Důležitá je radost a hravost, říká Miroslav Masák, který se architektuře věnoval padesát let
Miroslav Masák začal pracovat jako architekt v roce 1958. Od té doby se stal součástí historie architektury. Pracoval v legendárním libereckém ateliéru Sial, navrhoval obchodní domy Máj a Ještěd a rekonstruoval Veletržní palác. A kromě toho mu vždycky záleželo na tom, stát na správné straně.
Do KSČ ho lákali poprvé, když mu bylo sotva dvacet – v padesátých letech byla strana všemocná a nabádali ho, že by si neměl kazit kariéru. Odmítl to. V životě pak ještě několikrát musel říct ne politickému tlaku. Jak se pozná, kdy má člověk říct ne? A kdy má jenom trochu ustoupit? Masák to vysvětluje na příkladu sjezdovek ve Svatém Petru u Špindlerova Mlýna. Proč tam nejsou skokanské můstky?
Mluvili jsme taky o libereckém obchodním domě Ještěd, který projektoval spolu s Karlem Hubáčkem. Jak vznikal, proč byl nízký a proč byl nakonec zbořen? Další jeho obchodní dům je Máj (spolu s Johnem Eislerem a Martinem Rajnišem) – jak vypadá jeho budoucnost? A řeč přišla i na záchranu Veletržního paláce. Proč je tam Národní galerie a ne samoobsluha?
Miroslav Masák vzpomínal také na Školku Sialu, což bylo další pracoviště ateliéru Sial. Pracovali tam architekti těsně po škole, bydleli tam, vařili, chodili na běžky a samozřejmě projektovali. Vznikl tam například projekt vily pro Věru Chytilovou od Emila Přikryla. „Je důležité mít pocit hravosti a radosti. A na tom jsme hodně stavěli,“ říká architekt.
S Miroslavem Masákem o obchodních domech, o radosti a angažovanosti. Poslechněte si celý rozhovor!
Související
-
Nebourejte Chemapol, vzkazuje Zdenka Nováková, která palác v 60. letech navrhla
Když jí bylo dvacet čtyři let, navrhla Zdenka Nováková kancelářský dům pro Chemapol. Teď se má stavba bourat. Architektka chce ale bojovat za její záchranu.
-
Na interiéru hotelu Intercontinental v Praze se podíleli špičkoví umělci, všechno navrhovali na míru
Národní památkový ústav minulý týden pokřtil knihu Hotel Intercontinental v Praze, věnovanou této ikonické stavbě z přelomu 60. a 70. let minulého století.
-
Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, říká architekt Václav Aulický
O zpočátku odmítaném a dnes naopak spíše obdivovaném vysílači vyšla nedávno kniha Žižkovská věž. Jaká je historie jedné z nejvyšších českých staveb?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
