Deska týdne: Hektický ostrovtip Kyklos Galaktikos

10. únor 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02705045.jpeg

Kyklos Galaktikos se od roku 2012, kdy vydali svůj debut Osa dobra, těší pověsti inteligentních spasitelů hip hopu, tedy stejné reputaci, jakou již léta požívají WWW a jaká minula příliš tajně působící Roxor. Poslouchat Kyklos je v módě a je to móda nepochybně sympatická. Kapela je elegantní, inteligentní, má nadhled, nic lidského jí není cizí a přitom působí neobyčejně konzistentně.

Členové tria, Jan Burian, Jaroslav Hrdlička a Michaela Švédová, jsou známí z nejrůznějších projektů v oblasti divadla a hudebních experimentů, do Kyklos Galaktikos tedy šli vyzbrojeni množstvím inspirací a bez zbytečné žánrové svázanosti. Zatímco Osu dobra šířili online, aktuální novinku Mezi lovci mezer vydala stále agilnější, žánrově nespoutanější a prestižnější značka Polí5. Předčí počet prodaných novinek na CD počet downloadů debutu?

Těžko z deseti nových tracků v délce od dvou a půl do téměř devatenácti minut vypíchnout nějakého favorita, jednotlivé skladby prochází tolika střihy, změnami nálad i účinkujících zvuků a hlasů, že celé album splývá do jakési textově-hudební koláže, která místy nemá daleko k rozhlasové hře či k plunderfonické řezance. Zvuky jsou původní i nalezené, texty samozřejmě jakbysmet – kromě slov trojice členů kapely zazní i slova avantgardního divadelníka Antonina Artauda, kubánského spisovatele Reinalda Arenase, malíře Vladimíra Kokolii, fantasty Terryho Pratchetta i kus Wernischovy básně Zpívá válečník, kterou zhudebnil již Mikoláš Chadima.

Rozhodně ale nepropadejme iluzi, že co píseň, to jeden textař. Kyklos Galaktikos mají bohatou zásobu nápadů, fragmentů a nálad a lepí z nich, co to dá. Občas je těch slov na mě strašně moc, ale užvaněnost k hip hopu patří a tady aspoň promlouvají gramotní lidé. Je to svěží mix poezie, banality, bizarnosti, ironie a dalších příchutí. Jedinou výjimkou ze všeho zde vylíčeného vršení, vrstvení, křížení a protínání je závěrečné devatenáctiminutové Zrcadlo, jehož první čtvrthodinu tvoří minimalistická předehra z fázově posunutých repetic. Vynikající zklidnění poměrně hektické kolekce.

03311860.jpeg

Na začátku této recenze jsem zmínil, že Kyklos Galaktikos byli pasováni do role inteligentních spasitelů hip hopu, žánru, který se, co se týče tíhnutí ke kánonu, počítá mezi ty nejkonzervativnější. Takže se samozřejmě nabízí otázka, zdali tuto roli nevykonávají jen pro posluchače mimo skalní scénu a nejsou-li hip hopem atraktivním výhradně pro nehiphopery. Sami ostatně vzešli z jiných podhoubí, a podíváme-li se na jejich koncertní kalendář, žádná z akcí, kde hrají, čistě hiphopová není. Každopádně bych jim přál, aby si hiphopová scéna jejich díla povšimla. Ty kožichy, limuzíny a spoustu černých mamb i sněhobílé rozkoše si zaslouží. Ne, že by mě tohle album zasáhlo přímo do srdce, je ale skvělé slyšet tvůrce, kteří se nebojí a jejichž nápady nelze spočítat na prstech čtyř končetin.

Hodnocení: 80 %
Kyklos Galaktikos – Mezi lovci mezer (Polí5, 2015)

Čtěte také

Spustit audio