Deska týdne: Started from the bottom. Rap jako výtah ze dna na vrchol od Tupaca po Cardi B

12. duben 2018

Když Cardi B vletěla loni na podzim do čela amerických žebříčků se singlem Bodak Yellow, část mainstreamových médií se divila, kde se tato nová královna rapu vzala. Příběh instragramové celebrity a bývalé striptérky Belcalis Almanzar znovu oživil pocit, že hip hop může fungovat jako výtah na špičku společnosti. Cardi B navazuje na dlouhou historii interpretů, kterým rap pomohl z chudých poměrů, nebo přímo z ulice. Přinášíme vám výběr těch nejznámějších případů.

„Začali jsme na dně, ale teď jsme tady,“ rapuje na svém hitu Started From the Bottom z roku 2013 Drake. Jeho stylizace do umělce, který se vyhrabal z chudoby na vrchol popularity, ve své době vyvolala řadu posměšných komentářů, které upozorňovaly například na to, že Drake nikdy na úplném dně nebyl, naopak, jeho minulost zahrnuje úspěšnou pubertu, během které se stal menší hvězdou kanadského televizního seriálu Degrassi. Drake poukazoval na to, že ve skutečnosti pochází z chudinské čtvrti, ze které se teprve později se značnými dluhy s matkou odstěhovali do většinově bílé torontské čtvrti Forest Hill. To ale podle jeho slov přineslo větší problémy, než které zažil během raného dětství na Weston Road. „Být míšencem na Forest Hill nebylo jednoduché, ale snažil jsem se nějak přežít. Teprve můj úspěch ve Spojených státech mi zaručil, že mě lidé v Kanadě konečně respektují,“ řekl Drake v roce 2013 na americké CBC.

Opravdovost a s ní spojená kredibilita je hluboce zakódovaná v hiphopové DNA. Není divu, rap se po plné penetraci do chudinských newyorských čtvrtí v sedmdesátých letech stal hlasem do té doby přehlížených menšin na ekonomickém a kulturním okraji společnosti. Po nástupu gangsta rapu v devadesátých letech se téma chudoby a selfmademanství navzdory podmínkám stalo ještě silnějším a do dnešních dnů bývá často využíváno jako měřítko autenticity rapu. Vyrovnat se s tím, že opravdu pochází z chudých poměrů, musela i Drakeova kolegyně Nicky Minaj, která byla do raketového nástupu Cardi B označována za královnu rapu. Rodačka z Trinidadu a Tobaga na svůj původ a vyrůstání ve složitých podmínkách často upozorňuje. Americkému serveru Contactmusic v roce 2012 například vlastní úspěch vysvětlovala jako logický důsledek svého komplikovaného dětství. „Už nikdy nechci být chudá, jakmile jednou ochutnáte chuť chudoby, už vždy budete motivovaní něco dokázat.“

Jak jsem se dostal z Comptonu a co jsem pro to musel udělat. Tak by se v jednom souvětí dala shrnout přelomová deska good kid, m.A.A.d city jedné z největších hvězd soudobého rapu Kendricka Lamara. Nechronologická a částečně autobiografická výpověď kalifornského rodáka v důmyslných textových konstrukcích popisuje zkušenost mladého Afroameričana, který se snaží uniknout z nekonečného koloběhu odvetného násilí mezi znepřátelenými gangy, chudobě a z drogami ovládaných ulic. Jeho sugestivní naturalistický popis zkušenosti, se kterou se dokáže ztotožnit velká část stále chudnoucí americké společnosti, ale nepoukazuje pouze na to, že je její autor opravdový rapper, který si prošel tím nejhorším, co je možné ve Spojených státech zažít. V záplavě hédonistických beatů a ostrých hooků Lamar tematizoval i mnohem opomíjenější témata, která jsou s životem v ghettu spojená, ať už jde o násilí na ženách, nebo nikdy neumlčitelný stesk po bývalých přátelích, které za sebou uprchlík z okraje zanechá.

„Máma mě milovala, táta nás opustil, Mickey mě krmil, Annie mě oblékala, s Erikem jsme se bili, díky tomu jsem tak silný, za to tě miluju, můj n***e, ať už bude cokoliv,“ uzavírá své album z roku 2001, The Blueprint, jedna z největších postav hip hopu posledních dvou dekád Jay-Z. Rapový mogul, který je jedním z nejprodávanějších interpretů vůbec, ve svých textech často využívá nepříjemných zkušeností, které nabyl, když vyrůstal v nechvalně proslulém Marcy Projects, části Brooklynu, jejíž obyvatele nepovedený vládní projekt výstavby nových bytů uvrhl na dlouhé roky do neuvěřitelné chudoby. Crack, prostituce a vraždy zde byly podle Jay-Zho na denním pořádku.

West Coast versus East Coast, heslo, které je i víc než dvě dekády po odeznění jednoho z nejslavnějších beefů v rapové historii stále živé a srozumitelné. Jeho dva hlavní protagonisté, Tupac Shakur a The Notorious B.I.G., měli kromě své rozepře částečně společnou i minulost, ve skutečnosti byli část svého života de facto sousedé z chudé části Brooklynu. Zatímco syn aktivních členů Černých panterů Shakur se později s matkou odstěhoval do Baltimoru a poté Kalifornie a k rapu se dostal skrze divadlo a tanec, Biggie od svých sedmnácti let brousil rapové skills na newyorských ulicích. Jejich sdílená zkušenost vyrůstání v chudobě je ostatně na část života spojila dohromady. Pozdější rivalita, jejíž historie zdaleka přesahuje možný rozsah tohoto textu, jen podtrhuje, jak zásadní roli hraje příběh obou legend devadesátkového rapu v dlouho budované rapové mytologii –  jak Tupac, tak Biggie jsou dodnes vzorem toho, co znamená být „real“.

Kromě těchto a dalších hvězd amerického hip hopu, které se dostaly takříkajíc z ulice na vrchol, je útěk z chudoby nebo okraje společnosti důležitým momentem pro evropský rap. Ostrovní grime vyrůstá z neutěšených podmínek jižního Londýna, od druhé poloviny nultých let je ve Francii vlivným popkulturním hlasem vlna rapujících potomků arabských a afrických migrantů, jako je například Disiz La Peste, Monsieur R nebo Diam's, a i bývalé Československo má své interprety, kteří se přinejmenším snaží tvářit, že jejich životním příběhem je cesta z periferie na špici.

Cardi B dodává na Invasion of Privacy dalším rapperkám odvahu postavit se mužům

Cardi B

Vloni na podzim vletěla rapperka Cardi B s hitem Bodak Yellow do nejvyšší popové ligy jako neřízená střela. Během chvíle si kolem prstu obtočila celou scénu a dokázala to, což už dlouhé roky žádná rapperka – prosadit se v muži ovládaném světě hiphopových žebříčků. Cardi B natočila své debutové album v nevídané rychlosti, ale na Invasion of Privacy jí dech rozhodně nedošel. Kouzlo rapové „everywoman” funguje dál, byť deska nepřichází s ničím radikálně novým.

Veterán Vladimir 518 nejen v rozhovorech mluví o své minulosti, která zahrnovala drogy a život v proslulém squatu Ladronka, Rytmus zase často akcentuje svůj romský původ a v poslední době i motivační potenciál své hudby na mladé lidi. Tato témata se ale netýkají jenom tohoto středoevropského ekvivalentu zaoceánského oldschoolu. I nastupující generace má své hrdiny, kteří se vyrovnávají s tím, z jakých podmínek přichází. Kromě Stokara a jeho občasných cameí ve vysokoprofilových tracích labelu Hypno808 a třeba Tylera Durdena, svého času nejvýraznějšího mluvčího domácích vyděděnců, získalo v poslední době Česko a Slovensko dva velké hrdiny z okraje. Nový přírůstek Smackova labelu A51 Dollar Prync má po letech rapu o a na smíchovských ulicích u svých videí na serveru YouTube kolem statisíců zhlédnutí a v současné době žije v Británii. Mladý rapper z česko-slovenského pohraničí Čavalenky zase ve svých textech řeší život mladého Roma, jehož nečeká nic jiného než směšný plat, rasismus a exekuce. Ani jednomu z nich se zatím nepodařilo dostat se do opravdového centra místní popkultury, alespoň tak, jako se to podařilo o jednu generaci starším českým a slovenským MC’s, o zahraničních vzorech ani nemluvě. To ale nic neubírá na autenticitě jejich výpovědi.

autor: Jonáš Kucharský
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.