Diagnóza F: Za agresivitu dětí může i přílišný tlak na úspěch

19. červen 2014

Nejmladším klientům dětské psycholožky Lucie Jurové jsou sedmileté děti. Řada z nich má problém s agresí. Potkává je během svého působení ve škole, v pedagogicko-psychologické poradně i ve vlastní praxi.

Agrese u dětí nevzniká sama o sobě. Ovšem pokud bychom předpokládali, že dítě, které se projevuje agresivně, logicky pochází z prostředí, kde je násilí a agrese na denním pořádku, mohli bychom se pořádně mýlit. Ano, jsou to významné faktory, které u části agresivních dětí lze dohledat, ovšem nejsou jediné. Důležitým spouštěčem dětské agrese je například i nepřiměřený tlak, který je na dítě vyvíjen. Řeč je o tlaku (nejčastěji) rodičů, jenž směřuje k úspěchu, sebeprosazení dítěte, dosahování nejvyšších příček, ať už jde o dobré známky ve škole, nebo sportovní výsledky. Tlak pod heslem „Musíš být nejlepší!“. A když dítě nedokáže splnit očekávání rodičů, nezřídka se mu dostane (ne nutně vyslovené) odpovědi „jsi špatný“. Pokud ještě případným dosahováním úspěchů a neděláním chyb podmíníte rodičovskou lásku („Budu tě mít rád/a, když budeš takový/á“), můžete dítěti zadělat na pořádný problém.

Děti, s nimiž Lucia Jurová ve své praxi pracuje, jsou často děti, které jejich rodiče a blízké okolí nepřijímá takové, jaké opravdu jsou. Malí agresoři za sebou navíc mají často i nějakou anabázi, kdy byli sami ponižováni či šikanováni. A pokud chtějí obstát a sebeprosadit se (jak se od nich očekává), musí logicky někoho ponížit.

Agresivní děti v Česku používají vulgarismy, pěsti, šroubováky či nože. Agresivní děti v USA to dotáhly už ke střelným zbraním. A když se podrobněji podíváte na případy teenagerů, kteří přišli do školy a postříleli spolužáky, často mají podobnou minulost – tichý chlapec, nepříliš komunikativní, dříve zřejmě šikanovaný. Takový mladík necítí vinu, když střílí do svých vrstevníků. Oni si to přece „zaslouží, za to, co mi dělali“.

O agresivních dětech, o tom, jak důležité je jejich přijetí, o tom, že chyby není dobré vnímat černobíle a jako selhání, a také o tom, jak vypadá psychoterapie dítěte, jsem si povídala s Mgr. Lucií Jurovou.

Literatura:
Svoboda, J.: Agrese a agresivita v předškolním a mladším školním věku
Štech, S.; Zapletalová, J.: Úvod do školní psychologie

Spustit audio