DESKA TÝDNE: Příležitostně lhostejní. Minimalismus Facs je jako přílivová vlna pochmurnosti

6. květen 2020

Hlavním východiskem amerického tria Facs byl vždy minimalismu: strhující, opakující se kytarové riffy a přízračné, až vojenské bicí pomáhají vplétat do jednoho velkého, temného úlu. Třetí nahrávka Facs s názvem Void Moments je jakýmsi dosavadním vyústěním jejich tři roky trvající cesty.

Kapelu z Chicaga původně tvořil kytarista Brian Case a bubeník Noah Leger. Oba hudebníci se potkali už dříve v jedné z esenciálních chicagských undergroundových kapel Disappears Právě hypnotická, pomalá, vleklá atmosféra a znepokojivé odvíjení jednotlivých skladeb byly pro Disappears rozpoznávacím znamením. Dvojice Case–Leger přibrala basačku Aliannu Kalabu, která dříve působila ve We Ragazzi. Album Void Moments je jejich v pořadí třetí nahrávkou. Svým způsobem je zároveň jejich nejpřímějším navázáním právě na tvorbu Disappears. A také ukotvením jejich nezaměnitelného a svébytného zvuku.

FACS – Void Moments

Skrz hlukové stěny občas vykoukne náznak kytarové melodie, nebo spíš motivu, jako záblesk naděje. Než se zvládnete zorientovat, přílivová vlna klaustrofobických repetic vás však opět pohltí. Ničivá rytmika, kterou vede Leger, připomíná z dálky dunící válečné bubny, občas jsou echem nastupujícího záchvatu paniky. Hypnotické skladby často končí až v rozvolněných jamech (Boy, Void Walker). I přes intenzitu a tlak, který z nich vychází, ponechávají prostor pro imaginaci i vlastní interpretace. Abstrakci a minimalismus se Facs už podařilo dokonale osedlat a i přes veškerou naléhavost a hluk jsou především mistry ticha a nenaplněnosti. Nedořečené a neobjasněné myšlenky zůstávají viset ve vzduchu. Nad tím vším se vznáší Caseův zpěv, který je spíše mluveným slovem.

Ústředním motivem je ovšem nekonečný proud a nezadržitelnost vnitřních i vnějších proměn, které by neměly a nemohou být spoutány nebo podmaněny. I přes veškerou zvukovou temnotu se vzpínají ke světlu – i když po svém. Ne všechno na světě můžeme totiž definovat, spoutat a pojmenovat. „It never happens the way you think,“ deklaruje hned na začátku Case ve skladbě Boy a rozvíjí stříbrnou nit, která obtáčí a propojuje celé album.

Case se zároveň vyhýbá jasným a konkrétním označením, ať už je to jako například v Teenage Hive antihymnou pro mládí, které se nechce nechat definovat. Záblesk jasného sdělení se zjeví až v Casual Indifference, oslavě mezilidských vztahů, které nejsou determinovány jakýmkoli konstruktem – ať už se jedná o gender, nebo předsudky vycházející ze společenského postavení. Void Moments jsou podle Case totiž především o tom, že skrze neurčování sebe sama můžeme dosáhnout pochopení druhými.

Vstupujete do klubu Roadhouse, v boxech i u baru posedávají a postávají místní i ti, co jen projíždí. Na pódium vstupuje kapela Facs a začne se odvíjet soundtrack i komentář k thrilleru současnosti. Znepokojivá lynchovská atmosféra je u Facs nasnadě. Obrušování reality, spousta otázek a katarze se musíte také dobrat sami. Napětí z existenciální krize i zmatení nad tím, co se děje venku za okny. Void Moments zvládnou svou mnohoznačností vyplnit každý hluchý moment. I když možná zanechají posluchače v ještě zmatenějším a ztracenějším stavu.

Které ze svých současníků Facs připomínají nejvíce? Se kterými žánry si pohrávají? Kdy přišla do kapely basačka Alianna Kalaba? Bubeník které známé kapely hrál v předchůdcích Facs – v Disappears? Poslechněte si celou recenzi na naši desku týdne.

FACS – Void Moments (2020, Trouble In Mind)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.