Deska týdne: The National zhudebnili noční můry, ze kterých se nebudete chtít probudit

„Ať dělám, co dělám, stále se cítím stejně,“ zpívá Matt Berninger bezradně na sedmém řadovém albu The National. Jako by si vzal do ruky lahev červeného vína a konfrontoval své vnitřní já na rovinu, upřímně a bez zbytečných slov. Zástupům svých fanoušků tak nedává rady, jak na světě žít, ale jak v něm přežít se sebou samým.

Čtěte takéThe National ubíjí zdánlivou dokonalostí

Sleep Well Beast je protkáno melancholií jako černá noc s mlhovým oparem, který pomalu odstupuje s každým dalším poslechem. Zní jako hádanka s více možnými odpověďmi, které do sebe ve výsledku zapadnou jako kousky puzzle. The National si i přesto zachovávají čitelnost. Jejich poselství jsou dobře srozumitelná a díky charakteristickému zvuku i poměrně povědomá. Jisté míře familiárnosti se u sedmého alba zkrátka nedá vyhnout. Téma opakování a jisté neschopnosti změnit sebe sama jako umělce i člověka reflektuje Berninger v několika skladbách na albu. „Zapomeňte na to, ať změním cokoliv, nezmění se vůbec nic,“ svěřuje se například v songu Walk It Back. Ani na sekundu to ovšem neznamená, ze by Sleep Welll Beast evokovalo nudu nebo odvar písní, které jste už někdy předtím slyšeli.

Zásluhu na tom mají především zvukové fragmenty, které příjemně nabourávají náladovou trajektorii alba. Pinkfloydovsky skřípavá kytara v The System Only Dreams in Total Darkness nebo sampl elektronických bicích ve skladbě I’ll Still Destroy You nabízejí osvěžení a prohloubení posluchačovy pozornosti. Nečekané instrumentální polohy členů kapely, bratrů Dessnerových a Devendorfových, dodávají celému albu chaotičtější rozměr. Dostáváme tak všechno, na co jsme si u The National zvykli, ale v tmavším a rozervanějším balení. Na novice se do značné míry podepsala také izolovanost místa jejího vzniku, tedy opuštěný venkov v periferiích státu New York.

The National |foto: Oficiální Facebook The National

V tracklistu překáží snad jen stadionová vypalovačka Turtleneck, která zbytečně narušuje pochmurnou atmosféru nahrávky. Berninger se v ní navíc opět, stejně jako v tvorbě svého bočního projektu EL VY, nevyhnul narážce na Donalda Trumpa. Po textové stránce tak zaujmou spíše momenty, při nichž si zpěvák pokládá existencionální otázky a staví se vstříc vlastním strastím. „Pojďme se zhulit, abychom konečně vnímali naše problémy,“ vyzývá v intenzivním singlu Day I Die. Napříč nahrávkou poukazuje na partnerské spory a další každodenní nepříjemnosti, kterým bychom se nejradši vyhnuli, ale nemůžeme. Zpěvákův vztah s manželkou Carin Besserovou, která se i tentokrát podílela na některých textech (Sleep Well Beast), patří k pojítkům celé desky, aby nakonec vygradoval v dojemně vyčítavou baladu Carin at the Liquor Store.

Síla sedmého alba The National spočívá v jeho skrytých souvislostech, které se rozpletou až s bližším seznámením. Po opakovaném dávkování novinka přináší návaly melancholie jako přelomové album Boxer z roku 2007 a vyvolává ještě větší slzy v očích než předchozí řadovka Trouble Will Find Me. Na Sleep Well Beast se The National povedlo zhudebnit noční můry, ze kterých se nebudete chtít probudit. Tyto sny jste díky nim zažili už mnohokrát, i přesto si je ale znovu užijete.

The National – Sleep Well Beast (4AD, 2017)
Hodnocení: 83 %