Deska týdne: Pochmurnost, temnota a věčně oscilující zvuk syntezátoru dua Boy Harsher

6. únor 2019
Boy Harsher

Angel a Hunter, pár dvou mladých žen v extravagantním oblečení, vlasy na ježka nebo pečlivě ulízlé pomádou. Hunter má na obličeji tetování dvou štírů, jejichž hlavy se setkávají kolem úst. Vstupují do obchodu se zbraněmi kdesi na předměstí Los Angeles. Odchází s puškou. Klip k singlu LA funguje jako samostatný indie film, trochu podivné sociální drama, pod které by se mohla podepsat klidně i Andrea Arnold. Zároveň o Boy Harsher a jejich druhé desce Careful hodně vypovídá.

Duo Boy Harsher tvoří filmařka Jae Matthews a její partner Augustus Muller, který obstarává zvukovou podobu celku. Začínali v roce 2013 pod názvem Teen Dreamz, kdy do ambientních ploch tvořených Mullerem Matthews deklamovala útržky svých povídek. Rok nato vyměnili název a rozhodli se přestoupit na vlnu temného synťákového 80s minimalismu, plnou nekonečně klesajících a oscilujících syntezátorů, věčně ubíhajících beatů z bicích automatů a repetitivních kopáků.

Boy Harsher - Careful

Letošní deska Careful je zachycuje v nejlepším myslitelném období. Oprostili se od zabředávání a kopírování starých postupů, zároveň ale stále ctí žánr. Úvodní skladba Keep Driving určuje paradigma celé nahrávky. Graduje tak nějak do nikam, pouze buduje zlověstnou atmosféru. Poprvé se setkáváme i s oním klesáním, jež je příznačné pro celou desku. Noční průjezd po dálnici kolem dopravní nehody, která vypadá tak podivně, že vás nenapadne ani na vteřinu zastavit a jen vyděšeně pokračujete v jízdě. Keep Driving otevírá bránu k tanečnějším hitům (Face the Fire, Come Closer), nikoliv však k radosti. Paranoidní pohledy do zpětného zrcátka se táhnou celou deskou.

Boy Harsher na Careful vytváří pochmurné krajiny duše, v nichž sestupují do nejspodnějších pater lidských tužeb a rozebírají mezilidské vztahy, temné odlesky našich charakterů. Hněv, rozčarování, úzkost – to vše je u nich obráceno dovnitř, do nitra. Pokud mají některé desky tendenci reflektovat vnější hnilobu dnešního světa, Boy Harsher ohledávají zákoutí vědomí.

Boy Harsher – Careful (2019, Nude Club)

Co je na Careful hypnotického a jímavého, že si ji musíme pouštět pořád dokola? Které kapely z minulosti Boy Harsher citují? Zvládají pouze nezabředat do minulosti? Jaký smysl mohou takzvané mrtvé žánry dávat i v roce 2019? V čem je Careful podobná loňským deskám Marie Davidson či Heleny Hauff? Poslechněte si rozhovor o Desce týdne!