Deska týdne: Synťáky po rozchodu a slibné začátky. Cuco se na desce Para Mí baví sám nad sebou

Cuco – Para Mí
Cuco – Para Mí

Jednadvacetiletý americký zpěvák Cuco po dvou letech hledání vlastního zvuku přichází s debutovou deskou pod hlavičkou velkého labelu Interscope, který mu překvapivě nechal volnou ruku. Album Para Mí je osobní a uvolněnou nahrávkou, která koncentruje zbývající optimismus generace nahrávající písničky v pokojíčcích. A ze všeho nejvíc dost možná i příslibem do budoucnosti zdánlivě vyčerpaného bedroom popu.

Město Hawthorne v Kalifornii nedaleko Los Angeles bylo ještě ve 30. letech minulého století oblastí „jenom pro bílé“. Na hudební mapu se zapsalo tím, že se tu v 60. letech seznámili Beach Boys. V roce 2019 tu ale žije víc než 55 procent obyvatel latinskoamerického původu, kteří se začínají hlásit o slovo v žebříčcích hitparád stejně jako kdysi kluci, co tu tehdy napsali první písničku o surfování. Syn mexických přistěhovalců Omar Banos alias Cuco v současnosti předvádí, jak uvolněné popové výpovědi z dětských pokojů dokážou zaplavit playlisty dnešních teenagerů.

Para Mí vychází dva roky po tom, co na sebe Cuco ještě jako osmnáctiletý upozornil nejdřív na Twitteru a pak i na SoundCloudu křehkými tracky se synthpopovým podkladem, ve kterých přechází z angličtiny do španělštiny stejně plynule jako v přechodech lo-fi melodických beatů. „Otázkou zůstává, kam tenhle blázen míří,“ uvádí Cuco s nadsázkou celou desku, aby se na prvním tracku zasmál sám sobě. Rozchodové balady Keeping Tabs a Bossa No Sé otevírají svět DIY zvuků připomínající koláž všech dostupných vlivů od Mac deMarca po prvotiny Tame Impala. Ty jen tak mimoděk doplňují slova o zlomeném srdci nebo toxických vztazích, které v jeho textech spraví jen lehké drogy, hraní videoher a skládání dalších tracků.

Cucovy hudební inspirace na Para Mí jako by kopírovaly různorodost kalifornského města, kde dodnes zní Beach Boys, kde vyrůstal Tyler, the Creator a kde teenageři s hispánskými kořeny zpívají každé slovo Cucovy „flákačské“ hymny z roku 2018 Lo Que Siento. V místní komunitě očividně převládá touha mít svého Mac deMarca a právo na to se flákat v rytmu pomalých beatů a poslouchat třeba i kýčovité verše o rozchodu. Ať už vaše rodina pochází odkudkoliv.

Navzdory částečné předvídatelnosti synťákových podkresů je Para Mí žádanou alternativou k otřepaným letní hitům, stejně tak jako východiskem pro objevování dalších cest popového optimismu. Připomíná totiž, že latinskoamerické vlivy v mainstreamové hudbě jsou dnes mnohem významnější než tisíckrát opakované Despacito.

Španělsky mluvící umělci jako Cuco, podobně jako třeba královna populárního flamenca Rosalía, totiž ukazují, jak komfortně tvořit nová pravidla světového popu. Začínají lokálními hudebními a jazykovými prvky, na které až později nabalují ty globální. A mají úspěch.

Cuco – Para Mí (2019, Interscope)

Proč je deska Para Mí ideální alternativou letních hitů a jak se stal Cuco se synťákovým soundtrackem ke zlomenému srdci idolem kalifornské latino komunity? Poslechněte si celou recenzi.