Domy nemají být prázdné, vlastnické právo zavazuje, říkají v anketě o Klinice vědci a umělci

5. prosinec 2018
Přednášky a workshopy se už na Klinice zřejmě odehrávat nebudou

Autonomní sociální centrum Klinika oslavilo začátkem prosince čtyři roky existence. Podle soudů, některých politiků a části veřejnosti sídlí v budově, která patří SŽDC, nelegálně. Jaký má ale na Kliniku názor akademická obec a umělci? Oslovili jsme třeba sociální geografku Michaelu Pixovou, výtvarníka Romana Týce i další s jednoduchou anketní otázkou: Mají prostory, jako je Klinika, ve městě své místo a proč?

„Pro město je důležitý autentický život, který znamená, že dáváme místům smysl. Klinika je pro mě místo, které smysl získalo,“ zamýšlí se historik umění z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Richard Biegel. „Myslím, že budovy nemají být prázdné a vlastnické právo zavazuje, a pokud se někdo o svůj majetek nestará, nevidím důvod, proč by je nemohl využívat někdo jiný. Samozřejmě pokud je neničí.“

Demonstrace na podporu Kliniky

Kliniku jako protiklad k tržním hodnotám, na kterých jsou současná společnost i město založeny, vnímá i sociální geografka Michaela Pixová. „Klinika může být inspirací, jak by mohla naše společnost fungovat příjemnějším a udržitelnějším způsobem, než je tomu dnes.“ Historička umění Milena Bartlová zase vyzdvihuje prvek autonomie, který je podle ní pro rozvoj občanské společnosti nesmírně důležitý. 

Autonomní centrum v Praze vítají i spisovatel Petr Placák nebo výtvarník Roman Týc. Placák ho oceňuje jako aktivitu zdola, která navíc oživila prázdný dům, Týc má ke Klinice i výhrady. „Kritizoval jsem je ne proto, že existují, ale naopak proto, že v některých okamžicích kolaborovali se státem a snažili se s ním dohodnout,“ vysvětluje Týc.

Co dalšího oslovené osobnosti Klinice vyčítají, a co na ní naopak oceňují, si poslechněte v audiu.