Deska týdne: Gorillaz

10. březen 2010

Novinka animované úderky Gorillaz, nazvaná Plastic Beach, patřila rozhodně mezi nejočekávanější alba letošního roku. Duchovní otec téhle nadstylové formace, Damon Albarn, se sice nechal slyšet, že jde o "nejpopovější desku Gorillaz". Nakolik jsou tato slova pravdivá, to vám prozradí Deska týdne.

Co se stane, když necháte bydlet v jednom bytě frontmana Blur Damona Albarna a komiksového kreslíře Jamieho Hewletta? Ti dva se budou tak dlouho nudit u MTV, až vymyslí fiktivní kreslenou kapelu jako svůj popkulturní komentář. Rock´n´rollový švindl jim jak známo vyšel parádně a eponymní desky z roku 2001 se po celém světě prodaly miliony kusů. Jejich neodolatelně eklektický koktejl hiphopu, dubu, popu i rocku se navíc nečekaně dobře chytil v USA, což někdy bývá pro britské kapely oříšek. Víc se o Gorillaz dozvíte v profilu z pera Roberta Candry.

"Koncepčně pojaté album - zasazené na umělý ostrov plný odpadků a pouhých naplavenin života -, lehkonoze skáče po žánrech stejně jako po inspiracích z odlehlých destinací. Nahrávka, natáčená střídavě v Londýně, New Yorku a libanonském Bejrútu, bez varování přechází mezi hiphopovými beaty, tanečními rytmy, omamnou psychedelií, r´n´b, dubem a punkem, čímž do značné míry kopíruje stylové zázemí pozvaných hudebníků. Rozverný, komiksově potrhlý a střídmě apokalyptický svět nových Gorillaz možná nezaboduje u každého hned na první poslech; to ale nemění nic na faktu, že Plastic Beach je nepředvídatelná a přitom kontrolovaná deska, k níž se vyplatí vracet. Mohutný příliv nápadů v jednotlivých skladbách takřka nikdy nevyznívá křečovitě," tvrdí Aleš stuchlý v první recenzi. Poslechněte si ji!

01109821.jpeg

"Je to nejpopovější deska v dějinách Gorillaz. Vznešená hudba, která vůbec neřeší, co je zrovna v kurzu. Žánry a emoce se tady prolínají ne jen v rámci celého alba, ale i v průběhu jednotlivých skladeb, naprosto organicky a ne samoúčelně. Klasická hudba je promíchaná s filmovými opusy a synthpopem se samozřejmou lehkostí. Není tu slabé místo. A není tu nic z Albarnovy minulosti, co by na Platic Beach neprosáklo. Kousky všech jeho projektů, kapel a vášní se tady setkaly a výsledek vypráví o něčem víc než jen o kybernetických basácích, únosech zpěváků a ostrovech z odpadků. Melancholie obsažená v okamžiku, kdy si kupujete předvařené jídlo v polystyrenové vaničce, tenhle pocit chtěl Albarn na Plastic Beach dostat. A je to tam." S nadšením se na eklektické pláži z odpadu povaluje druhý recenzent Tadeáš Haagger.

01109675.jpeg
autor: Radio Wave
Spustit audio