Doktorandi v Brně dostanou přidáno, stipendium teď bude srovnatelné s minimální mzdou

Yvonne Tunney je jednou z asi 500 obyvatel, kteří tu žijí. Redaktorům australského Guardianu řekla, že krysy Kurumbu doslova zamořily: „Všichni chystáme pasti a návnady, abychom je dostali pod kontrolu,“ tvrdí Yvonne s tím, že ani různí predátoři teď podle ní nemají o krysy zájem, protože už jich mají sami dost. Písečný ostrůvek, který se v městečku objevuje při odlivu, podle ní nebyl ani vidět, z moře čněla jen masa dlouhosrstých krys.

Další obyvatelka Kurumby, Tina Hutchinson vlastní rybářskou společnost. „Nemůžete mít ani otevřené dveře, protože by se vám dovnitř dostaly krysy. Když v noci vyjedete autem, vidíte je, jak jen tak pobíhají kolem,“ zlobí se. Krysí apokalypsa ale místní trápí i z jiného důvodu, hlodavci totiž devastují jejich majetek. Dráty v autech, lodích, zavlažování na zahradě, rozvody v domech. Kromě toho znečišťují vodní zdroje a taky ničí úrodu.

Krysy zamořily po silném období dešťů i další vesnice v Queenslandu. Profesor Peter Banks, odborník na hlodavce z univerzity v Sydney, k tomu dodal, že dlouhosrsté kryse se nepřezdívá „morová“ jen tak. „Mají velmi vysokou míru reprodukce, takže když ve vyprahlém prostředí, což je jejich přirozené prostředí, hodně zaprší, jejich počet se radikálně zvýší.“

Rady několika místních regionů uvedly, že se chystají na dlouhý boj. V budoucích měsících by se totiž situace neměla lepšit. „Bohužel je jich tu hodně a ze západního a jižního Queenslandu jich přichází ještě více,“ řekl ABC News starosta okresu Carpentaria Jack Bawden. „V dohledné době se nám neuleví. Možná to prostě budeme muset vydržet.“

V listopadu 2021 byla na Manhattanu otevřena dvě centra prevence předávkování (OPC). Lidé zde mohou užívat drogy, aniž by jim hrozilo zatčení a v případě předávkování jim je poskytnuta první pomoc. Organizace OnPoint NYC, která provozuje oba prostory, uvedla, že se jí podařilo odvrátit více než tisíc případů předávkování. Hlavní kritikou center je, že podporují užívání drog a trestnou činnost v jejich okolí – to se však již dříve nepotvrdilo například v kanadské Britské Kolumbii, kde jsou podobná místa také v provozu, informuje server Vice.

Studie o newyorských pracovištích, publikovaná v časopise JAMA Network Open sledovala hlášení kriminality a telefonáty na krizové linky v okolí dvou center prevence předávkování mezi lety 2019 a 2022. Získaná data porovnala s hovory z okolí 17 center výměny injekčních stříkaček po celém městě a zjistila, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu násilných nebo majetkových trestných činů.

„Těm, kteří se obávají, že otevření center prevence předávkování zvýší kriminalitu ve čtvrtích, které tyto programy podporují, bych rád řekl, že naše analýza to nepotvrzuje,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Brandon del Pozo, odborný asistent z Centra medicíny a zdravotnických služeb na Brownově univerzitě.

Společnost Northvolt, píše The Guardian, je jediným velkým evropským výrobcem baterií pro elektrická vozidla. Její nová baterie, která má hustotu energie více než 160 watthodin na kilogram, byla navržena pro zařízení na skladování elektřiny. V budoucnu by mohla být použita v elektrických vozidlech. Její výroba se obejde bez použití lithia, niklu, grafitu a kobaltu. „Sodíková technologie přináší nezávislost na některých částech světa, včetně Číny,“ řekl Patrik Andreasson, viceprezident společnosti Northvolt pro strategii a udržitelnost. Společnost plánuje představit baterii zákazníkům v příštím roce.

Ukládání elektřiny do baterií v průmyslovém měřítku je považováno za klíčové pro dekarbonizaci národních elektrických sítí. Baterie mohou uchovávat energii z větrných parků a solárních panelů, kterou lze využít, když vítr utichne nebo nesvítí slunce. Společnost Northvolt uvedla, že baterie, která je založena na katodě s vysokým obsahem sodíku a anodě z tvrdého uhlíku, je při vysokých teplotách bezpečnější než alternativy, píšou Financial Times.

Groundfloor, klub pro osamělé, o kterém píše The Guardian, vznikl v Bay Area a brzy otevře pobočku v Los Angeles. Společenský klub je zaměřený na přátelství. Od ostatních klubů určených pouze pro pečlivě vybrané členy se liší tím, že je určen spíše hledačům komunity než exkluzivity. Spoluzakladatel The Groundfloor Jermaine Ijieh říká, že klub poskytuje prostor pro práci a zdravý společenský život. Podle Ijieha není cílem konkurovat WeWork nebo elitním sociálním klubům. Místo toho Groundfloor přirovnává k jakési „družině“, kde děti tráví čas po vyučování – ovšem určené především pro dospělé nad 30 let.

„Jakmile se dostanete do tohoto věku, vždycky se objeví problém,“ říká Ijieh. „Začínáme ztrácet instituce, kde jsme byli zvyklí vytvářet společenství, jako jsou třeba školy. Už když překročíte dvacítku, pomalu se přesouváte do společenského vakua,“ dodává.

Na čekací listině připravované pobočky Groundfloor v losangeleské čtvrti Echo Park je již 2 000 budoucích členů. Klub má ale také tři pobočky v oblasti Sanfranciského zálivu, do kterých se přihlásilo téměř 1 000 lidí. Tato čísla podtrhují realitu krize osamělosti, a to i vzhledem k členskému poplatku v klubu 200 dolarů měsíčně.

Podle amerického ministerstva zdravotnictví je u osamělých lidí dvakrát vyšší riziko vzniku deprese, a také mnohem vyšší riziko srdečních onemocnění, mrtvice, demence či předčasného úmrtí. Více než čtvrtinu amerických domácností momentálně tvoří jediná osoba, což je rekordní počet – třikrát vyšší než v roce 1940.

Studie nezávislého výzkumného thinktanku Autonomy zdůraznila, že využití velkých jazykových modelů typu ChatGPT, by mohla zvýšit pracovní produktivitu a zkrátit tak pracovní týden na 32 hodin týdně až pro 28 % pracovní síly v Británii a USA. Konkrétně by to mohlo ovlivnit až 8,8 milionu Britů a 35 milionů Američanů. Společnost Autonomy také tvrdí, že zkrácený týden by mohl zabránit masové nezaměstnanosti a snížit počet duševních a fyzických onemocnění, která způsobují například sedavá zaměstnání.

„Příliš mnoho studií o umělé inteligenci, velkých jazykových modelech apod. se zaměřuje výhradně buď na ziskovost, nebo na ztrátu pracovních míst. Tato studie se snaží ukázat, že když se technologie nasadí naplno, ale posune se její účel, může nejen zlepšit pracovní postupy, ale také rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,“ řekl Will Stronge, vedoucí výzkumného projektu pro společnost Autonomy.

V Británii proběhl pilotní projekt, který zkrácený pracovní týden testoval třeba v marketingových agenturách, finančním sektoru nebo vzdělávání. Ukázalo se, že zaměstnavatelé byli s koncepcí spokojení a chtěli ji zachovat i do budoucna. Důvodem byly hlavně pozitivní dopady na zaměstnance, kteří pociťovali méně stresu, pocitů vyhoření, ale i celkového zlepšení psychického a fyzického zdraví.

Poslechněte si podcast Vlna, v němž se tématu čtyřdenního pracovního týdnu věnoval redaktor Ondřej Šebestík.

Tým kalifornských vědců se ve své studii zaměřil na takzvané fenolové flavonoidy. Tyto sloučeniny se nacházejí v semenech a slupkách modrých hroznů a souvisejí s jejich barvou, chutí i vůní. Bílé víno tyto látky neobsahuje, proto byly flavonoidy označeny jako možná příčina okamžitých bolestí hlavy, a to i po konzumaci malého množství nápoje.

Podle zjištění je problematický hlavně antioxidant zvaný kvercetin. Varianta této látky blokuje enzymy, jež dovedou přeměňovat acetaldehydy na acetáty, což jsou sloučeniny, na které se v lidském těle alkohol štěpí. Autoři se domnívají, že to může v krevním řečišti způsobit hromadění toxického acetaldehydu, jehož vysoké hladiny můžou způsobovat bolest hlavy, nevolnost, pocení nebo začervenání obličeje.

Autoři studie tvrdí, že nejvyšší množství problematického kvercetinu je především v hroznech, které dozrávají při dostatečném množství slunečního záření. „Levné odrůdy hroznů se pěstují na keřících révy s velkými korunami a spoustou listů, takže nemají tolik slunečního záření. Kvalitní hrozny pocházejí z menších keřů s menším počtem listů,“ řekl Andrew Waterhouse, jeden z autorů studie. Oproti levnějšímu vínu tak může být po konzumaci kvalitního červeného vína vyšší pravděpodobnost bolesti hlavy.

Podle organizace World Instant Noodles Association, která sídlí v Ósace, lidé ve více než 50 zemích po celém světě zkonzumovali dohromady za rok rekordních 121,2 miliardy porcí instantních nudlí. Oproti minulému sledovanému období z roku 2021 se tak množství snězených polévek z pytlíku celosvětově zvýšilo o více než tři miliardy porcí.

V žebříčku zemí, v nichž lidé snědli nejvíce instantních ramenů, se podle očekávání nejvýše umístily asijské země. První příčku obsadila Čína a Hongkong, následovala Indonésie a Vietnam, čtvrté místo pak poměrně překvapivě obsadila Indie a do první desítky se dostaly také USA a Brazílie.

Celosvětová poptávka po instantních nudlích vzrostla hlavně během roků covidové pandemie, a to o zhruba 9,5 %. Tento trend potom následoval i v uplynulém roce, což lze vysvětlit hlavně růstem cen potravin v důsledku inflace po celém světě.

Mladík zpravodajskému webu msk1.ru řekl, že 7. listopadu přinesl do moskevské stanice metra skládací stůl, židle, šampaňské a ovoce. Pozval tam také svou přítelkyni, aby se na místě společně navečeřeli. Pak poklekl na jedno koleno a požádal ji o ruku.

Video sdílené na Telegramu nezávislým ruským médiem Astra ukazuje mladý pár sedící kolem malého stolku na nástupišti metra. Na jejich stole je vidět ananas a další občerstvení a zdá se, že se k nim připojili dva kolemjdoucí, kteří s nimi pijí nápoj ze skleniček na šumivé víno.

Druhý den mladíka a jeho snoubenku navštívili policisté v práci. Muž řekl, že byli požádáni, aby toho večera navštívili také místní policejní stanici a celou záležitost vysvětlili. „Řekli jsme, že žádný alkohol nebyl, vše proběhlo normálně a civilně,“ řekl mladík. Dvojice sepsala vysvětlující odpovědi na otázky, ale na policejní oddělení nešla.

Druhý den jel čerstvě zasnoubený pár autem do práce, v tu chvíli byl zadržen a následně obviněn z drobného chuligánství. Mladý muž řekl, že jeho snoubenka dostala pokutu 1000 rublů (zhruba 250 Kč) a on strávil pět dní za mřížemi. „Říkali, že na nástupišti narušujeme proud cestujících. Za to mě, jak se ukázalo, poslali na izolační oddělení,“ řekl mladík server Newsweek.

V roce 2020 byl moskevským soudem odsouzen Pyotr Verzilov, protikremelský aktivista a spolupracovník skupiny Pussy Riot, za drobné chuligánství za nadávky na veřejnosti. Za trestný čin byl uvězněn na 15 dní. Tvrdil ale, že byl policií úmyslně vyprovokován.

Typický široký černý klobouk – jeden z mála stále existujících, které Napoleon nosil, když vládl Francii 19. století a vedl válku v Evropě – byl zpočátku oceněn na 650 000 až 870 000 dolarů. Byl to hlavní předmět nedělní aukce ve Fontainebleau s památnými předměty, shromážděnými francouzským průmyslníkem, který zemřel v loňském roce. Ale nabídka rychle poskakovala výš a výš, dokud Jean Pierre Osenat, prezident aukční síně Osenat, neurčil vítěze.

„Jsme na 1,5 milionu euro za Napoleonův klobouk... Za tento hlavní symbol napoleonské epochy,“ řekl, když v aukční síni zazněl potlesk. Kupující, který zůstal v anonymitě, musí zaplatit 28,8 % na provizích, tím se celkové náklady za klobouk vyšplhají na 2,1 milionu dolarů.

Prodávaný klobouk jako první, podle dražitelů, získal plukovník Pierre Baillon, důstojník Napoleona. Klobouk pak několikrát změnil majitele, posledním vlastníkem byl průmyslník Jean-Louis Noisiez. Podnikatel před svou smrtí v roce 2022 strávil více než půl století sestavováním své sbírky napoleonských memorabilií, střelných zbraní, mečů a mincí.