Distrikt: O Metropolitním plánu s Petrem Hlaváčkem z IPRu
Pražský Metropolitní plán, jehož návrh tento týden městu odevzdal Institut plánování a rozvoje, je novým územním plánem, který by měl začít platit v roce 2020. Zatím o něm bylo slyšet hlavně v souvislosti se zahušťováním Prahy – plán vymezí nezastavěná území, která by mohla být prostorem pro další rozvoj města, například brownfieldy v místech starých pražských nádraží. Metropolitní plán však bude pro Prahu znamenat mnohem víc než jen zahušťování proluk. Debatu o něm zatím definují námitky některých odborníků, podle kterých plán nedává dostatečné mantinely developerům. Tvůrci plánu z IPRu naopak tvrdí, že Metroplán je dostatečně regulační a vychází vstříc společenské objednávce, tedy duchu občanských iniciativ, které ve městě za poslední dobu vznikly. Distrikt přináší rozhovor o podstatě Metropolitního plánu se šéfem IPRu Petrem Hlaváčkem.
„V lokalitách nebude vznikat nic, co nebude v souladu s jejich charakterem,“ říká Petr Hlaváček. Metropolitní plán jednotlivé pražské lokality rozdělí na stabilizované, přestavbové a rozvojové. „Logicky z toho vyplývá, že například na Hanspaulce by nemělo vzniknout nic, co není v souladu s povahou toho území. Doplňujícím parametrem je pak výšková revoluce, která má ve stabilizovaných lokalitách menší význam, konkrétně na Pankráci ale vyšší měřítko zaváděli urbanisti už v 60. letech,“ vysvětluje Hlaváček.
„Žádný bianko šek pro developery v tom proto nevidím,“ reaguje na námitky Michala Křivohlávka z Arniky, podle kterého plán příliš vágně vymezuje prostor stavebním firmám. Podle Křivohlávka tak budou o mnohém rozhodovat stavební úřady, prostor pro korupci se tak ještě zvětší. „Vezměte si, že máte území, které je stabilizované, v plánu je jasně popsané, že máte vycházet z jeho charakteru. V kombinaci s Pražskými stavebními předpisy vás to vede k tradičnímu chápání města, to znamená k respektu k ulicím, blokům atd. Navíc je tam ta výšková regulace. Může dojít k nějakému nedorozumění, zlému úmyslu, stejně jako dnes. Ale že by to byl genetický kód toho plánu, to si nemyslím. Myslím si naopak, že je poměrně silně regulační.“
Hlaváček připomíná význam městských občanských sdružení, která vznikají nejčastěji kvůli tomu, aby chránila území před nevhodnou developerskou výstavbou. „Souvisí to s tím, že jak se společnost v jiných oblastech rozvolňuje. Lidé hledají identitu a nejbližší prostředí je jedna z logických vazeb. To, jestli se s tím prostředím ztotožňuju, jestli jsem součástí nějaké komunity. Myslím, že jsme ve fázi, kdy si lidé víc než jindy cení toho, kde jsou doma. To je podle mě důvod všech těch iniciativ a kořen určité nedůvěry vůči Metropolitnímu plánu, který ale podle mého svědomí a vědomí tomu všemu jde vlastně naproti.“
Názory pražských urbanistů, architektů nebo zástupců městských neziskových sdružení na charakter Metropolitního plánu si můžete poslechnout v dalších dílech Distriktu.
Playlist
Miss Red – Fever
M.I.A. – Poc That Still a Ryda
Asap Rocky – Leaf
Asap Rocky – Wassup
Asap Rocky – Peso
Miss Red – Pull It Up
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
