Deska týdne: Trpíme všichni stejně. Jeff Tweedy na Warm píše osobní kroniku nejen o své závislosti

Jedna z nejuznávanějších amerických kapel Wilco letos oslaví 25 let od svého založení. Dohromady se dali v roce 1994 pod vedením zpěváka a kytaristy Jeffa Tweedyho na troskách alternativní country skupiny Uncle Tupelo. Eklektický a inovátorský přístup k ohýbání indie rocku jim přinesl kromě fanoušků i ocenění Grammy za desku A Ghost Is Born z roku 2004. Už v té době byl ale Tweedy závislý na lécích na předpis. Do mezní životní situace ho dovedly deprese, ale i neustávající migrény, kterými trpěl už od dětství. Z toho všeho se nyní vypsal ve své autobiografii a také na albu Warm. Přehršel sdělení a otevřených zpovědí, které Tweedy do Warm zakuklil, je intenzivní a upřímný.

Tweedyho sólovka ovšem nemá svůj leitmotiv pouze v závislosti na opiátech a zkušenostech či událostech s ní spojených. Jako stříbrná nit se skrz ni táhnou meditace nad smrtí z mnoha úhlů. Ať už se jedná o obecnější rovinu, nebo o vyrovnávání se s úmrtím otce (How Hard It Is For a Desert to Die). Se smrtí se pojí i pocity bezmoci, které popisuje v singlu Some Birds. Tweedy nadhazuje vybroušené slogany, útržkovitá zamyšlení i životní pravdy nabyté zkušeností, aniž by vyzníval pateticky nebo zbytečně mentorsky.

Popové melodie ve folkovém hávu, u kterých vše stojí a padá na kytarových vybrnkávačkách, melancholicky oscilují mezi rukopisem Neila Younga a pomyslnou KPZ dřevní americké country tradice. Intimní zvuk a do paměti se nenásilně vkrádající melodie si časem získají i ty nejkritičtější posluchače. Co se skrývá v zákrutě další skladby se sice dá trochu odhadnout, ale když přijde, stále dokáže překvapit. Konečný fade out celé desky tak jen dokresluje uzavření jedné knihy, nikoliv celého příběhu.

Hodnocení: 85 %
Jeff Tweedy – Warm (dBmp Records,2018)