Dokud nás rozvod nerozdělí. Proč je toxický vztah pro děti horší než konec manželství?
Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.
„Když spolu mají děti, tak je nutno si uvědomit, že ony se toho partnera nikdy nezbaví. Budou s ním komunikovat velmi pravděpodobně do konce života.“ Velkým mýtem je, že rozvod je pro děti vždy tím nejhorším scénářem. Porovnávat bychom ho ale měli s realitou, ve které by děti zůstaly, tedy s vysoce konfliktním vztahem plným hádek. Výzkumy ukazují, že děti z takových domácností jsou na tom psychicky mnohem hůře než ty, jejichž rodiče se rozvedli.
U dětí, které prožijí rozvod, se sice může dočasně zhoršit prospěch či celková pohoda, ale zhruba po roce se jejich stav vrací k normálu. Někdy je tedy rozvod právě kvůli dětem tím nejlepším řešením. Stejně tak je v naší kultuře hluboce zakořeněná představa, že každý rozchod musí mít svého viníka a oběť. Okolí, včetně rodičů, má tendenci se přiklánět na jednu stranu, což celý proces jen vyhrocuje a ve výsledku neprospívá nikomu.
Čtěte také
„Nechcete, aby nepříjemné emoce z konce vztahu provázely a definovaly celý váš další život, ať už je to zášť, cynismus, nebo zloba.“ Konec dlouholetého vztahu je zásahem do naší identity a boří představy o budoucnosti, může být klinicky traumatizující. Truchlíme nejen pro minulost, ale i pro imaginární budoucnost, která se nikdy neuskuteční. Tento proces se týká obou stran, i té, která se pro rozchod rozhodla.
„Rychlý konec je jako stržená náplast: bolí teď, ale neprotahuje trápení na měsíce.“ Rozejít či rozvést se může být ale i dobře. Když jsou oba v páru otevření a zralí, mohou celým procesem konce vztahu projít se ctí, rychle a co nejméně zraněni. Zajímavým jevem je, že někteří lidé po rozchodu rozkvetou. Tento pozitivní posun může být způsoben úlevou od chronického stresu, který život v nespokojeném vztahu přináší.
Rozchod také umožňuje znovu objevit a rozvíjet potlačované části osobnosti a věnovat se koníčkům, na které ve vztahu nebyl prostor. Ve vyšším věku zvládají rozchody statisticky lépe ženy, které mívají širší sociální sítě a přátele, zatímco muži se s osamělostí vyrovnávají hůře a často se snaží bolest z minulého vztahu řešit rychlým navázáním nového partnerství.
Poslechněte si celý rozhovor o mýtech a fázích rozvodů a rozchodů a o tom, jak je co nejlépe zvládnout.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Co život dal a vzal
Betty MacDonaldová -
Mít svůj kout
Jitka Zelenková -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů
