Deska týdne: Manifest jednoduchosti. Na novince Kalle vane vítr z kopců pokrytých šafránem

2. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kalle

Táborské duo Kalle před dvěma lety uhranulo českou hudební scénu svojí podomácku nahranou kazetou Live from the Room. Čtyřstopý magnetofon a klid pokoje v kombinaci se zkušenostmi přinesly do širšího povědomí něco, co tu v popu chybělo – tvrdohlavou a z punku vycházející neústupnost. Po třech letech se Kalle na debut podařilo s nahrávkou Saffron Hills víc než úspěšně navázat.

Začátky Kalle sahají kamsi do hlubin roku 2012. V troskách kapely Veena a tehdy ještě pod lakonickým jménem Veronika a David absolvovali první koncerty na punkových akcích. Už tehdy bylo jasné, že z Kalle se pomalu, ale jistě klube fenomén, který přesáhne subkulturní hranice. Intimní, dejme tomu alternativní pop v jednoduchém a působivém provedení, v prostém složení kytara a hlas (a malé množství efektů) záhy přitáhl pozornost médií i posluchačů. Veronika Buriánková a David Zeman ovšem ani po tom všem neustoupili ze své cesty. Domácí nahrávání jako nejosvědčenější metoda zachycení atmosféry Kalle zůstalo zachováno i na druhé desce. Kalle se ovšem změnili a hudebním prostorám, které si na předešlé nahrávce jen nenápadně okoukávali, na Saffron Hills už suverénně vládnou.

Nové album jako dárek ke společnému nejen hudebnímu výročí. Veronika a David se nikdy netajili tím, že tíhnou k slowcorovým kapelám. Kytarové melodie odkazující na klasiky žánru Slint tuto tradici ctí a navazují na ni. Jednoduché opakovačky, které v posluchači vzbuzují touhu slyšet oblíbený motiv znovu a znovu a možná nejlépe napořád. V mysli vytanou i Low, nejvíce v chytlavé a melancholicky nostalgické Hunters. Skladba jako proud vědomí a záblesků paměti, kterou následně uzemní temná Birds. Ta přichází s náladou silně připomínající další slowcorovou legendu Codeine – rozpadání se střídavě do ticha i lezavého, stupňujícího se napětí. Saffron Hills nepozornému posluchači proteče mezi prsty a paradoxně není okázalejší než debut. Na obalu od Simony Poustkové se opět objevuje motiv lesní zvěře, ilustrující zvláštní odtrženost a distanci od světa tam venku – mimo vztah, hudbu, bezpečí pokoje, kde se vše nahrálo.

Tam, kde se na předešlé nahrávce Kalle ještě tak trochu hledali a zkoušeli, kterou cestou se dát, u Saffron Hills už jsou jejich silné stránky plně vycizelované. Ve Veroničině hlasu byla cítit jistota už od počátku působení kapely (jistou roli v tom můžou hrát i zkušenosti z taktéž táborské postmetalové senzace Nod Nod), lehkost s jakou přechází od šepotu k jiným polohám na Saffron Hills je tentokrát až fascinující.

Stejně tak je nutné ocenit střídmou práci s kytarovými efekty. Mocně vybavený pedalboard bývá dobrý sluha, ale špatný pán. Naštěstí Kalle uhranutostí delayi, reverby a zbytečně krkolomným smyčkováním netrpí. Hra s tichem i drobnými, v pozadí probleskujícími skicami a motivy je zde používána vědomě a s jakousi klidnou rozvahou. Kdybych měla vše shrnout – Kalle dospěli.

O milencích a vrazích. Streamujte exkluzivně nové album Kalle

Kalle

Táborská dvojice Kalle se po třech letech vrací s novou deskou. Jejich skromný kazetový debut Live from the Room, který nahráli v obýváku, způsobil na české hudební scéně velký rozruch. Aktuální nahrávka Saffron Hills vychází první listopadový týden u labelu Day After Records. Veronika Buriánková a David Zeman ji nahráli doma na magnetofonový pás – je to výrazem tvrdohlavosti, nostalgie i intimity, která skvěle vystihuje jejich hudbu. Nyní máte možnost slyšet album s předstihem prostřednictvím Radia Wave.

A rozhodně nedospěli v rtuťovitého křiklouna. Introvertní deska nepotřebuje nikomu nic dokazovat ani nikoho poučovat. Kalle nás naopak nechávají s jistou skromností nakouknout pod povrch jejich sepětí. Jako moudrý stařec, který nabídne své vědění a svou zkušenost těm, kteří jsou ochotni naslouchat. Nikomu však není nic vnucováno.

Kalle – Saffron Hills (vlastním nákladem, 2017)

Hodnocení: 85 %

Spustit audio