Detektivka jako lekce z islandské historie. Spisovatel Arnaldur Indriðason rozepisuje novou sérii

Arnaldur má spisovatelství v krvi. Je synem Indriðiho Guðmunda Þorsteinssona, jednoho ze zásadních autorů moderní islandské literatury. Výsostné téma v otcově díle a obecně islandském umění se promítlo i do Arnaldurovy práce: s masivním odlivem lidí z venkova do Reykjavíku v druhé polovině 20. století se radikálně proměňoval život jednotlivců i celé společnosti.

Hlavní postava nejznámější Arnaldurovy série – inspektor Erlendur – také přišel do hlavního města z venkova, ale ještě jako malý chlapec a společně s rodiči. Ve Východních fjordech toho zanechal hodně: nevinnost dětství, rodinnou historii, ale především mladšího bratra, který zmizel ve sněhové bouři. Okamžik, kdy ve vánici upustil bratrovu ruku, a tak o něj nenávratně přišel, se stává v celé sérii dominantním momentem. Arnaldur se k němu prostřednictvím detektiva Erlendura neustále vrací. Jako by se tehdy hlavní hrdina osudově odpoutal od minulosti a začala se jeho osobní anabáze, tváří v tvář vyšetřovaným zločinům se odcizoval přítomnosti.

Záhada ze Stínova

Dílo započínající novou sérii letos vyšlo v angličtině pod názvem The Shadow District. Islandský spisovatel tu sáhl po osvědčeném modelu, a to vyprávění ve dvou časových rovinách. Jeho metodu známe už z knihy Dech smrti, kde Erlendur v současnosti vyšetřuje případ související s nálezem kosterního pozůstatků při stavebních pracích, v linii z druhé světové války jsou nám paralelně odkrývány okolnosti dávného zločinu. V The Shadow District by ale linka ze současnosti měla být jen malým odskokem, hlavní část vyprávění se odehrává převážně v době americké okupace ostrova a příprav vyhlášení samostatnosti na Dánsku před rokem 1944.

Poblíž části Reykjavíku, jejíž název bychom mohli do češtiny přeložit jako Stínov, je nalezena mrtvola devadesátiletého muže. Vše nasvědčuje tomu, že zemřel ve svém bytě pokojně a bez cizího zavinění. Jen jedna skutečnost je poněkud zvláštní, při prohlídce jeho věcí se našly 3 výstřižky z novin se zprávami o vraždě spáchané před koncem druhé světové války právě ve Stínově. Střídavě s líčením vyšetřování tohoto záhadného úmrtí je nám vyprávěn příběh dávného případu z novinových výstřižků. Do pátrání po vrahovi mladé ženy se tu pouští reyjkavický kriminalista Flóvent a zástupce americké armády Thorson, skuteční hlavní hrdinové startující série knih. Jsou to postavy ze starých časů – féroví, galantní, citliví muži, které spojuje skutečné přátelství i to, že jsou na půdě kriminalistiky vlastně stále ještě pouhými amatéry.

Historické trauma

Nejsou to však úplně dvě nezávislá vyprávění. Arnaldur zajímavě inovuje „model dvojího vyprávění“ u detektivek, kdy postupné rozřešování zločinu je zároveň „rekonstrukcí“ událostí, které mu předcházely. V The Shadow District je linie z druhé světové války záměrně ukazována jako sled neúspěšného pátrání dvojice Flóvent–Thorson. U takto vystavěné falešné záhady vás pak mnohem víc zajímá, k jakému mylnému závěru detektivové dospěli a proč se o jejich pátrání nedochovaly takřka žádné oficiální záznamy. Jedním z nabízejících se vysvětlení je, že v době, kdy se teprve ustavovalo reykjavické kriminální oddělení, se vše dělo ve spěchu a chaosu, stupňovaném ještě k tomu válečnými okolnostmi.

Lítám jako raketa. Islandský hip hop našel lokální odpověď na světové trendy

• Upravit

Island v myslích většiny západní populace vyvolá obrazy gejzírů, elfů, sopek, nezávislé hudby nebo třeba národní pochoutky – kvašeného žraloka. Poslední dekádu by ale spousta místních popsala jako dobu boomu hip hopu a rapu. V rámci islandského týdne vám přinášíme přehled toho nejzajímavějšího z tamější scény.

Právě exkurz do nedávných dějin islandského státu bude možná vůbec to na celé sérii nejzajímavější. Stejně jako třeba seriál Foylova válka scenáristy Anthonyho Horowitze využívá atraktivní detektivní zápletku jako uvedení do kulis nelehkého a komplikovaného života za války. V The Shadow District se vyjevuje úsek historie, kdy poměr s americkým vojákem znamenal šikanu od spoluobyvatel, a vůbec je tu zachycena proměna sociální role žen za války – stejně jako ve Foylově válce se čtenář dozvídá víc o symbolickém přesunu od sporáků do průmyslové výroby a vůbec k větší ekonomické samostatnosti.

Pro mnohé čtenáře bude šokující zjištění, jak xenofobně se projevovala islandská společnost – milostný život podřizovala úřední kontrole (za války opravdu vznikla na Islandu instituce oficiálně „řešící“ tento konkrétní „problém“). Ačkoli americké peníze a kultura Islanďanům na druhou stranu zas tak proti vůli nebyly. A trvalo poměrně dlouhou dobu, než tato nelichotivá kapitola islandských dějin prošla důslednější reflexí. Něco jako je pro nás divoký odsun Němců.

Arnaldur Indriðason stále je spisovatelem myšlenkového přesahu, který brakovou literaturu kontaminuje historickými souvislostmi. Silné vědomí propojení současného života se světem předků je typicky islandské a také bezpochyby neoddělitelnou součástí spisovatelova výrazu i v The Shadow District. Právě období, kdy se započala cesta Islandu k současné prosperitě a rozvoji, si proto celkem pochopitelně Arnaldur vybral jako kulisu pro novou sérii. I díky tomu zůstávají jeho knížky nadčasovou zkušeností. Nad pouhý zážitek z četby kriminálního mysteria nás povznáší k jinému pohledu na svět, který se tak nezvratně změnil.