Drogy jsou v knihách už od bible. Spisovatelům i čtenářům pomáhají posouvat hranice představitelného

25. březen 2021
Liberatura

HBO před pár týdny představila novou adaptaci kultovní drogové knihy My děti ze stanice Zoo. Jak dlouho se vlastně literatura věnuje drogám, jak se navzájem literatura a návykové látky ovlivňují a jak se jejich vztah s postupem času mění? To jsme řešili v Liberatuře s literárním kritikem z obtýdeníku A2 Karlem Koubou.

„Myslím, že nějaká forma opojení, ať už chemickými látkami, nebo hraničním mystickým či fantazijním prožitkem, je vlastní všem kanonickým textům, od nichž se odvíjí různé myšlenkové či náboženské tradice. Vezměme si třeba Zjevení Janovo z Nového zákona, to je přece jedna velká strhující kataklyzmatická halucinace, k níž je možné se donekonečna vracet, vykládat ji a hledat v ní nové a nové významy, případně se jen opájet její obrazností,“ říká Karel Kouba na otázku prvního setkání literatury s návykovými látkami. V historii společných vztahů pak nezapomíná zmínit prokleté básníky a za explozi vzájemných interakcí považuje objev LSD.

Čtěte také

Právě tehdy do literatury vstoupili také Aldous Huxley nebo Timothy Leary a spolu s nimi začal „boom podvratné kultury, jejíž plody sklízíme do dneška“, popisuje Kouba. „Tato zlatá éra skončila na začátku 70. let, kdy do toho začala hodně šlapat CIA. V tu dobu byly ukončeny lékařské výzkumy, které se celkem nadějně rozjížděly, a následně pokračovaly už jen neoficiálně a pod hrozbou tvrdých trestů. Pro mě osobně je ale tahle post hippie paranoidní éra literárně i umělecky nejcennější.“

Pod jakými drogami se píšou dobré knihy a po čem naopak zůstane nerozluštitelný blábol? Poslechněte si Liberaturu o drogách a knihách s literárním publicistou Karlem Koubou. 

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.