Deska týdne: Je odvoleno. Tomáš Palucha na novince Čaro opět překračují své vlastní hranice

12. červen 2018

Po dvou letech a desce Guru přichází dnes již čtyřčlenná kapela Tomáš Palucha s pokračováním nazvaným Čaro. Alchymistické narážky vymizely, stejně jako se zúžil počet lidí, kteří na albu pracovali, typický, nenápadný a mimoběžný humor si ale kapela ponechala. Zároveň se Tomáš Palucha podařilo opět o něco rozšířit své hranice a nová pole působnosti plně ovládnout.

Jak jinak si vysvětlit, že za skladbou Remus, která Čaro otevírá, stojí občasný bubeník kapely a kamarád Tim Remis, známý už z minulé desky. Remis ji napsal den po zvolení Donalda Trumpa prezidentem a poslal kapele, aby mohli pracovat s motivem. Kapela ale použila jím zaslanou verzi a Čaro tak otvírá cizí hit svým znepokojivým beatem. Tenhle tah si můžeme vykládat různými způsoby, třeba jako  vtipkování na účet svého vlastního ega, nicméně Remus udává nahrávce tíživější a intenzivnější atmosféru a tón. A když se vrátíme ke skladbě Remus – jeho, již přetvořený, bratr Romulus svou neústupnou naléhavostí pak celou desku uzavírá.

Tomáš Palucha od samotného začátku před sedmi lety tvoří duo Jan Tomáš a Libor Palucha. V rámci snahy vymanit se z vlivu svých bývalých hardcorových kapel a vyzkoušet si nový způsob komunikace s posluchačem se vydali na pouť jednoduchých, kytarových repetic, po vzoru  kultovních baltimorských posthardcoristů Lungfish. Od splitu s Unkilled Worker Machine po synťákové pokojové nahrávky Kámen mudrců nebo Špinavá hra na sebe duo vždy nabalovalo řadu přátel, kteří hostovali na albech či na samotných koncertech. Podobně jako kapely v zlaté psychedelické éře 70. let jste je v průběhu let mohli vidět v různých, někdy až v šestičlenných sestavách, a to včetně zahraničních hostů, jako byli zmiňovaný Tim Remis nebo kytarista Alex J. Hall z amerických psychedeliků Grails, u nichž se Tomáš Palucha taktéž silně inspirují.

Čarodějnictví v průběhu věků. Poslechněte si exkluzivně desku týdne Čaro od kytarových zaklínačů Tomáš Palucha

Tomáš Palucha

Kámen mudrců, nebo další špinavá hra? Kytarová dvojice Tomáš Palucha, která staví na hypnotickém soundu, samplech ze starých filmů a pozvolném budování atmosféry, přichází po sérii releasů a všemi opěvované desce Guru s novým albem. Novinka vychází tentokrát u labelu Day After Records a nese název Čaro – což jednoduše vystihuje pocity návštěvníka jakéhokoliv jejich koncertu. Streamujte ho v předstihu prostřednictvím Radia Wave.

Hudba Tomáš Palucha byla vždy podobná nekonečné vodní ploše, kterou se člověk pomalu, ale jistě prodírá, aniž by věděl, kde všechno končí. Narušení lineárních vyprávění, bodové zachycení přítomných okamžiků, v tom vždycky tkvěla síla kapely. Nic ovšem neustrne na jednom místě, a tak se na Čaro příběhy bez uzavřených konců spolu s regulérním rozšířením kapely o Zdeňka Jurčíka a Tomáše Vondru pomalu, ale jistě mění na svébytná epická vyprávění. Minimalistický dialog dvou kytar zde doplňují ve stále větší míře mocné riffy, originální, avšak držící se mimo zbytečnou krkolomnost a složitost.

Něco je stejné jako minule. To když Todd Nesbitt v předposlední skladbě Heavy Breathing opět recituje text spojený s otcem a kradmá gradace víceméně opakuje metodu ze skladby My Grandfather’s Ghost z Guru. Spojitost mezi oběma deskami pozorného posluchače vždycky potěší, Tomáš Palucha ale nic kolovrátkově neopakují. Zástup přátel z Guru se ztenčil, místo roztomilého spiklenectví se špetkou nostalgie, které z desky dělalo oslavu společenství, novinka se svou temnější a znepokojivější gradací skrývá spíše povstalecké motivy.

Album začíná hořkým mottem Tima Remise „The votes are in, let’s hide“. Předposlední – již zmiňovaná – Heavy Breathing pak končí v pomalu se vytrácející echo textu vykradeného z Beach Boys (Tomáš Palucha byli vždycky experti na šibalské narážky). „Don’t worry baby, everything’s gonna work out fine“ působí všelijak, rozhodně ale ne jako prohlášení, které by dávalo naději. Nic se samo od sebe nevyřeší. Je to jen na nás – budeme s tím něco dělat?

Jemné politické narážky, stejně jako sběr interních vtipů nebo přetváření magických a okultních symbolů k Tomáš Palucha patřilo odjakživa. Kapela vzešla z punkového a DIY prostředí, a i když se může zdát, že mezi životním stylem a muzikou je u většiny hudebníků v Česku pořád jistá propast, Tomáš Palucha budou (snad) vždycky patřit k těm kapelám, které ze svých postojů nesleví.

Čaro začala vznikat na kostrách a črtách motivů, které Tomáš Palucha hráli jako živý doprovod k promítání švédského němého filmu o čarodějnictví z 20. let minulého století – Häxan. Nicméně je poněkud bezzubé a úzkoprsé redukovat Tomáš Palucha (ostatně jako většinu ryze instrumentální hudby) na soundtrackoidní post-rockery. Magie jistě opět hraje svou roli, ale spíš je někde mimoděk tušená, braná vážně i trochu jako vtip, nicméně není jedinou definicí desky. Tomáš Palucha se totiž daří dotáhnout do konce zásadní věc a svou hudbu krotí a převádějí do univerzálního jazyka. Univerzálnost ale automaticky neznamená popovou přístupnost. V průběhu poslechu si člověk uvědomí, že jednotlivé skladby nějakým způsobem sedí k situacím a myšlenkám, které posluchače během poslechu potkávají. Ať už jde o burácející závěr Romulus, nebo až detektivně znějící Hrob mouder, magický jazyk, kterým promlouvají Tomáš Palucha, je určen všem.  

Čaro je krásná deska, ale skrývá v sobě jisté varování před blížící se možnou apokalypsou. Magický, univerzální hudební jazyk, který používají Tomáš Palucha na Čaro, v sobě ukrývá schopnost spojovat ty, jež jsou ochotni a schopni jim naslouchat. Je stejně zlověstný, jako uklidňující. Rozhodně však nutí k tomu, zamyslet se a připravit se na to, kam lidé ve vztahu k sobě (i například planetě) spějí. A do toho se donekonečna vracet k Čaru.

Tomáš Palucha – Čaro (Day After Records, 2018)
Hodnocení: 90 %

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.