DESKA TÝDNE: Milostný dopis těm, co jsem ještě nepotkala. Fiona Apple přichází po osmi letech se čtvrtým albem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Fiona Apple

Drzá a svéhlavá písničkářka, která debutovala v osmnácti letech, je zpět s nahrávkou Fetch the Bolt Cutters. Nezmizelo nic z její naštvanosti, kromě brutální upřímnosti ovšem nahrávka nabízí i hluboký vhled nejen do partnerských vztahů, ale především do jejího vztahu k hudbě. A působí moudře i vyrovnaně zároveň.

Americká písničkářka Fiona Apple, nejmladší dítě z druhé rodiny broadwayského herce, debutovala před 24 lety nahrávkou Tidal. Velmi záhy si vydobyla svébytné postavení byla vyzdvihována jako antipod loutkových popových hvězdiček typu Britney Spears. Drzá dívka s pianem, která se nebojí říkat věci tak, jak jsou a jak je vidí, drsně a nepřikrášleně.

Fiona Apple se velmi záhy stala symbolem jakési radikální citlivosti či upřímnosti. A to se nezměnilo ani na Fetch the Bolt Cutters, její nejnovější nahrávce, na které pracovala přes osm let. Podařilo se jí vytvořit fascinující pásmo třinácti songů, ze kterých nevymizel ani sarkasmus, ani brutální, syrový a především nečekaný způsob, jakým do textů vetkává drsné příběhy i silná poselství. A dost často si nebere servítky. Fetch the Bolt Cutters ovšem nemůžeme redukovat pouze na takzvanou naštvanou desku. I přes palčivá témata, jako je znásilnění či bolestivé rozchody, přináší i hodně klidu a moudrosti a až fascinující dávku vyrovnanosti.

Fiona Apple už jen málokdy opouští svůj dům ve Venice Beach. Většinou jen proto, aby se šla projít se svým psem. Album Fetch the Bolt Cutters tak vznikalo u ní doma a až puntičkářská dlouholetá práce je na něm znát. Album je promyšlené, Fiona Apple přeměnila zásadně i to, jak celé zní, vystoupila ze zajetých kolejí. Je plné zpívaných harmonií, tleskání, jakoby mantrických cyklů, šeptání, psího štěkotu. Ponechala veškeré možné chybičky a glitche.

Všechny tyto drobné momenty mají v kombinaci s melodiemi, které se vryjí do paměti hned po prvním poslechu a nejdou vyhnat z hlavy, místy až překvapivě gospelový nádech. Rytmus a perkusivnost jsou zde dominantní, nicméně nepřebraly celkovou vládu. Jádrem je jako vždy piano a především Fionin hlas, který posluchači odhaluje hlubokou studnici bolesti a jejího přijetí.

Je jedno, jestli zpívá o jednom ze svých posledních rozchodů, jako je tomu ve skladbě Drumset, nebo citlivě hovoří o problémech s depresemi, jak je poznala u jednoho ze svých bývalých partnerů. Fetch the Bolt Cutters nicméně není pouhé vztahové album. Pod jeho povrchem se ukrývají i silná feministická poselství. A také dvě skladby pojednávající o znásilnění, které si sama Apple prožila, když jí bylo dvanáct.

V tom vyniká především píseň Relay, která začíná verši napsanými Fionou Apple v patnácti letech. Příběh, který odpíchne zamyšlení o tom, že zlo udržuje jakousi linii předávání pochodně. Ublížíte-li někomu, zasejete zlobu i do jeho srdce. Apple se také nebojí citovat a odkazovat na jednu ze svých hudebních hrdinek Kate Bush. Verš „And I need to run up that hill referuje právě k emblematické písni od zmiňované zpěvačky.

Fetch the Bolt Cutters je zatraceně silné album. Přináší vyrovnanost a jakési smíření, ale rozhodně není poraženecké. Jediné, co by se mu dalo vytknout, je, že po nabité a uchvacující první polovině ze 13 skladeb druhá půlka poněkud ztrácí dech a písně nejsou tak výrazné. Ale to je asi tak vše. Fetch the Bolt Cutters je totiž především albem, které vás velmi snadno vtáhne do spirály nekonečných poslechů. Fioně se podařilo vytvořit dílo, které je drsné i vtipné zároveň. A především neuvěřitelně chytlavé.

Koho Fiona Apple přizvala na svou novou nahrávku? Na co odkazuje štěkot psů v písni Fetch the Bolt Cutters? A proč je album tak chytlavé? Poslechněte si celou recenzi naší desky týdne!

Fiona Apple Fetch the Bolt Cutters (Epic Records, 2020)