Do Benátek jen se vstupenkou. Městem korzuje víc turistů než obyvatel

Výrobu futuristického auta provázely samé problémy. Podle majitele Tesly Elona Muska ji zbrzdily jeho inovativní prvky. Původně měla začít koncem roku 2021, ale byla zpožděna kvůli nedostatkům v dodavatelském řetězci a výrobním komplikacím. Očekává se, že společnost zpočátku vyrobí jen malý počet kusů, protože výroba je stále minimální.

Podivně tvarované vozidlo představil Musk poprvé v roce 2019. Událost si většina lidí pamatuje kvůli tomu, že při demonstraci „nedobytnosti“ skel auta se ihned rozbila. Automobilka se toho teď snaží mimochodem využít –⁠ prodává speciální nálepku na okno Cybertrucku (55 dolarů), která imituje ikonickou prasklinu.

Podle informací na webových stránkách odhadovaná cena nejlevnější verze vozů začíná na necelém milionu a půl korun. U nákladnější verze All-Wheel Drive automobilka slibuje dojezd až 550 kilometrů. Vůz má být schopen převést více než tunu nákladu a táhnout náklad o hmotnosti zhruba pěti tun.

Do Česka ani dalších evropských zemí se Tesla Cybertruck v nejbližší době podle dostupných informací dovážet nebude kvůli nutnému absolvování přísných crash testů a homologaci. Několik nadšenců do elektromobilů se ale rozhodlo, že Cybertruck představí českým fanouškům a do země jej na ukázku dovezou z USA z vlastní iniciativy. Náklady na projekt se snaží získat v rámci crowdfundingové kampaně.

V den spuštění služby na stránce spotify.com/wrapped někteří nešťastní uživatelé uviděli pouze prázdnou stránku a hlášku o chybě 500, tedy problému (nejčastěji) na straně serveru. Toho si všímali lidé taky na síti X. Vždy šlo o přístupy na web Spotify Wrapped –⁠ o chybách přímo v aplikaci Spotify se žádný z reportů nezmiňuje.

Wrapped bylo letos pro většinu uživatelů dostupné v aplikaci i na webu od středy 29. listopadu. Od svého spuštění v roce 2016 služba rychle nabrala na popularitě, a proto je nejpravděpodobnějším důvodem, proč se ke svému hudebnímu souhrnu někteří lidé nedostali, že servery nestíhaly nápor lidí. Spotify se zatím k problémům s načítáním oficiálně nevyjádřil.

Spotify Wrapped shrnuje, kterých 5 interpretů, žánrů a interpretů daný uživatel poslouchal v uplynulém roce nejčastěji. Letos platforma taky přidala funkci, která na základě poslouchané hudby, vygeneruje, ve kterém městě mají lidé podobný vkus jako sám uživatel. Podobně jako loni má i letos služba charakterovou funkci, která spojuje poslechové návyky s jednou z 12 postav, které Spotify vytipovalo. Přidělení postavy Hypnotizér například znamená, že má uživatel tendenci „pouštět s oblibou celá alba od úvodních tónů až po finále“. Alchymista má zase často víc playlistů než ostatní.

Podobný souhrn připravuje pro své posluchače v posledních letech i konkurence Spotify. Apple Music má svůj Replay, Youtube zase Recap. Svým rozsahem a rozmanitostí ale za Spotify zaostávají.

Na horách umístili několik tisíc lahviček s jednou ze šesti zkoumaných živin: cukrem, solí, olivovým olejem, vodou, aminokyselinou glutaminem a medovicí (sladká lepkavá tekutina, kterou vylučují například mšice). Každou lahvičku vědci nechali otevřenou, aby byla volně přístupná.

„V největší míře mravenci chodili na cukr a olej. Zřejmě se jedná o živiny, které jim v těch tropických podmínkách chybí. Je to zajímavé v porovnání s Evropou a obecně severní polokoulí, protože tam třeba mravence olej vůbec neláká. Je možné, že ho pro svůj život v daných podmínkách nepotřebují hledat v přírodě,“ řekl Petr Klimeš z entomologického ústavu biologického centra.

Překvapením ale bylo, že chutě mravenců se měnily na každé hoře jinak, a to v závislosti na tom, zda prší, nebo je sucho. „Pozorovali jsme významný nárůst aktivity mravenců v Jižní Americe v období sucha, častěji chodili na olej a sůl, zatímco na Papui tomu bylo přesně naopak,“ říká spoluautorka studie Yvonne Tiede z Philipps-Univerzity v Marburgu, která vedla expedici v Kordillerách.

Výsledky taky ukázaly, že s každým dalším půlkilometrem nadmořské výšky mají mravenci o čtvrtinu menší hlad. Taky se prokázalo, že draví mravenci dominují ve vyšších polohách, zatímco ti živící se sladkou medovicí jsou hojnější v nížinách.

Studie odhalila 183 druhů mravenců, z nichž většina dosud nemá latinská druhová jména. Podle vědců to poukazuje na nedostatek znalostí o bezobratlých v těchto oblastech. Na světě je známých kolem 15 tisíc druhů mravenců. Klimeš nevyloučil, že nově objevené druhy, se vyskytují pouze na jednom místě na světě. V takovém případě by tedy šlo o endemity.

Plavidla Candela P-12 od švédské firmy Candela Technology prošla testováním a od příštího roku by se mohla stát součástí stockholmské hromadné dopravy. Trajekty určené k osobní přepravě by měly být schopné dosáhnout rychlosti až 30 uzlů a poskytnout dopravu zhruba třiceti lidem.

„Létající“ trajekty fungují na stejném principu jako plavidla zvaná „hydrofoil“, neboli křídlové čluny, které mají pod vodou nosná křídla. Při dosažení určité rychlosti vytváří vztlak, který loď dokáže nadzvednout nad hladinu a plavidlo vypadá, že letí nad ní. Tento typ lodí má výhodu hlavně v tom, že může dosahovat vyšších rychlostí za stejného výkonu, navíc konkrétně prototyp od společnosti Candela je jako první křídlový člun poháněný elektřinou.

Jejich celkový provoz by tak měl být oproti klasickým motorovým plavidlům výrazně méně náročný. Na jednoho cestujícího by měly trajekty dosáhnout podobné ekonomiky provozu jako třeba hybridní elektrobus.

Na celkovém provozu trajektů by se mohlo ušetřit až 90 % paliva a celkově by taková doprava mohla být výrazně šetrnější i pro životní prostředí. Mimo toho, že je jeho provoz bezemisní, nevytváří ani hluk a vlnobití, což je důležité třeba kvůli ochraně dalších lodí kotvících v docích.

„P-12 umožní využívat vodní cesty jako ekologické dálnice, což umožní rychlé vnitroměstské spojení. Ať už půjde o plavidla veřejné dopravy nebo VIP lodě pro soukromé zákazníky, způsobí revoluci v cestování po vodě,“ uvedl k úspěšné testovací fázi Gustav Hasselskog, prezident společnosti Candela.

Letošní průzkum sledoval 173 měst po celém světě. Singapur se na první příčce žebříčku objevil za posledních jedenáct let už podeváté, a to hlavně kvůli vysokým cenám u zhruba 200 sledovaných běžně používaných výrobků a služeb, mezi nimi třeba u potravin, oblečení nebo dopravy. Curych na druhé místo postoupil ze šestého místa, a to hlavně kvůli silnému švýcarskému franku a vysokým cenám potravin, zboží pro domácnost a cenám za rekreaci.

Celkově se letos v první desítce objevily dvě města z Asie, a to Singapur a Hongkong. Dále čtyři evropská města, konkrétně Curych, Ženeva, Paříž a Kodaň. Z amerického regionu se mezi nejdražší města dostal New York, Los Angeles a San Francisco a nakonec ještě izraelský Tel Aviv.

Ve srovnání s loňským rokem globální růst cen podle Economist Intelligence Unit zpomalil, a to z 8,1 procent na 7,4 procenta. I přesto byly cenové hladiny celosvětově výrazně vyšší než mezi lety 2017 až 2021. V letošním srovnání je možné zaznamenat i propad některých měst, a to hlavně těch asijských, protože Asie jako region vykazuje oproti ostatním světovým regionům průměrně nižší růst cen. Výrazně se propadla třeba čínská města jako Nanjing, Wuxi, Dalian a Peking nebo japonská Ósaka a Tokio.

Na projektu spolupracovala Kastner přímo s projektem NASA, který se zaměřuje na sonifikaci – tedy techniku, která dovede převést data jakéhokoliv typu na zvukové signály. Na celém procesu překladu se podílejí počítače, které pomocí algoritmů mapují data z vesmírných teleskopů a zaznamenávají je jako zvuky.

Sonifikací v rámci NASA se už před dvěma lety začala zabývat odbornice na astronomickou vizualizaci Kimberly Arcand. Se svými spolupracovníky například vytvořila zvukový záznam ze středu Mléčné dráhy, který kombinuje data zaznamenaná z rentgenové observatoře Chandra, Hubbleova teleskopu a Spitzerova vesmírného dalekohledu.

Právě tímto záznamem se inspiruje i nová skladba, kterou Kastner na základě něj vytvořila. Je pojmenovaná „Where Parallel Lines Converge“ a je komponovaná pro malý orchestr složený ze smyčců, dechových a bicích nástrojů a klavíru. „Jako umělce a hudebníka mě fascinovala myšlenka vzít něco, co je vědecké, a udělat z toho umění nebo hudbu. Tyto dvě věci nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo zdát,“ uvedla Kastner.

Webové stránky Veganství v dětství fungují jako edukativní platforma, na které se zájemci a zájemkyně o alternativní formy stravování dozvědí potřebné informace k tomu, jak se stát vegany nebo vegankami. Web se snaží podrobně popisovat principy rostlinné stravy. Upozorňuje například na to, jak skládat svůj jídelníček, aby obsahoval všechny důležité živiny, vitamíny a minerály a tak byl pro děti nebo dospívající vyvážený a vhodný.

Veganství v dětství nabízí i inspiraci v podobě receptů a příkladových jídelníčků a kromě toho se věnuje třeba i tématu komunikace s rodiči nebo širšímu tématu aktivismu.

„Naše platforma se snaží být mostem mezi vzděláním a aktivismem pro veganské děti. Chceme podporovat uvědomělost a poskytnout nástroje pro mladé, aby mohli proměňovat svět kolem sebe. Spojili jsme se s odborníky na výživu, psychologii a další obory, abychom dali dohromady obsah, který poskytne hodnotné a praktické informace,“ říká jedna z autorek projektu Michaela Vincourová.

Vincourová je taky jednou z režisérek dokumentárního filmu „Náctiletí aktivisté: Život v neveganském světě“, který pojednává právě o veganství a aktivismu u dětí. Má za cíl nejen děti vzdělávat, ale i je podporovat v jejich snahách o společenskou změnu. „Nesmírně obdivuji, že se mezi generací mladých lidí najdou jedinci natolik stateční, že se se všemi těmi emocemi dokáží nejen vyrovnat, ale přeměnit je v sílu bojovat za jejich svobodu,“ dodává Vincourová.

Má k tomu docházet ve vazební věznici Kapotnya, která se nachází ve stejnojmenné čtvrti, asi 11 kilometrů od Moskvy. Jedná se o věznici, do níž jsou často umisťováni političtí vězni, umělci, osoby zapojené do organizovaného zločinu, podnikatelé nebo teroristé, informuje server Newsweek.

Informace o těchto praktikách zveřejnila na Telegramu ruská nezisková organizace Golos, která se zabývá zejména ochranou voličských práv. Předseda této organizace, Grigorij Melkonjanc, který je mimo jiné šéf ruského volebního dozorčího orgánu, je v současnosti ve věznici Kapotnya držen a informace mají pocházet od něj.

„Tento playlist se opakuje den za dnem, měsíc za měsícem. Každé ráno je slyší tisíce Rusů čekajících na soud, včetně politických vězňů. Mnohé z těch songů vás překvapí,“ napsala organizace Golos v příspěvku na Telegramu.

Podle ní jsou do playlistu zahrnuté třeba písně „Why Does My Heart Feel So Bad?“ nebo „Honey“ od amerického zpěváka Mobyho nebo „It's My Life“ a „One Wild Night“ od Bon Jovi.

Kapotnya je považována za jednu z věznic s nejtvrdším režimem v Rusku. Podle bývalého vězně Ilji Jašina bylo prý běžné, že vězni byli trestáni i například za to, že si po zhasnutí světla šli uvařit šálek čaje. V Kapotnye byl nedávno umístěn také ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který zde byl umístěn do karantény kvůli onemocnění covid-19.

Seriál budou produkovat společnosti Clerkenwell Films spolu se Sky Studios, píše server Hollywood Reporter. Představitel hlavní role Smith by měl být i výkonným producentem. „Je to brilantní zkoumání lásky, smutku a chaosu. V jádru hluboký, obtížný a něžný příběh o otci a synovi, kteří se vyrovnávají se ztrátou a změnou,“ popsal Smith plánovaný seriál.

Smrt Zajdy Munroa je Caveův druhý román z roku 2009. Pojednává o podomním prodejci kosmetiky Bunnym Munroovi závislém na sexu. Když jeho manželka Libby zjistí, že jí byl Bunny nevěrný, spáchá sebevraždu. Kniha pak sleduje příběh Bunnyho a jeho syna, kteří cestují po jižní Anglii a společně se snaží se smrtí manželky a matky vyrovnat.

„Konečně někdo, kdo má odvahu pustit se do tohoto nesvatého příběhu. Jsem nadšený, že Sky a Clerkenwell Films přivádějí Bunnyho k životu v celé jeho chybné kráse, a nedokážu si představit nikoho lepšího, než je Matt Smith, který by ho mohl hrát,“ uvedl k plánované seriálové adaptaci autor předlohy Nick Cave, píše server Pitchfork.