DESKA TÝDNE: Stormzy na novince naviguje svou loď skrze proudy grimeu do vod mainstreamového popu

Stormzy
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stormzy

Výherce cen britské populární hudby BRIT Awards, hudebník, který se v posledních třech letech objevil na obálkách magazínů TIME, Elle nebo GQ, a aktivista za práva černých obyvatel Británie, co se nebojí říct, že Spojené království je rasistickou zemí. To všechno v sobě snoubí grimeový rapper Stormzy, který přišel na sklonku loňského roku se svou dlouho očekávanou druhou deskou Heavy Is The Head. S nahrávkou, která je až překvapivě popová a na níž se objevil i Ed Sheeran.

Od doby kdy na sebe Stormzy upozornil grimeovými freestyly Wicked Skengman, se toho mnoho změnilo. Ze Stormzyho se stal jeden z nejvýraznějších a nejoblíbenějších grimeových MC, první černý hudebník, který byl headlinerem festivalu v Glastonbury. Při performování vlajkové, politické skladby Vossi Bop dav skandoval ikonické „Fuck The Government and Fuck Boris“ (Boris Johnson – britský premiér a vůdce Konzervativní strany). Během předávání BRIT Awards zase odsoudil tehdejší premiérku Theresu Mayovou za její reakci na grenfellskou tragédii, kdy při požáru výškové obytné budovy zemřelo 72 lidí. Na straně jedné grimeový MC, na straně druhé aktivista zakládající stipendijní fondy pro černé studenty na Cambridgi.

Stormzy - Heavy Is The Head

Málokoho ovšem napadne, že na nově se objevivšího britského hudebního superhrdinu a mluvčího generace nakonec jeho sousedi v minulém nájmu zavolali policii, protože si mysleli, že je zloděj. Těsně po vydání Heavy Is The Head v rozhovoru pro italský magazín La Repubblica prohlásil, že Británie je rasistickou zemí, i když by se život v Londýně nebo jeho úspěch mohly zdát jako věc, která toto tvrzení částečně vyvrací. Nálada ve společnosti je údajně nastavená tak, jak Stormzy tvrdí. A vinu za to nese mimo jiné i zmiňovaný Boris Johnson, který veřejně používá kontroverzní a rasistické výrazy (například přirovnávání muslimských žen k poštovním schránkám).

Sám Stormzy přirovnává druhé album k 16 kapitolám, 16 různým příběhům o pravdě. Snaží se vystupovat jako vícerozměrná osoba a nebojí se navigovat svou loď dál od břehů grimeu k popovým a mainstreamovým hitům. Kromě ostrých skladeb, jako je již zmiňovaná Vossi Bop, která i celou hodinovou nahrávku uzavírá, nebo mnohem jemnější, ale stále naštvaná Rainfall, najdeme na Heavy Is The Head i skladbu, na níž spolupracoval s Burna Boyem a překvapivě Edem Sheeranem. S ním se setkal už kolem roku 2016, spojuje je prý údajně především společná ambicióznost.

Michael Omari možná zdánlivě na Heavy Is The Head vyměkl ve zvuku a odklonil se od tradičního grimeu, byť jeho současný beef s další důležitou postavou tohoto žánru – rapperem Wileym – by mohl svědčit o opaku. V rámci jeho statusu veřejné postavy, rappera číslo jedna v současné Británii i černého superhrdiny v boji s nespravedlností to dává smysl. Minimálně tím zpřístupňuje svá ostrá politická poselství dalším a dalším posluchačům.

Co je hlavním leitmotivem nahrávky Heavy Is The Head? Komu posílá své modlitby? V kolika letech se Stormzy poprvé pokoušel o rap? A o čem a komu je určená skladba Own It, kterou nahrál společně s Burna Boyem a Edem Sheeranem? A jak moc se odklonil na novince od grimeu? Poslechněte si celou recenzi na Desku týdne!

Stormzy – Heavy Is The Head (2019, Atlantic)