„Doktorandi u nás dostávají od státu směšné částky,“ říkají jejich zástupci

7. červen 2017
03504552.jpeg

„7 500 Kč je průměr, ale je nutné si říct, že ne každý doktorand na tuto částku dosáhne. Některé školy praktikují takzvané motivační systémy – v prvním ročníku máte třeba jen 4 500 Kč. Když si plníte studijní povinnosti, částka se zvyšuje. Jinými slovy, je naprosto směšná, pokud byste s tím měli vyžít,“ komentuje finanční situaci českých doktorandů Kateřina Cidlinská z České asociace doktorandů a doktorandek.

Asociace koncem května poslala otevřený dopis premiérovi a ministru financí. Reagovala tak na návrh stomilionové částky přidělené do rozpočtu vysokých škol na příští rok, velmi se totiž liší od částky 4,5 miliardy korun požadované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jedna miliarda z celkové podpory by podle Asociace měla být vyčleněna na zdvojnásobení doktorských stipendií. K dopisu se do dnešního dne adresát nevyjádřil.

„České vysoké školství je dlouhodobě podfinancovaný sektor. Už léta se to nemění, příspěvky od vlády jsou pořád stejně nízké. Nejsou peníze na investice ani na rozvoj vysokého školství. Pokud vezmeme v potaz inflaci, tak de facto nám vysoké školství nestagnuje, ale upadá,“ říká Michal Zima ze Studentské komory Rady vysokých škol.

Pokud se navrhovaný rozpočet nepodaří navýšit, můžeme být na českých školách svědky velkého odlivu doktorandů? „Musíme si uvědomit, kdo tady dělá vědecký výklad, jsou to zejména doktorandi. Pakliže jim finanční situaci nezlepšíme, budou hledat externí zdroje financování. Půjdou od vědy a od studia vedle, protože z tohoto malého příspěvku nedokážou vyžít,“ potvrzuje Michal Zima.

„Trendem v Evropě je dělat z doktorandů zaměstnance, případně kombinovaný model, že jsou jak studenti, tak zaměstnanci vědy a výzkumu. To znamená, že část příjmu mají hrazený stipendiem, na to přispívá stát, část hradí školicí instituce ze svých zdrojů,“ dodává Kateřina Cidlinská.

Více o možné budoucnosti a významu doktorandů ve vysokoškolském i pracovním prostředí si poslechněte v rozhovoru.

Spustit audio
autor: Jakub Krásný