Deska týdne: International Teachers Of Pop vyučují lásku k synťákům a vlakům

International Teachers Of Pop
International Teachers Of Pop

Sever Anglie není místo, které by rodilo kapely ujíždějící na optimistickém synťákovém soundu. Když se ale občas zadaří, stojí to za to. International Teachers Of Pop na svém debutovém albu odhazují veškerou psychedelickou zátěž svých ostatních skupin a předkládají jednu z nejchytlavějších desek roku.

„Tohle město je žena, větší než kterákoliv jiná,“ zpíval Jarvis Cocker v perverzním milostném dopise svému rodnému městu Sheffield: Sex City. „Sorry, ale musel jsem ojet každou prasklinu v chodníku, výlohy všech obchodů, všechny kaluže, ve kterých se odrážela tvoje tvář.“ Postindustriální ocelové město Sheffield na severu Anglie je v podání bývalého frontmana Pulp hodně pokřivenou verzí romantického Říma nebo Paříže. Město za špinavým zrcadlem. Svoje nejslavnější rodáky, kapelu Arctic Monkeys, dokázalo vypudit až do Los Angeles. A Moloko už se dávno rozpadli. Můžou se tedy na pozici nejdůležitější kapely z Sheffieldu dostat International Teachers Of Pop?

Není to moc pravděpodobné. Kapela, ve které se potkávají bývalí členové kapel jako The Eccentronic Research Council, The Moonlandingz nebo The Soundcarriers, v sobě má divnou hranu, která jim bude navždy bránit v proniknutí do mainstreamu. Popové songy, které International Teachers montují na koleni s použitím vlastnoručně vyrobených modulárních syntezátorů, mají dokonale vybroušené hitové refrény, vždy ale máte pocit, že tam něco nehraje. První singl Age Of The Train, kterým se kapela uvedla loni v létě, v sobě míchá kraftwerkovskou rytmiku se zpěvem jako od Kylie Minogue, zároveň je ale zoufale „uncool“. Jak jinak pojmenovat track inspirující se v kultovní sérii sedmdesátkových reklam lákajících na nové vnitrostátní železniční linky? Slogan Age Of The Train zněl tehdy futuristicky, v době zprivatizovaných železnic je z něj ale dnes spíš sarkastické uchechtnutí.

Kapela ale není žádný pojízdný cirkus – pokud si odpustíte zhlédnutí retro maňáskového videoklipu k singlu The Ballad Of Remedy Nilsson, humor zůstane důkladně ukrytý a místo něj budete vnímat jenom hodně vytříbený cit pro synthpopový banger a dokonalou znalost stavby fungujícího tracku. Jako by se International Teachers při skládání řídili podle legendárního Manuálu konceptuální skupiny The KLF.

Je to vlastně zvláštní situace. Zpěvačky Leonore Wheatley a Katie Mason mají všechno, co popová hvězda potřebuje, už od začátku existence kapely je ale jasné, že tady komerční úspěch nepřijde. International Teachers Of Pop jako by se cítili lépe coby součást britského undergroundu, o kterém se mluví jako o New Weird Britain a do kterého spadá třeba zpěvačka, producentka a tanečnice Lone Taxidermist nebo producentka Gazelle Twin. Jsou taky pevně spjatí se svým městem – není ostatně náhoda, že první koncert odehrála kapela na pozvání Jarvise Cockera a ten třetí jim prý domluvila Róisín Murphy z Moloko.

Sheffield drží při sobě a člověk má při poslechu debutové desky International Teachers Of Pop pocit, že proniká na tajné setkání sekty milovníků státních železnic, starých analogových syntezátorů a podivných rituálních převleků. Dokonce ani brexit se tady tentokrát moc neřeší – International Teachers Of Pop prý zkrátka jenom chtějí dělat dokonalé popové songy, díky kterým by lidé zapomněli na šedivou každodennost.

Jak zní čerstvý sound industriálního Sheffieldu? A může humor v hudbě někdy i fungovat? Poslechněte si celou recenzi.

International Teachers of Pop – International Teachers Of Pop (self-released 2019)