Děti v Utahu v USA můžou chodit do satanistické školní družiny

02955527.jpeg
02955527.jpeg
Ve městě Taylorsville vznikla satanistická školní družina. Důvodem bylo to, že ve stejné škole se objevila školní družina evangelikálních křesťanů. „Pokud do školy chcete pozvat náboženství, pak všechna,“ říká k tomu Chalice Blytheová, která je v Utahu hlavou kapituly Satanistického chrámu. „Nemůžete jen tak říct, že jedno je dobré a druhé špatné.“Škola musela rodičům žáků poslat dopis, ve kterém vysvětluje, že s existencí satanistické družiny nemůže nic dělat, protože je zcela zákonná a škola nemá právo „do těchto otázek zasahovat“.Blytheová vysvětluje, že smyslem setkávání dětí v satanistické družině ve skutečnosti není uctívání Satana. Naopak, učí se tam kritickému myšlení a chápání významu vědy. To jim má pomoci lépe porozumět okolnímu světu.Moises Esteves, mluvčí Dětského evangelického společenství, si myslí, že založení satanistické družiny je pomýleným činem „velmi zmatených lidí“. Prohlásil, že jde o pouhý pokus o zviditelnění, který jim „diktuje jejich opovržení k Bohu a čemukoliv souvisejícímu s křesťanstvím“.Podle tvrzení Blytheové je ale činnost družiny zcela transparentní a dobře promyšlená. Obecně prý satanisté soudí, že by bylo nejlepší, kdyby náboženství ve školách vůbec nemělo místo. Zde musíme vysvětlit, že v USA je Satanistický chrám (Satanic Temple) politickou organizací, která sice využívá satanistickou symboliku, ale vystupuje za sociální spravedlnost a odluku církve od státu. Satan je pro členy této církve jen metaforou, nikoliv objektem kultu. V zásadě není jasné, zda je celá církev vážně míněnou organizací, nebo spíš vtipem. Podle jejího mluvčího Luciena Greavese se satira a satanismus v žádném případě nevylučují.
Spustit audio
  • V 70. letech zobali v Británii z krmítek hlavně vrabci a špačci, od té doby se počet druhů ztrojnásobil

    22. květen 2019
    Krmítko pro ptáky

    V 70. letech byla polovina všech ptáků, kteří zobali z krmítek na britských zahradách, jen dvou druhů – vrabci a špačci. Do roku 2010 se počet druhů opeřenců ztrojnásobil, a to díky pestré nabídce zobu, píše britský server The Guardian.

    Za rostoucím počtem ptáků i jejich druhů jsou lidé – ti ptactvu servírují chutné svačinky – a těch, kteří krmítka pestrou stravou plní, přibývá. V současné době víc než polovina Britů krmí na svých zahradách ptáky. Ve městech tak při vší spokojenosti udržují neuvěřitelných 133 druhů, což ukázalo sčítání vědců publikované v časopise Nature. K obvyklé populaci městských zahrad patří třeba červenka, kos nebo drozd. K nim se ale přidali dříve vzácní stehlíci, sýkorky nebo strakapoudi a ti zase přilákali vzácného dravce – jestřába. Plná krmítka taky podle vědců pomáhají stěhovavým druhům. Studie počítá s tím, že s nárůstem lidí, kteří na zahradách ptákům sypou krmení celoročně, bude dost zobu pro přibližně 196 milionů ptáků, což je skoro třikrát víc než současných 71 milionů, kteří se teď v zahradách vyskytují. Podle přírodovědců tak zbyde i na městské veverky a další strávníky.

    Podívejte se taky na Manuál pro záchranu hmyzu. Každý z nás může udělat něco pro to, aby louky cvrkaly a les bzučel.

  • Prestižní Man Bookerovu cenu má Ománka Alharthi, ze šesti nejlepších knih jich pět napsaly ženy

    22. květen 2019
    Jokha Alharthi

    Román Nebeská tělesa (Celestial Bodies) ománské autorky Jokha Alharthi získal letošní mezinárodní Man Bookerovu cenu pro nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Pětičlenná porota její knihu vybrala ze šestice finalistů, mezi kterými byly knihy pěti žen.

    Jak upozornil britský server The Guardian, Alharthi je první ománskou spisovatelkou, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny, a stala se vůbec prvním vítězem mezinárodní Man Bookerovy ceny pocházejícím z jedné ze zemí Perského zálivu. Kromě tří románů má na kontě dvě sbírky kratších děl a jednu knihu pro děti. Alharthi si honorář 50 000 liber rovnocenně rozdělí s Američankou Marilyn Booth, která knihu z arabštiny do angličtiny přeložila. Mezinárodní Man Bookerova cena, která se udílí od roku 2005, totiž představuje uznání jak pro spisovatele, tak pro překladatele. Předsedkyně poroty, historička a autorka Bettany Hughes, na románu ocenila mimo jiné i styl, který je „metaforou k obsahu, rafinovaně odolává klišé o rase, otroctví a genderu“. V užším výběru finalistů byla Alharthi ve společnosti dalších čtyř žen. Polská autorka a loňská laureátka Olga Tokarczuk se tentokrát o cenu ucházela s knihou Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, jejíž děj se odehrává na česko-polském pomezí. Dalšími kandidáty byly Francouzka Annie Ernaux a její román The Years, Němka Marion Poschmann s knihou Borovicové ostrovy a chilská autorka Alia Trabucco s dílem nazvaným The Remainder, v němž píše o dopadech represí z éry diktátora Augusta Pinocheta na další generaci. Finálovou šestku doplňoval Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez s románem The Shape Of The Ruins. Z českých spisovatelů byl na mezinárodní Man Bookerovu cenu nominován v roce 2009 Arnošt Lustig.

  • Hladina moří by mohla vzrůst až dvakrát více, než se předpokládalo, odhadují vědci

    21. květen 2019
    Antarktida taje

    Podle dřívějších odhadů má globální hladina moří vzrůst do roku 2100 maximálně o jeden metr. Nová studie ale naznačuje, že se může jednat až o dvojnásobek. Příčinou je zrychlující se tání ledu v Grónsku a Antarktidě.

    Mezivládní panel pro změny klimatu ve zprávě z roku 2013 odhadoval, že hladina vzroste do roku 2100 o 52 až 98 centimetrů. To je ale podle mnohých expertů velmi umírněný odhad. Vědci se navíc obávají, že modely, které jsou v současné době používány k předvídání vlivu tajících ledovců na hladinu moře, nezohledňují všechny neurčitosti, ke kterým může docházet.
    Výzkumníci se proto pokusili získat jasnější představu o tom, jak tání ovlivňuje hladinu moří, pomocí strukturované expertní studie, ve které zohlednili znalosti a názory mnoha odborníků. Pokud bude ke zvyšování hladiny CO2 ve vzduchu docházet stejně rychle jako v současnosti, mohla by podle zjištění této studie hladina vzrůst do konce století až o 238 centimetrů.
    To by mělo podle autorů studie pro planetu velké následky. Zaplaveno by bylo asi 1,79 milionu kilometrů souše – tedy přibližně plocha o velikosti Libye. Šlo by z velké části o oblasti důležité pro pěstování potravin, jako je například delta Nilu. V ohrožení by byly i velké metropole jako Londýn, New York a Šanghaj.
    Jeden z autorů studie, profesor Jonathan Bamber z Univerzity v Bristolu, to dává do srovnání se syrskou uprchlickou krizí. Podle něj by v důsledku takto výrazného nárůstu hladiny moří přišlo o domov až 200krát více lidí. Autoři ale zdůrazňují, že je stále ještě čas se těmto dramatickým scénářům vyhnout, pokud v nadcházejících desetiletích dojde k výraznému snížení emisí.

  • Požár zničil jedinečný kulturní prostor u železniční stanice v Žilině

    21. květen 2019
    Stanica Žilina-Zarečie, S2

    Požár objektu postaveného z pivních bedniček a slaměných balíků vypukl v noci na neděli, hasiči ho uhasili za méně než dvě hodiny, plameny ale i tak vážně poničily samotný objekt i konstrukci mostu, pod kterým stojí. Většina techniky uvnitř zůstala nepoškozená.

    Ještě v sobotu večer zde odehrálo představení Prešovské národní divadlo, krátce nato vypukl požár. Vyšetřování události stále probíhá a zatím není jasné, proč objekt začal hořet. V Žilině byla v ranních hodinách vyhlášena mimořádná situace a doprava kolem mostu Rondel byla omezena.
    Podle prohlášení Petera Hapco z organizace Truc Sphérique pro Radio Wave se tým kolem Stanice předběžně nechystá sál znovu obnovit a chce nejdříve počkat na výsledky vyšetřování. Budova stanice stojící opodál je nepoškozená, většina chystaného programu se přemístí tam. Město také organizátorům zapůjčilo prostory Městského divadla.
    Objekt vznikl v roce 2009 z iniciativy občanského sdružení Truc Sphérique, které se od roku 1998 snaží ve čtvrtém největším slovenském městě podporovat kulturní život a umění. Na stavbě nevšedního kulturního objektu se podílelo 120 dobrovolníků. Příběh Stanice si můžete poslechnout zde.

  • Ctižádostivé matky šimpanzů bonobo pomáhají svým synům s hledáním sexuální partnerky, zjistili vědci

    21. květen 2019
    šimpanz

    Matkám šimpanzů postaveným vysoko v hierarchii tlupy opravdu velmi záleží na tom, aby se z nich staly babičky. Své syny proto přivádějí do styku se samicemi, chrání je před konkurenčními samci a brání ostatním v páření. Tato snažení se podle vědců matkám vyplácí. Šimpanzi bonobo, kteří žijí s matkou, mají třikrát větší šanci, že zplodí potomky, než ti, kteří žijí bez ní. 

    „Chtěli jsme zjistit, jestli má chování matek vliv na úspěch jejich synů, a zjistili jsme, že je to tak. Matky mají velký vliv na počet vnoučat, která zplodí,“ řekl Martin Surbeck, primatolog na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který je jedním z autorů výzkumu. Důležitá je především ochrana před ostatními samci, kterou matka svému potomkovi poskytuje během páření. Zároveň ale brání ostatním v páření tím, že na ně v průběhu rozmnožování útočí. „Jednou jsem viděl matku, jak samce táhne pryč za nohu,“ popsal svou zkušenost z pozorování Surbeck pro web Guardian. Tato strategie nemusí nutně zvyšovat šanci jejích potomků, ukazuje ale, jak důležitou roli v tomto ohledu matky hrají.
    Surbeck a jeho kolegové sledovali populace šimpanzů v Tanzanii, Ugandě a Pobřeží slonoviny. Podobné chování vysledovali také u matek šimpanzů učenlivých, kteří jsou společně se šimpanzi bonobo nejbližšími příbuznými člověka. U tohoto druhu se ale neprojevil tak silný vliv, neboť na rozdíl od šimpanzů bonobo zde mají dominantní postavení samci, a matky proto nemají takový vliv.

  • Neapol zbourá věžáky Le Vele, proslavené seriálem Gomora. Obyvatelé se přestěhovali do lepšího

    20. květen 2019
    Věžáky Le Vele v Neapoli se objevily v seriálu Gomora

    Zločinem prolezlé věžáky Le Vele (Plachty) ve čtvrti Scampia na okraji italské Neapole se během následujících měsíců zbourají. Pak zůstane už pouze jeden, který poslouží jako kanceláře pro tamní radnici nebo jako muzeum. Domy proslavila kniha a televizní seriál Gomora, které popisují neapolský zločinecký gang Camorra.

    Komplex se postavil v sedmdesátých letech pro nejchudší obyvatele Neapole. Zanedlouho se ale věžáky pro celou Itálii staly symbolem degradace, chudoby a mafie. Mnoho bloků zůstalo nedokončených a v roce 1980 přišlo velké zemětřesení a stovky uprchlíků obsadily prázdné byty. „Budovy se nikdy nedostavěly, ale neměli jsme na výběr,“ řekl britskému deníku Guardian Omero Benfenati, kterému byly pouze dva roky, když se tam jeho rodina nastěhovala. V domech se tak třeba nikdy nezřídily výtahy, ačkoli se pro ně postavily šachty. Do prázdných prostor se stáhli drogoví dealeři a narkomani. Z obyvatel se pak často rekrutovali noví členové Camorry, kteří dohlíželi na drogový byznys. Podle Benfenatiho většina jeho vrstevníků umřela v klanových válkách. Ani strach o život je ale neodradil, a to kvůli vysoké nezaměstnanosti, která se ve Scampii stabilně drží na 70 %. Lidé tak často nakonec skončí v šedé zóně. Když se v domech začal natáčet seriál, někteří obyvatelé si v něm zahráli a produkce například zaplatila za nutné opravy. Filmaři si ale teď musejí najít nová místa pro natáčení. Obyvatelé bytů hledat nemuseli, všech původních 926 rodin se přestěhovalo do nových domů, které pomohli sami navrhnout, aby se neopakovaly chyby z Le Vele. Jak píše italská verze serveru The Local, město zároveň počítá s tím, že se v celé čtvrti opraví ulice a zřídí nové parky a služby pro veřejnost.

  • Vědci sestavili z receptů a účtenek za jídlo mapu Londýna. Bohatí jedí dobře, neplatí to ale vždy

    20. květen 2019
    Účtenka - obchod - supermarket - nákup

    Je známo, že s nadváhou souvisí vysoký krevní tlak či cukrovka. Ve Spojených státech je 36 % dospělých a 17 % dětí obézních. Podle některých odhadů bude mít každý druhý Evropan v roce 2050 nadváhu. Vědci se proto snaží zjistit, co lidé jedí a jaký to má vliv na jejich zdraví. Není to ale tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

    Mnoho výzkumů ohledně konzumace jídla nebylo příliš obsáhlých. Výzkumníci také zkusili informace získat od lidí na internetu, podle kritiků jsou však taková data plná zkreslených údajů, které nemohou věrohodně zachytit stravovací návyky. Luca Maria Aiello a jeho kolegové z vědeckého týmu v Bellových laboratořích společnosti Nokia v Cambridgi ale přišli se zajímavým řešením. Jak píše web MIT Technology Review, získali data z účtenek z londýnských prodejen řetězce Tesco za rok 2015. Společnost tehdy měla v britském hlavním městě 411 prodejen a přišlo do nich 1,6 milionu lidí s věrnostní kartičkou, kteří za rok koupili 1,6 miliardy kusů potravin. Data zahrnují každou položku, její váhu, datum a zákazníkovo poštovní směrovací číslo. Výzkumný tým si pak vyhledal údaje o jejich výživových hodnotách. Kromě toho získal informace o každém vydaném receptu od londýnských praktických lékařů v roce 2016. Vědce hlavně zajímalo rozšíření známek metabolického syndromu, který je charakterizován vysokým krevním tlakem, cukrovkou a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Vše pak porovnali a z výsledků sestavili mapy, které jsou dostupné na webu. Například se tím ukázalo, že lidé v Newhamu, který patří mezi poměrně strádající čtvrti, konzumují více kalorií, složení jejich živin je méně pestré a mají často cukrovku. Oproti tomu bohatí a dobře vzdělaní obyvatelé centrálního londýnského okrsku City of London a čtvrti Chelsea jedí více vlákniny a mají pestré složení živin. Ale nejen bohaté čtvrti si mohou vést dobře, což dokazuje Hackney. Tamní lidé jsou sice chudší, ale vysoce vzdělaní a mají lepší stravovací návyky a nižší výskyt cukrovky než obyvatelé Newhamu.

  • Mléčné koktejly vystřídaly vajíčka. Nespokojení Britové je hází na politiky

    20. květen 2019
    milkshake - mléčný koktejl

    Novou oblíbenou zbraní při protestech proti politikům ve Velké Británii se stal milkshake. Třeba krajně pravicový aktivista a nezávislý kandidát v evropských volbách Tommy Robinson byl během své kampaně na začátku května dvakrát zasažen jahodovým mléčným koktejlem. Následovaly tři podobné incidenty proti youtuberovi a kandidátovi za populistickou stranu UKIP Carlu Benjaminovi, a to poté, co vtipkoval o tom, zda by znásilnil, či neznásilnil poslankyni Jess Phillips. 

    Jak píše webový magazín Quartz, mléčný koktejl se stal tak velkou hrozbou, že edinburská policie požádala tamní McDonald’s, kde nápoje lidé zakoupili při předchozích útocích, aby je neprodávali před blížícím se mítinkem bývalého předsedy strany UKIP Nigela Farage. Konkurenční Burger King ale zákazníky ujistil, že jej prodávat bude. Až donedávna milkshaky mezi oblíbené politické zbraně v Británii nepatřily. Zatímco v ostatních zemích házejí jogurty, špagety, nebo dokonce boty, ve Spojeném království „to budou navždy vejce“, jak před čtyřmi lety napsal Guardian. Nevařené vejce, občas dokonce zkažené, je totiž nejčastěji používaný nástroj politického protestu v britské historii. Ostatně sám zmíněný Farage takový útok zažil před pěti lety, tehdejší premiér David Cameron v roce 2010. Velké pozdvižení způsobil bývalý vicepremiér John Prescott, který se před 18 lety popral s demonstrantem, jenž na něj předtím hodil právě vajíčko. Koktejly ale mají oproti vejcím několik výhod. Nápoj je lehčí na přenášení a nespokojený občan vždy může část vypít a zbytek mrštit na politika. Milkshake se navíc na politikovi více rozprskne, čímž roste potenciál, že se daná fotka nebo video bude hodně sdílet na internetu.

  • Westeros je mrtvý, ať žije Westworld! Je venku trailer k 3. sezóně populárního sci-fi seriálu

    20. květen 2019
    Ze seriálu Westworld

    Včerejší definitivně poslední díl Hry o trůny přinesl kromě pocitu naplnění i smutku z konce řady fanoušků také trailer na pokračování další seriálové velkoprodukce HBO – Westworldu.

    Stejně jako zábavní park provozovaný společností Delos dělí se do tematických etáží a oddělení zjevně i samotný seriál showrunnerů Jonathana Nolana a Lisy Joy. První záběry z chystané 3. sezóny obsahují totiž minimum obrazových i jiných informací odkazujících ke dvěma předchozím sériím. Na podkladu skladby Brain Damage od Pink Floyd nám servírují sled melancholických obrazů ze světa lesklé technooptimistické budoucnosti, do nichž hlavní hrdina (minimálně traileru) v podání Aarona Paula (Jesse z Breaking Bad) vráží ve voiceoveru lyrické klíny slov plných pochybností a odcizení. „Westworld je temnou odyseu vyprávějící o úsvitu umělého vědomí a zrodu nové formy života na Zemi,“ píše se v oficiální anotaci HBO. A také jeden z nejoriginálnějších seriálů posledních let, který v duchu tradice nejlepších sci-fi v příbězích zítřka vypráví o problémech, hrozbách i výzvách dneška, dodáváme my. Těšit se na něj můžete v roce 2020.

    Podívejte se taky na Paranoia, nebo realita? Druhá sezóna seriálu Westworld předvídá budoucnost digitálního šmírování.