Do ústavu mě nikdo nedostane, říká Michal. Potřebuje asistenta, příspěvek mu na to ale nestačí

2. prosinec 2022

Lidé, kteří se o sebe ze zdravotních důvodů nemohou postarat vlastními silami, mohou získat od státu tzv. příspěvek na péči. Ten i v maximální výši však stačí na zaplacení necelých pěti hodin péče denně, což lidem, kteří potřebují pomoc celý den nestačí. Samostatné bydlení se tak pro řadu z nich stává nedosažitelným snem.

„Často ti lidé žijí se svými rodinami i ve věku, kdy už zdraví lidé s rodiči nežijí, ale osamostatnění je složité. A když už rodiče pečovat nemohou, tak těm lidem prakticky končí život v normálním prostředí, protože jiná varianta, než ústavní péče není,“ popisuje životní situaci lidí s postižením Erik Čipera, ředitel obecně prospěšné společnosti Asistence, která dlouhodobě iniciuje změnu sociálního systému tak, aby byla pomoc lidem s těžkým postižením individualizovaná a umožnila jim žít tak, jak si přejí.

„Je toho omezené množství, co zvládnu, ale i tak se nebojím žit samostatný život a je to super,“ říká třicetiletý Michal Greško, kterému se osamostatnění od rodičů povedlo a životem v Praze si splnil sen. Do studia Radia Wave přijel na vozíku v doprovodu osobní asistentky, která mu pomáhá s oblékáním, hygienou i podáváním jídla a pití. Příspěvek na péči od státu by mu ale na zaplacení pomoci, kterou potřebuje, nestačil. Letos mu náklady nad rámec příspěvku na péči hradí nadační partner organizace Asistence, od ledna se ale bude muset opět spolehnout na dary, žádosti a pomoc rodiny, přátel a dobrovolníků.

„Do ústavu mě nikdo nedostane,“ říká odhodlaně. „Představte si, že máte ve třiceti letech nějakou večerku, v pět hodin vás dají do postele, ráno zase přijdou, vyskládají vás na vozejky… Nechci žít na okraji společnosti, chci si třeba dojít na záchod jako normální člověk,“ dodává.

Jak vypadá život lidí, kteří potřebují celodenní péči a nemůžou si ji dovolit? Zvládnou všichni samostatný život nebo se bez ústavů neobejdeme? A můžou lidé s postižením večeřet? Poslechněte si rozhovor o úskalích péče o lidi s postižením v České republice.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.