Deska týdne: Ztrácet se v labyrintu Čaro. Tomáš Palucha si na novince střeží svoje žánrové území

14. červen 2018
Tomáš Palucha

Tomáš Palucha už nejsou jenom dva kytaristi, kteří byli unavení dravou hudbou, ale spíš proměnlivý post-hardcorový orchestr postavený na kamarádských vazbách. Jejich alba jsou kolektivním činem a na svoji skvěle přijatou desku Guru z roku 2016 navazují silnou novinkou Čaro, kde se znovu otočí řada hostů. Úmyslem bylo do osmi skladeb vtěsnat kouzlo živých koncertů. Jestliže se před lety s písničkovou nahrávkou otevřeli širšímu publiku, tentokrát tak vstřícní nejsou.

Je pátek pět odpoledne, na louku se snáší hustý déšť, areálem pobíhají lidé v pláštěnkách a na velkém festivalovém pódiu se chystá kapela Tomáš Palucha. Kromě zakládajících kytaristů Libora Paluchy a Honzy Tomáše je vedle nich ještě bubeník Zdeněk Jurčík a Tomáš Vondra, hrající na baskytaru a syntezátor. Před kapelou stojí sekuriťáci a hlídají bariéry rozdělující plochu na publikum a vystupující. Tomáš Palucha přehraje velkou část nové desky Čaro, zatímco se zvonivé kytary a masivní údery do bicích rozléhají festivalovou loukou, kterou lemují stánky s langoši a loga energy drinků. Něco tady nesedí, víte to vy, jako oddaný posluchač, a je to trochu znát i na kapele. Jako by tu „čaro“ kapely nefungovalo.

Deska týdne: Je odvoleno. Tomáš Palucha na novince Čaro opět překračují své vlastní hranice

Tomáš Palucha

Po dvou letech a desce Guru přichází dnes již čtyřčlenná kapela Tomáš Palucha s pokračováním nazvaným Čaro. Alchymistické narážky vymizely, stejně jako se zúžil počet lidí, kteří na albu pracovali, typický, nenápadný a mimoběžný humor si ale kapela ponechala. Zároveň se Tomáš Palucha podařilo opět o něco rozšířit své hranice a nová pole působnosti plně ovládnout.

Každý okultní rituál potřebuje ty správné ingredience – a mezi ně patří i kontext. Tomáš Palucha pořád lépe funguje ve spikleneckých prostorách jako pražská Sedmička nebo místech blízko přírody a historie, což jsou časté motivy a inspirace v hudbě Tomáš Palucha. Aby rituál správně proběhl, vyžaduje to naprosté napojení od všech jeho účastníků, protože teprve pak všemi přítomnými probíjí stejná síla. Kapela si toho je vědomá, ale občas těžko popsatelný proces sama shodí nějakou hláškou – a důkazem je snad i lehce sebeironický název desky Čaro. I přesto je nezpochybnitelné, že při koncertech se musíte nechat vtáhnout, přistoupit na magickou hru a nechat se unášet postupným budováním atmosféry, meditativními mezihrami, drsnými propady a kultem kytarového riffu. Stejně se musíte soustředit i při poslechu Čaro. Aktuální deska je méně písničková a kvůli tomu taky hůře čitelná pro člověka, který se s kapelou setkává poprvé.

Tomáš Palucha staví na základech post-hardcoru a sedmdesátkové psychedelie, nezapřou ani vlivy Earth a Dylana Carlsona, pro kytarové postupy si půjčují inspiraci od americany a strukturou má jejich hudba blíž k filmové nebo scénické hudbě – kapela také často hudebně doprovází němé filmy a během vystoupení k filmu Häxan o čarodějnictví vznikly i nápady na Čaro. Hudba si uchovává vlastní poetiku a auru tajemství, často pramenící z kryptických názvů skladeb a odkazů na staré filmy, zároveň je ale svým způsobem nebezpečná, třeba když se v některých pasážích ozvou jejich hardcorové kořeny. K tomu se na aktuální desce přidává víc syntezátorů a elektronických motivů. Obecně ubylo zpěvů, ozvou se jenom staří známí z předchozí Guru: bubeník a písničkář Tim Remis v úvodní skladbě Remus a Todd Nesbitt (Unkilled Worker) v Heavy Breathing.  

Čarodějnictví v průběhu věků. Poslechněte si exkluzivně desku týdne Čaro od kytarových zaklínačů Tomáš Palucha

Tomáš Palucha

Kámen mudrců, nebo další špinavá hra? Kytarová dvojice Tomáš Palucha, která staví na hypnotickém soundu, samplech ze starých filmů a pozvolném budování atmosféry, přichází po sérii releasů a všemi opěvované desce Guru s novým albem. Novinka vychází tentokrát u labelu Day After Records a nese název Čaro – což jednoduše vystihuje pocity návštěvníka jakéhokoliv jejich koncertu. Streamujte ho v předstihu prostřednictvím Radia Wave.

Na Čaro není žádný popovější song – jakým byl na předchozí desce Pod hladinou – , který by trochu shodil heroický kytarový étos. Až se chce říct, že se Tomáš Palucha zalekli ohlasů přicházejících po Guru z různých stran a stáhli se víc na svoje území. Čaro je album hudebně sevřenější, zároveň ale uzavřenější do žánru a scény, z níž vychází. Je to deska, která vás k sobě jen tak nepustí – ale jestli ano, dovolí vám objevovat při poslechu nové komnaty, žaláře a tajné hradní stezky, když tedy přistoupíme na slovní hru Tomáš Palucha se středověkými odkazy. A v labyrintu chodeb Čaro se budete chtít neustále ztrácet.

Tomáš Palucha – Čaro (Day After Records, 2018)
Hodnocení: 80 %

Spustit audio
  • Hudba
  • Recenze