Droga ketamin by mohla pomoci v boji s alkoholismem. Vymaže vzpomínky na pití

27. listopad 2019

Jako vytloukání klínu klínem může znít nejnovější recept na boj s alkoholem: dejte si ketamin. Alespoň to doporučují vědci, kteří zjistili, že jedna dávka tohoto anestetika může pomoci těžkým pijákům s omezením spotřeby alkoholu.

Výzkumníci tvrdí, že ketamin, jenž je známý především jako rekreační droga a zvířecí anestetikum, může přepsat vzpomínky vztahující se k pití. V případě závislosti, jak píše server britského deníku The Guardian, totiž mohou vzpomínky vyvolávat potřebu k pití třeba ve chvíli, kdy se člověk vrátí na místo, kde se opil. „Každé naše chování je zapsáno do našich vzpomínek. Je ale důležité si uvědomit, že na tyto zvyky a špatné vzpomínky lze potenciálně zapomenout,“ říká vedoucí práce psycholog Ravi Das z University College London.

Studie, jež vyšla ve vědeckém žurnálu Nature Communications, zkoumala devadesát lidí, kteří nebezpečně pijí, ale dosud nemají formální diagnózu alkoholika. Těm, kterým byl podán ketamin spolu s psychologickou péčí, se výrazně snížila chuť pít. Efekt dokonce vydržel devět měsíců. Výzkumný tým se teď pokusí získat peníze na klinické testy, které by mohly prokázat, zda ketamin skutečně může alkoholikům pomoci.

Přečtěte si také Alkohol nejspíš není zdravý v žádném množství, vědci vyvrátili dlouholetý mýtus.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Newyorské knihkupectví kvůli pandemii krachovalo. Pomohli zákazníci, přišlo 25 000 objednávek

    30. říjen 2020
    Knihkupectví Strand v New Yorku

    Pro majitele malých knihkupectví začala těžká doba, hned jak se na scéně objevily velkoobchody s knihami a prodávat se začalo i online. Tradiční kamenné obchůdky mohla zachránit jen věrná zákaznická základna.

    Zářným příkladem je newyorské knihkupectví Strand. Leží na čtvrté avenue, která byla kdysi ulicí knih, během její největší slávy se zde nacházelo 48 knihkupectví. Dnes už tu však najdete pouze Strand. Pandemie koronaviru však omezila provoz většiny obchodů, a tak i majitelka knihkupectví Strand Nancy Bass Wyden, vnučka původního majitele, čelila rozhodnutí, zda obchod nadobro zavřít.

    Ve snaze zachránit rodinný podnik se Bass Wyden obrátila na svou zákaznickou základnu s prosbou o pomoc. „Abychom nadále mohli sdílet vzájemnou lásku k tištěnému slovu, musím vás poprvé po 93 letech existence našeho obchodu poprosit o laskavost. Nakupujte u nás, jinak budeme muset zavřít,“ napsala na Twitter. Odpověď věrné klientely přišla téměř okamžitě, a to v podobě laviny 25 000 objednávek během jediného víkendu. Knihkupectví díky tomu získalo tržby v hodnotě 200 000 dolarů.

    „Miluji naši knižní komunitu. Myslím, že nejsme pouhým knihkupectvím, jsme místem objevů a komunitním centrem. Požádám o pomoc a dostane se mi jí tak rychle? To je něco neuvěřitelného,“ řekla Bass Wyden v rozhovoru pronThe Washington Post.

    I když se knihkupectví Strand dostalo takové podpory od zákazníků, stále trpí finančními ztrátami a není z toho venku, Bass Wyden je však odhodlaná to nevzdat a pandemii přečkat. „Jsem z třetí generace vlastníků. Představila jsem si, co by asi udělal můj otec a dědeček, kteří celý život 6 dní v týdnu v obchodě pracovali, určitě by se nevzdali bez boje,“ dodala majitelka knihkupectví.

    Podívejte se také na V tchajwanském knihkupectví nakupují zákazníci ve tmě. Lépe se soustředí, říká jeho ředitelka a Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát.

  • Podle britské studie na konci poslední doby ledové existovalo pět druhů psů, třeba předci čivav

    30. říjen 2020
    Čivava

    Vědci zjistili, že někteří psí mazlíčci mají bohatou historii, jejich kořeny sahají až na konec poslední doby ledové.

    „Když se procházím po Wimbledon Common, vždy narazím na nejrůznější psy, každý z nich má trochu jinou historii. Už před 11 000 lety se objevovali psi v nejrůznější koutech světa,“ říká Dr. Pontus Skoglund, spoluautor studie a vedoucí laboratoře starověké genomiky v Institutu Francis Crick v Londýně.

    Skoglund a jeho kolegové seřadili 27 prastarých psích jaderných genomů ze špičáků nalezených v Evropě, na Blízkém východě a na Sibiři, jejich stáří se pohybovalo mezi 800 a 11 000 lety. Výsledek odhalil, že již během poslední doby ledové existovalo pět geneticky odlišných skupin psů, to znamená, že původ těchto lidských společníků sahá ještě dále. Všechny skupiny však zřejmě pocházely z jediného společného předka. K domestikaci mohlo dojít z jedné populace pradávných vlků.

    Odhalily se však i další věci, vědci porovnali výsledky s DNA dnešních psů a zjistili, že původ evropských plemen, jako německý ovčák nebo irský teriér, se skládá ze dvou pradávných psích skupin – z Levanty a severní Evropy. „Tito předkové se spojili v jednu rasu v Evropě. Stalo se tak poté, co sem přišli první farmáři a přivedli své psy, ti se pak spářili s těmi, kteří zde už žili,“ popisuje Skoglund.

    Dalším psem, jehož části DNA sahají až do doby ledové, je čivava, plemeno má kořeny v Mexiku. Během koloniální éry se pak rozšířila po celém světě. Potomkem prastarých psů je také sibiřský husky.

    Navzdory novým poznatkům však stále zůstávají některé otázky nezodpovězené, například kdy a kde byli první psi domestikováni. „To je zatím obrovská záhada,“ říká Skoglund.

    Podívejte se také na Údajně vyhynulý zpívající pes má šanci na záchranu, vědci našli jeho příbuzného.

  • V londýnské katedrále se konala vzpomínková bohoslužba za toulavou kočku, která zde žila dvanáct let

    30. říjen 2020
    Kočka Doorkins Magnificat

    Londýnská katedrála Southwark je tradičně uznávána pro svůj architektonický význam, ale v posledních letech získala proslulost i z jiného důvodu. Jejím symbolem se stala toulavá kočka nesoucí jméno Doorkins Magnificat, která si z gotické katedrály udělala na dvanáct let svůj domov. Před měsícem ale zemřela.

    Děkan katedrály Andrew Nunn se chtěl se zvířecí společnicí nějak rozloučit a udělal to neobvyklým způsobem. Uspořádal vzpomínkovou bohoslužbu věnovanou této kočce, obřad se ve středu streamoval živě.

    „Byla nesmírně populární, na Twitteru ji sledovalo spoustu lidí. Mnozí zamířili do katedrály hlavně proto, aby ji potkali,“ řekl Nunn CNN a dodal, že někteří lidé, kteří kvůli malému bytu v centru Londýna nemohli mít vlastní kočku, vnímali Doorkins jako svého mazlíčka.

    Doorkins Magnificat, zkráceně Doorkins, se do katedrály nastěhovala v roce 2008 mezi Vánoci a Novým rokem, zřejmě hledala něco k snědku. Po letech si kostel bez ní nikdo nedokázal představit, buď ležela na lavici, nebo během bohoslužby přelézala oltář, na Vánoce zase kradla seno z betlému.

    Lidé na sociálních sítích děkovali děkanu Nunnovi za dojemnou bohoslužbu a sdíleli své vzpomínky na Doorkins. Ne všechny názory na bohoslužbu za kočku však byly pozitivní. Jeden biskup například napsal, jestli se má jednat o vtip, nebo o co jde, a označil obřad za necitlivý vzhledem k tomu, že mnozí lidé kvůli pandemii koronaviru nemohou vystrojit ani pořádný pohřeb pro své blízké.

    Nunn však řekl, že obřadu nelituje a že byl až překvapen, kolik lidí při sledování přímého přenosu plakalo. „Dnešní dny jsou velmi emotivní a někdy je třeba dát pocitům volný průchod a zkrátka se uvolnit,“ řekl.

    Přečtěte si také Kočka ztracená na rodinné dovolené se po dvanácti letech našla a Pokud jste v izolaci, izolujte i svou kočku, její srst může přenášet koronavirus, tvrdí veterináři.

  • Udržitelná budoucnost neznamená návrat do středověku, podle britských vědců se stačí uskromnit

    29. říjen 2020
    Udržitelná budoucnost

    Studie vedená Univerzitou v Leedsu odhalila, že v budoucnu může být způsob života na planetě udržitelnější, a to i při zachování současné kvality života pro všech deset miliard obyvatel Země. Vědci uvedli, že v roce 2050 by lidem mohlo k uspokojení běžných potřeb stačit 40 procent dnešní globální energie.

    Co se musí změnit a jak taková budoucnost bude vypadat? „Rozhodně to neznamená návrat do středověku,“ říká o pohledu do budoucnosti Joel Millward-Hopkins. K důstojnému zachování základních lidských potřeb, jako je bydlení, mobilita, jídlo a hygiena, stačí málo. Zároveň se populace nemusí vzdát ani kvalitní zdravotní péče, vysoké úrovně vzdělávání a informačních technologií. Pokud totiž dojde k vyčíslení spotřeby energie, žije populace v nadbytku.

    Tým Millwarda-Hopkinse potvrdil, že existují technologická řešení, která umožní snižování spotřeby energie na udržitelnou úroveň. Zároveň zdůraznil, že materiální oběti potřebné pro redukci jsou menší, než se původně předpokládalo. Díky tomu je možné vrátit spotřebu energie na limity z 60. let, kdy na Zemi žily pouze tři miliardy lidí.

    Studie navíc nabízí konkrétní vyčíslení materiálních obětí, které budou muset přijít. Rodina by měla mít jedno osobní vozidlo, které ročně nenajezdí víc než 15 000 kilometrů. Každý člověk by měl vlastnit pouze jeden telefon. Na domácnost by pak měl stačit jeden počítač, vařič a lednička. Ve společné domácnosti o 4 lidech by mělo jedné osobě stačit asi 15 metrů čtverečních, 50 litrů vody na den a výživa o hodnotě 2000–2150 kcal denně.

    Pro srovnání uvádí studie také celoroční spotřebu energie pozdně paleolitického sběrače, která činila kolem 5 GJ. Dnes průměrný člověk spotřebuje asi 80 GJ ročně. „V absolutních číslech se spotřeba primární energie zvýšila od paleolitu z 1 PJ na dnešních 600 000 PJ. Výsledkem je znečištění atmosféry, acidifikace oceánů a klimatické změny.“

    Z výzkumu tedy vyplývá, že je v našich silách zajistit všem slušný život a zároveň chránit klima a ekosystém, stačí jen trochu snížit nároky.

  • Rypošové lysí žijí v koloniích podobných včelím. Unáší mladé z jiných skupin a dělají z nich otroky

    29. říjen 2020
    Rypoš lysý

    Rypošové lysí mají řadu neobvyklých vlastností, dokážou přežít v nehostinném prostředí, téměř necítí bolest, zvládnou přežít 20 minut bez kyslíku, dožívají se vysokého věku a dosud se u nich nikdy neobjevila rakovina.

    Jde o asi 10 cm velkého hlodavce, který žije v obrovských spolupracujících koloniích, největší mají až 300 členů. Většina jedinců v těchto skupinách je sterilní, stejně je tomu třeba u mravenců a včel. Reprodukuje se pouze královna. Velká společenství těchto savců mají ale jedno ošklivé tajemství, vzájemně si unáší děti a dělají z nich otroky.

    K tomuto zjištění došlo poté, co na počátku 90. let vědci odchytili, označili a poté opět pustili několik rypošů, aby je mohli dlouhodobě sledovat v rámci terénní studie v Keni. „Unesená mláďata se stala nereprodukčními pracovníky. Jejich funkce v kolonii byla kategorizována jako otroctví,“ napsal výzkumný tým.

    K únosům mláďat dochází i u některých druhů primátů, výzkumný tým se však domnívá, že v případě rypošů je chování podobné spíše tomu, které provádí mravenci. Ti unáší larvy a kukly z jiných kolonií a vychovávají je jako součást své pracovní síly. Tento jev, kdy evoluční tlak vytváří stejné fyzikální nebo behaviorální rysy u zcela nesouvisejících druhů, je známý jako konvergentní evoluce.

    „Nízká pravděpodobnost zdokumentování tohoto jevu pomocí našich metod zpětného vychytávání označených jedinců zvyšuje možnost, že chování je mnohem častější a může být významným hnacím motorem společnosti a značné velikosti kolonií rypošů,“ vysvětluje evoluční biolog Stan Braude z Washingtonské univerzity.

    Podívejte se také na Argentinští biologové objevili včelí hnízdo zbudované z plastů.

  • Filipínský policista zemřel při rozhánění kohoutího zápasu, bojová čepel mu prořízla tepnu

    29. říjen 2020
    Kohoutí zápasy

    Filipínské úřady uvedly, že rozhánění nelegálního kohoutího zápasu v provincii Severní Samar stálo život jednoho z policistů. Poručíka Christiana Boloka zasáhla kovová čepel, kterou mají ptáci připevněnou k nohám právě kvůli zápasům.

    Policista chtěl pořadatelům zápasu kohouta zabavit a během jeho odebírání došlo k zasažení Bolokovy stehenní tepny. „Byl převezen do provinční nemocnice, ale ztratil velké množství krve a po příjezdu byl prohlášen za mrtvého,“ uvedla policie.

    Na Filipínách mají legální i nelegální kohoutí zápasy dlouhou historii. V této oblasti byl však v srpnu sport zakázán, a to z toho důvodu, že se při něm mezi účastníky a pořadateli šířila nákaza koronavirem. Filipínské nelegální kohoutí zápasy se nazývají „tupada“ a často jsou pořádány v podzemních prostorách, aby nebyly odhaleny úřady.

    „S těžkým srdcem oznamujeme, že jsme přišli o bratra, který ve jménu služby obětoval vlastní život,“ uvedl v prohlášení vedoucí policejní jednotky provincie Severní Samar Arnel Apud. „Jsme silně zasaženi předčasnou smrtí poručíka Boloka a vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině a příbuzným,“ dodala filipínská národní policie.

    Filipínská zpravodajská agentura uvedla, že při akci byli tři lidé zatčeni. Zbylým účastníkům se ale podařilo utéct a dosud jsou na svobodě, tři z nich policie identifikovala. Během zásahu bylo zabaveno sedm bojových kohoutů a 550 pesos.

    Bolokova jednotka ve středu zveřejnila snímky z pamětní bohoslužby, která se pro poručíka uskutečnila.

    Přečtěte si také Klidné novozélandské předměstí terorizují divoké slepice. Za pandemie se navíc rozmnožily.

  • Kamení místo koal. Australská vláda povolila rozšíření lomu na úkor přírody

    27. říjen 2020
    koala

    V australském Novém Jižním Walesu se rozhodli rozšířit kamenolom. Kvůli tomu se vykácí 52 hektarů lesa, kde žijí koaly. Navzdory protestům rozšíření povolila australská federální ministryně životního prostředí.

    „Nechali jsme zpracovat aktuální analýzu nezávislým odborníkem, který zjistil, že tam žijí jedna až dvě koaly…,“ říká ministryně Sussan Ley. Analýza podle jejích slov nedošla k závěru, že by dotčená vegetace sloužila k výchově mláďat. Koaly se přes ni spíše přesouvají jinam, a ne ve velkých počtech, cituje ministryni australský veřejnoprávní rozhlas a televize ABC. Lom si podle ní zaslouží poděkování za to, že vysadí 74 hektarů lesa, čímž vytvoří koridor pro koaly.

    Místní, kteří proti rozšíření těžby protestovali, jsou rozhodnutím šokováni. Podle jejich analýzy, kterou zpracovali ekologové z tamní univerzity, je místo naopak velmi důležité a projekt koaly poškodí. Aktivistům se nelíbí ani slíbený koridor. „Jde o něco, co je třeba vysadit, takže fakticky to znamená, že musíme počkat 15 až 20 let, než stromy vyrostou,“ říká Chantal Parslow Redman, která poblíž lomu žije.

    V kontrastu s aktuálním děním je pak skutečnost, že samotný stát Nový Jižní Wales podle britského deníku The Guardian nedávno zjistil, že pokud se nezlepší životní podmínky koal, do roku 2050 vyhynou v celém státě.

    Přečtěte si také Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna.

  • V Nizozemsku se kradou nacistické uniformy a zbraně. Muzea se bojí o své exponáty

    27. říjen 2020
    Válečná expozice, Oorlogsmuseum Overloon

    Válečná muzea napříč Nizozemím se obávají krádeží. Mohou za to sofistikované loupeže z poslední doby. Zloději se zaměřují na uniformy i zbraně nacistického Německa.

    Jak píše britský deník The Guardian, před dvěma týdny bylo vyloupeno Oorlogsmuseum v Ossendrechtu. Mezi ukradenými předměty byly mimo jiné stejnokroje SS, padáky a střelné zbraně. „Vyvrtali díry do dveří, aby mohli zevnitř otevřít klikou. Když jsem spal, nic jsem odvedle neslyšel,“ říká majitel muzea Jan de Jonge.

    Zloději si odnesli i pušku FG 42. „(…) Je to velmi vzácná zbraň, ale měl jsem možnost ji v muzeu vystavit. Všechno, co ukradli, bylo německé. Nic od Spojenců nevzali. Francouzská, anglická i kanadská část zůstaly netknuty,“ popisuje de Jonge a dodává, že zvláště německé oblečení z druhé světové války je vzácné.

    Sbírka byla soukromá a nebyla pojištěna. Podle de Jonga se věci dají prodat na mezinárodním trhu. Vykradeno bylo i muzeum v Beeku. „Věděli, co hledají. Jediné, co mě napadá, je to, že si to někdo objednal. Mnoho z ukradených věcí je natolik unikátních, že se nedají prodat,“ říká majitel instituce Wim Seelen.

    Policie zatím nikoho ani v jednom případě nezatkla. Nizozemská válečná muzea se proto raději připravují – některá zpřísnila bezpečnostní opatření, další uschovala své cenné exponáty.

  • Greta Thunberg bude na jeden den šéfredaktorkou švédských novin. Chce dát prostor vědcům

    27. říjen 2020
    Greta Thunberg

    Významný švédský deník Dagens Nyheter udělá z Grety Thunberg na jeden prosincový den svou šéfredaktorku. Mladá aktivistka je dlouhodobě nespokojena s tím, jak média informují o klimatické krizi. Ne všem se ale krok redakce zalíbil.

    „Neplánuji vydání zaplnit komentáři nebo hrůzostrašnými příběhy. Raději bych tam viděla studie toho, co se nyní děje, a hlubší analýzy klimatické krize. A rozhovory s lidmi, kteří se opravdu vyznají, jako jsou třeba vědci,“ vysvětluje Thunberg pro samotný Dagens Nyheter.

    S nápadem zapojit aktivistku přišla redakce poté, co Thunberg deník v září navštívila. Podle šéfredaktora Petera Wolodarského si čtenáři poslední dobou často stěžovali, že jeho noviny nechápou klimatickou krizi tak vážně, jak by měly. K tomu, aby se zlepšily, jim má pomoci právě známá aktivistka.

    Rozhodnutí se ale setkalo i s kritikou, píše web švédského veřejnoprávního rozhlasu Sveriges Radio. Šéfredaktorka deníku Svenska Dagbladet Anna Careborg by podle svých slov něco takového nikdy neudělala. Jak řekla, je důležité stanovit hranici mezi aktivismem a novinařinou.

    Přečtěte si také Greta Thunberg natočí pro BBC dokumentární seriál nebo Jak se vůbec opovažujete... Z memů s Gretou Thunberg mrazí v zádech.