z mnoha koutů hudební historie i současnosti – další nosný singl Never Let You Go prý vznikl z přímé inspirace u východoevropských punkových kapel minulého století –, alfou a omegou její tvorby je kombinování klasického chicagského houseu se současným popem. 

Což přináší své kouzlo, a zároveň přináší jistá úskalí. Na Seeking Thrills je kromě nosných hitovek i několik hluchých míst. M.I.A., která byla s předešlým albem často skloňována, vystrkuje růžky i na novince. Některé  skladby zní možná až moc asepticky a těžko zařaditelně. Georgia ovšem vykročila od svého debutu dobrým směrem a větší soustředěnost při psaní skladeb by v budoucnu mohlo přinést ještě větší a šťavnatější ovoce, než je pár vybroušených singlů.

Z jakého důvodu má Georgie tolik v oblibě právě chicagský house? K jakým interpretkám bývá často připodobňována a sedí to stále? Za jakých okolností byla deska nahrána? Co se stalo zásadního v životě Georgie za posledních pět let od vydání debutové nahrávky, co ovlivnilo vznik i tematiku celé novinky? Poslechněte si celý rozhovor o naší desce týdne!

Georgia – Seeking Thrills (2019, Domino Records)