Děti do šesti let na trampolínu nepatří, jejich tělo ten nápor nemůže zvládnout, říká pediatrička

29. červen 2022

Zlomeniny z trampolín, úpaly a úžehy i tonutí –⁠ začíná doba letních úrazů. Topení je hned po úrazech druhá nejčastější příčina dětských úmrtí. „Nejhorší situace jsou zahradní party, na kterých je spousta lidí a všichni hlídají všechny. A po čtvrt hodině se zjistí, že Janička leží na dně bazénu,“ říká pediatrička Dominika Štefflová, kterou můžete potkat na dětské ambulanci.

„Kojenci padají z přebalovacích pultů, to je typické. Batolata se zase nechtějí nechat vyšetřit, i když jim nic není. Na to pak máme různé metody. Já se naprosto běžně schovávám za jednoho z rodičů, aby mě dítě nevidělo, a u toho ho vyšetřuju,“ popisuje své zkušenosti s dětskými pacienty pediatrička.

Dominika Štefflová

„Čím úzkostnější rodič, tím je při vyšetření úzkostnější dítě. Snažím se primárně rodiče chápat. I když někdy přijdou s blbostí. Ale je to třeba první horečka u prvního dítěte a oni nemají ty zkušenosti. Potřebuju, aby nám důvěřovali, jejich dítěti máme vždycky v plánu pomoct.“

Některé nemoci a zranění se podle Štefflové dějí hlavně v létě. Kromě přehřátí nebo rizika utonutí jsou to i těžké zlomeniny z trampolín. Na ty by podle lékařky malé děti vůbec neměly chodit. „Dítě do šesti let není k pohybu na trampolíně tělesně vybavené, navíc, když jich skáče víc najednou, výrazně se mění vlastnosti toho náčiní,“ upozorňuje. Co by mělo dítě umět, než si půjde zaskákat? „Kotrmelec, skákat panáka, běhat, chodit do kopce a v nerovném terénu, to dneska spousta dětí vůbec neumí,“ dodává lékařka.

„Topení je tichý proces, nikdo nemává rukama a nekřičí jako v Pobřežní hlídce. Navenek se nic neděje, nic se nemění. Až na to, že někdo může přijít o život.“ Poslechněte si rozhovor s dětskou lékařkou Dominikou Štefflovou.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.