„Dubaj je lídrem rapidního urbanismu v Zálivu,“ říká egyptský architekt Yasser Mahgoub

„Perlou Perského zálivu byl původně už v polovině 20. století Kuvajt,“ upřesňuje Mahgoub. „Po irácké invazi ale získala příležitost k růstu Dubaj a plně ji využila. Město nastolilo otevřenou ekonomiku a přilákalo spoustu společností.“ Přestože Dubaj nebyla prvním městem, které si v Zálivu prošlo rapidním urbanistickým vývojem v řádu desítek let, aktuálně inspiruje nejenom okolní města, ale celý svět. Od toho je odvozený i samostatný termín „Dubaization“, popisující rychlý progres.

Města v Zálivu byla před nalezením ropy velmi izolovaná, ale postupně se stala multikulturními oblastmi. Především díky spoustě pracovních příležitostí se do Dubaje a dalších míst stěhovali obyvatelé z jižní Asie, Filipín, Sýrie či Egypta a v posledních letech je podle Mahgouba následují i Američané a Západoevropané. Změn, kterými si města v Zálivu prošla, ale je daleko víc. „Už se například nestavějí tradiční domy se dvory uprostřed, ale velké moderní vily, a rodinní příslušníci už nutně nebydlí blízko sebe, ale jsou víc rozptýlení po předměstí,“ uvádí jeden příklad sociokulturních změn Mahgoub. Podoba měst se během největšího urbanistického boomu v posledních letech přizpůsobovala automobilům, na kterých jsou lidé při dopravě po městě závislí. Rychlé architektonické změny měly negativní dopad, postavily se široké silnice, ale nepočítalo se s cyklostezkami. Novou výzvou je přizpůsobit města chodcům a cyklistům.

Perský záliv přitáhne pozornost i v nejbližších letech, v roce 2020 bude Dubaj hostit Expo, tedy mezinárodní výstavu průmyslu a kultury, a o dva roky později se v Dauhá uskuteční mistrovství světa ve fotbale. Yasser Mahgoub dodává, že města v Zálivu mají plány související s energetickou soběstačností a rozvojem vzdělání a kultury až do roku 2030 či 2035.