Digitální smíření. Autoři her o smrti vzpomínají na příbuzné a ukazují práci pohřebního zřízence

„Když smrt a umírání schováváme za zavřenými dveřmi, škodíme tím společnosti,“ píše se v manifestu hnutí Death Positive Movement za pozitivní přístup k smrti. Inspirovali se jím autoři hry Mortician’s Tale, ve které si vyzkoušíte práci zřízence pohřební služby. Vaším úkolem bude dohlížet na kremaci nebo provádět masáž zesnulých kvůli správnému rozvedení balzamovací tekutiny. Nakonec se ale budete muset zúčastnit smutečního obřadu a připomenout si, že za každým zdánlivě banálním pracovním úkolem je lidská tragédie. Smrt je v Mortician’s Tale ale taky byznys. Když původně rodinnou firmu převezme velká korporace, šéf vás začne ponoukat, abyste pozůstalým vnutili zbytečné a předražené doplňkové služby. „Možná je to první hra, která smrt opravdu pochopila,“ napsal o Mortician’s Tale magazín Wired.

Bolestně konkrétní je smrt v oceňované hře That Dragon, Cancer. Nezávislá adventura je vzpomínkou na Joela, syna vývojářů, kterému byla ve 12 měsících diagnostikována rakovina v terminálním stádiu. 14 scén obsahuje metaforické krajiny i reálné události, návštěvy onkologického oddělení nebo snění Joela na lůžku magnetické rezonance. V drásavé scéně plné dětského pláče musíte vymyslet, jak utěšit dítě napojené na kapačky, jindy se Joelův otec zpovídá z víry v Boha nalomené rodinnou tragédií. Na That Dragon, Cancer je nejcennější, že se místo nezúčastněného pozorovatele stáváte součástí Joelova příběhu. Umožní vám tak prožít těžkou spirituální i emocionální cestu způsobem, který je vlastní jen videohrám.

„V kreativitě je vždycky katarze,“ říká magazínu iNews nezávislý vývojář Dan Hett, který za svoje projekty pro BBC dostal i Filmovou cenu Britské akademie. Hett během loňského teroristického útoku v Manchesteru přišel o svého bratra a o své zkušenosti se rozhodl vytvořit hru. Jmenuje se The Loss Levels a v jednoduché osmibitové grafice zpracovává okamžiky bezprostředně po tragédii i následný pohřeb. V patnácti mikrohrách scrollujete záplavou zpráv ve snaze najít informace o příbuzném, za zvuku policejního majáku jedete vyslechnout špatné zprávy na stanici nebo metaforicky utíkáte před spoustou vyčerpávajících kondolencí. Dan Hett The Loss Levels původně vystavěl jako arkádový automat, krátkou hru si ale můžete zdarma zahrát v prohlížeči. Na rozdíl od That Dragon, Cancer, ve které se smrt blíží pomalu a nevyhnutelně, ukazuje Hett tragédii náhlou a zmatenou.

O smrti pojednává taky oceňovaná explorační videohra Dear Esther, ve které prozkoumáváte opuštěný ostrov a rozpomínáte se na mlhavé okolnosti automobilové nehody. Za zmínku ještě stojí dnes už klasická drobná hra Passage o toku času, partnerském životě a stáří nebo sci-fi příběhovka To the Moon. V ní ovládáte vzpomínky umírajícího člověka, abyste splnili jeho poslední přání a on mohl aspoň ve vlastní hlavě navštívit Měsíc. Tyto hry ukazují, že virtuální smrt nemusí být jen číslo na skórovací tabulce. Digitální umírání je v nich těžké, zdrcující a nepochopitelné. A díky interaktivitě můžeme spolu s autory prožívat jejich ztráty. A snad být o něco připravenější, až smrt překvapí i nás.