Dvanáctiletí chlapci nakoupili kondomy a prodávali je na festivalu, vydělali tisíce korun

3. srpen 2022

Islandští chlapci Vignir Elvar Lund a Matthías Jökulsson se rozhodli vydělat peníze. Nakoupili proto v obchodě kondomy a na festivalu na Westmanských ostrovech se je rozhodli prodávat. A to za vyšší cenu, než za kterou prezervativy pořídili v obchodě.

Kluci koupili několik balíčků kondomů za 500 islandských korun. Za tuto cenu pak prodávali dva prezervativy z balíčku. „Vydělali jsme přes 30 tisíc islandských korun a na konci večera nám zbyly jen tři kondomy,“ řekl jeden z nich pro Iceland Monitor.

Prezervativy mohli návštěvníci zaplatit nejen hotově, ale i převodem na účet. Nejčastěji si je kupovaly náctileté dívky, kterým se nápad zdál roztomilý. Chlapci ale serveru sdělili, že původní myšlenka přišla od jiné skupiny mladíků. „V podstatě jsme udělali jen to, co dělali oni, uvedl Matthías Jökulsson.

Vignir Elvar Lund byl na festivalu se svou rodinou poprvé. Rád by se ale vrátil i příští rok a kondomy opět prodával.

Spustit audio
  • Žena z Brazílie okradla svou matku o desítky milionů dolarů, využila k tomu věštce a senzibily

    17. srpen 2022
    věštkyně tarot karty jasnovidec

    Brazilská policie zatkla 48letou Sabine Boghiciovou, která údajně okradla svou matku o umělecká díla, šperky a peníze celkem za 142 milionů dolarů. Využila k tomu několik senzibilů a věštců. Sabinina matka - Genevieve - je manželka zesnulého sběratele a obchodníka s uměním, který v roce 1961 založil jednu z prvních uměleckých galerií v Riu de Janeiru. 

    Příběh začal v roce 2020, kdy jeden ze senzibilů oslovil Genevieve při odchodu z banky a tvrdil, že její dcera brzy zemře, pokud nepodstoupí duchovní terapii. Jak píše časopis Smithsonian, žena proto začala senzibilovi posílat peníze, aby dceři potřebnou léčbu zaplatila. 

    Genevieve pak navštívila několik dalších věštců, kteří využili informace od její dcery a vylákali z ní další peníze. Senzibilové začali Genevievě vyhrožovat a její dcera ji proto nutila zůstat doma. Své matce nedovolila používat telefon a postupně ji odpírala i jídlo. V té době začala Sabine a její komplicové z domu odnášet obrazy a tvrdili, že jsou prokleté negativní energií. Celkem ukradli 16 obrazů a soch. Genevieve nakonec kontaktovala úřady a policii, které ji několik uměleckých předmětů pomohli vypátrat.

  • Někteří psi mají zvláštní talent, dokáží se naučit jména svých hraček

    17. srpen 2022
    pes, chrup, psí hračka

    Někteří psi se dokáží naučit jména svých hraček. Podle vědců jde o vzácnou schopnost spojenou s hravostí. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopisu Animal Cognition. Její výsledky pomůžou vědcům lépe pochopit chování a osobnost některých plemen. Do projektu Genius Dog Challenge se může zapojit kdokoliv. Pokud tedy máte doma talentovaného psa, neváhejte ho přihlásit. 

    Vědci vybrali 21 border kolií z celého světa. Ty označili za Nadané pro učení slov (Gifted Word Learners), protože kolie byly schopné naučit se jména svých hraček a pamatovat si je po dobu několika měsíců. „Studovali jsme, jestli se psi dokáží naučit slova. Na začátku jsme si mysleli, že většina psů se dokáže naučit 3 až 4 názvy předmětů. Překvapilo nás, když jsme zjistili, že většina psů tuto schopnost nemá. Dokážou se naučit povely, ale ne jména,“ řekla pro server Vice vedoucí výzkumu Claudie Fugazzy z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti. Studie je omezená jen na border kolie, protože toto plemeno je velmi dobré v učení slov.

    Výzkumníci proto požádali majitele talentovaných psů, aby vyplnili dotazník o chování a osobnosti psů. Porovnali je s pozorováním majitelů 144 běžných border kolií. Výsledky ukázaly, že nadaní psi byli mnohem hravější. Spojení schopnosti učit se slova s hravostí tak pomůže vědcům pochopit, jak a proč se osobnosti jednotlivých plemen liší. Chtějí dokonce zjistit, jakou roli měly hry při domestikaci psů před několika tisíci lety.

    Studie taky může objasnit to, jak vzácné dovednosti získávají lidé. Hravost je totiž spojená s kreativitou a schopností učit se nové věci. To podle serveru Vice naznačuje, že u lidí a psů můžou fungovat podobné osobnostní mechanismy. „Psi jsou považováni za jeden z nejlepších modelových druhů pro studium některých lidských vlastností, protože se vyvinuli v podobném prostředí. Jsou tedy reprezentativnější než například některá laboratorní zvířata,“ uzavírá Claudie Fugazzy. Do projektu Genius Dog Challenge se můžete přihlásit na webových stránkách www.geniusdogchallenge.com.

  • Pravidelná konzumace hroznového vína může zabránit rakovině jater u milovníků fast foodu

    16. srpen 2022
    Hroznové víno

    Každodenní konzumace hroznového vína může prodloužit život až o 5 let - tedy alespoň těm, kteří se pravidelně stravují ve fast food občerstveních. Vyplývá to z pokusu na laboratorních myších, který zveřejnil časopis Food.

    V sérii pokusů myši dostávaly stravu s vysokým obsahem tuku. K tomu jim ale vědci přidávali doplněk stravy v podobě hroznového prášku. Laboratorní myši pak žily déle a měly méně ztučnělá játra než hlodavci, kteří doplněk stravy nedostávali. Hrozny totiž změnily některé informace v genech a ztučnění jater, které postihuje asi 25 % lidí a může vést k rakovině jater, se podařilo zabránit nebo ho oddálit.

    U myší se taky zvýšila hladina antioxidantů. Pravidelná konzumace hroznů má i příznivý účinek na fungování mozku. Autor studie doktor John Pezzuto odhaduje, že nové poznatky by až o 5 let mohly prodloužit život lidem, kteří si pravidelně objednávají jídlo z fast foodu. Server Good News Network ale upozorňuje, že budou nutné ještě další výzkumy, které pozitivní vliv hroznového vína na člověka potvrdí.

  • Téměř polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžuje na špatnou péči, ukazuje celosvětový průzkum

    16. srpen 2022
    Sprkovitá anémie krvinky

    Polovina pacientů se srpkovitou anémií si stěžovala na to, že lékaři neberou jejich nemoc vážně a nemají o ni dostatečné znalosti. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila biofarmaceutická společnost Global Blood Therapeutics. Srpkovitá anémií mění tvar krevních buněk do tvaru půlměsíce a brání tak průtoku krve. Nemocní mají silné bolesti, kvůli kterým můžou skončit v nemocnici.

    Průzkumu se zúčastnilo se ho více než 1 300 pacientů a zdravotníků z 10 zemí včetně Brazílie, Francie, Ománu nebo Saudské Arábie. Existují léky, které můžou snížit počet záchvatů, jedinou účinnou pomocí je ale transplantace kostní dřeně. S tímto druhem anémie se každoročně na celém světě narodí zhruba 300 000 dětí. Většina nemocných pochází z chudších zemí a dožije se jen pěti let.

    „Srpkovitá anémie je stále považována za vzácné onemocnění, ačkoliv s ním žijí miliony lidí. Samotné stanovení správné diagnózy je obtížné - v průměru to trvá sedm let,“ řekla deníku The Guardian Manjusha Chatterjee z neziskové organizace NCD Alliance, která se věnuje výzkumu neinfekčních onemocnění.

    Podle deníku The Guardian jde vůbec o první celosvětový průzkum mezi pacienty se srpkovitou anémií. Více než třetina pacientů s dědičnou poruchou krve pak uvedla, že za špatnou zdravotní péči může jejich etnická příslušnost. 

    Srpkovitou anémií trpí nejčastěji lidé ze subsaharské Afriky. Pacienti taky zmínili, že v práci nebo ve škole zameškali v průměru více než sedm dní za měsíc. Téměř polovina dotázaných pak uvedla, že nemoc ovlivnila jejich duševní zdraví. Zatímco poruchou trpí miliony lidí, pouze 53 % lékařů si myslí, že ví, jak nemoc léčit.

    „Průzkum ukazuje, jak je důležité porozumět potřebám pacientů a naznačuje, co můžeme v lékařské komunitě udělat, abychom pomohli změnit pohled na věc a zvýšili vzdělání a informovanost,“ uzavírá profesor Baba Insusa z dětské hematologie v londýnské nemocnici Guy's and St Thomas' NHS foundation trust v Londýně.

  • Masarykova univerzita otevře nový obor, učit se bude i ve virtuální realitě

    16. srpen 2022
    VR, virtuální realita

    Brněnská Masarykova univerzita otevírá od září nový studijní program Design informačních služeb. Tříletý bakalářský program bude jen online, částečně i ve virtuální realitě. Přihlášky jsou otevřené do 20. srpna. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

    Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu.

    „Na informace se díváme z různých úhlů jak sociálně-vědného, tak technologického. Na informační služby se pak díváme jako na celek – jak se k informacím člověk dostává a jak je přijímá, jaká je celá cesta službou, zda člověk vnímá, že přijímá například důvěryhodné informace,“ říká v rozhovoru pro server Czechdesign Garantka studia Laďka Zbiejczuk Suchá.

    Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velká část studia půjde absolvovat velmi individuálně s pomocí tutora online nebo v domluveném čase s mentorem. Počítáme s tím, že se budeme pravidelně vídat přibližně šestkrát za semestr. Zhruba na čtyři hodiny dopoledne tak, aby člověk pak stihl ještě nějaké své vlastní činnosti, doplňuje Zbiejczuk Suchá.

    V prvním ročníku bude součástí výuky taky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

    Přihlášky ke studium můžou zájemci podat do 20. srpna na stránkách univerzity.

  • Testosteron podporuje přátelské chování i agresi – záleží na kontextu

    15. srpen 2022
    testosteron boj zápas agresivita

    Vědci měli dlouho za to, že zvýšená míra testosteronu přispívá k agresivitě a potlačuje prosociální chování. Nejnovější studie o účincích tohoto hormonu na pískomily mongolské provedená na Emory University v Atlantě ukazuje, že může u samců naopak vyvolávat přátelské a společenské jednání, a tak výrazně měnit jejich reakce v závislosti na situaci, v níž se nacházejí. 

    „Poprvé jsme prokázali, že testosteron může u stejného jedince kromě agrese přímo podporovat nesexuální, prosociální chování,“ řekla webu earth.com hlavní autorka studie Aubrey Kelly, odborná asistentka psychologie na Emory University. „Je to překvapivé, protože normálně považujeme testosteron za hormon podporující sexuální chování a agresivitu. Ale ukázali jsme, že v závislosti na sociálním kontextu může mít jemnější účinky.“

    Vědci provedli experimenty na mongolských pískomilech, hlodavcích, o nichž je známo, že tvoří trvalé páry a společně vychovávají mláďata. I když tito samci můžou být agresivní při obraně svého teritoria a někdy i během páření, umí se také mazlit poté, co samice otěhotní, a později poskytovat ochranu mláďatům.

    Při pokusech vědci nejprve představili samce pískomila samici, a poté, co zvířata vytvořila pár a samice zabřezla, dali samcům injekci testosteronu v očekávání, že akutní nárůst hladiny testosteronu zmírní jeho tulící chování. „Namísto toho nás překvapilo, že samec pískomila byl ke své partnerce ještě přítulnější a přátelštější, stal se z něj superpartner,“ uvedla profesorka Kelly.

    V následném pokusu, provedeném s týdenním odstupem, vyndali samice z klece a představili jim neznámého samce. „Běžně by samec jiného samce, který se dostal do jeho klece, pronásledoval, nebo by se mu snažil vyhnout. Místo toho byli domácí samci, kterým byl předtím aplikován testosteron, k vetřelci přátelštější.“

    Toto přátelské chování se ovšem po další injekci testosteronu náhle změnilo a pískomilové byli vůči vetřelci agresivnější. „Zdá se, že testosteron posiluje chování odpovídající kontextu,“ vysvětlila Kelly. Vypadá to tedy, že testosteron pomáhá zvířatům rychle přepínat mezi prosociálními a antisociálními reakcemi, když se jejich sociální svět mění.

    Přestože lidské chování je složitější než chování mongolských pískomilů, vědci doufají, že se tato jejich zjištění stanou základem pro podobný výzkum hormonálních reakcí u jiných druhů, včetně lidí.

  • Vietnam obnovuje staré způsoby propagandy. Do Hanoje se vrátí pouliční ampliony

    15. srpen 2022
    Propagandistické ampliony, které v roce 2017 starosta Hanoje oficiálně zrušil, se pravděpodobně do ulic hlavního města Vietnamu opět vrátí

    Vietnamské hlavní město Hanoj je známé hlukovým znečištěním, změtí zvuků z dopravy, troubením klaksonů, stavebním ruchem, křikem prodavačů i sousedským zpěvem karaoke. Pokud si to městská vláda prosadí, brzy se objeví další zdroj hluku – ampliony vyvolávající státní oznámení.

    Jak připomíná The Guardian, používání reproduktorů k šíření informací a propagandy bylo běžné v době studené války. Starosta města je oficiálně nechal zrušit v roce 2017, ale během covidové pandemie se začaly v omezené kapacitě vracet. Vláda od té doby představila plány na jejich opětovnou instalaci pro každodenní hlášení s cílem pokrýt do roku 2025 celé město.

    Aktivista za lidská práva a obyvatel Hanoje Nguyen Quang A říká, že už teď je znečištění hlukem ve městě obrovský problém a opětovné zavedení reproduktorů do změti hlasitých zvuků bude pro obyvatele nejspíš velmi nepříjemné, až mučivé.

    Politologický analytik Carl Thayer označuje plán za „archaický a nadbytečný“. Podle něj je v rozporu s vládní strategií poslední doby „orientovanou na budoucnost“ se „zaměřením na digitální technologie“. „Průměrný vietnamský občan si cení své nezávislosti včetně svobodného přístupu ke zprávám a informacím,“ uvádí a dodává, že vláda by místo toho mohla snadno použít aplikaci pro chytré telefony.

    Myslí si také, že evidentním cílem hanojského programu je posílit lokální vůdce a podporovat místní iniciativy. Nic prý nenasvědčuje tomu, že by reproduktory měly být instalovány na celostátní úrovni.

    Thayer tvrdí, že tato iniciativa nesouvisí s „nejistotou režimu“ nebo pokračujícím tažením proti svobodě slova. „Neexistuje dostatek důkazů o tom, že legitimita současného režimu ztrácí širokou podporu veřejnosti a znovuzavedením reproduktorů do ulic Hanoje se je snaží posílit.“

  • Osm vysokých škol z České republiky je mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě

    15. srpen 2022
    Filosofická fakulta Univerzity Karlovy.

    Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je v letošním žebříčku osm českých, o jednu více než loni. Informuje o tom ČTK.

    Na nejvyšší příčce figuruje Univerzita Karlova, která si ale od loňska o 100 míst pohoršila. Na světovou 401. až 500. pozici a druhou z České republiky se dostala brněnská Masarykova univerzita, která loni skončila mezi 601. a 700. příčkou. Univerzita Palackého v Olomouci skončila na 701. až 800. místě, na 801. až 900. místě jsou shodně České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita v Praze. Vysoké učení technické v Brně, Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita se umístily na 901. až 1000. příčce.

    První desítce seznamu nejlepších vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) vévodí americké a britské univerzity. První místo už podvacáté v řadě patří Harvardově univerzitě.

    Šanghajský žebříček ARWU je považován za jedno z nejprestižnějších mezinárodních hodnocení vysokých škol. Zaměřuje se hlavně na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí. K hodnocení používá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejčastěji citovaných vědců v databázi Highly Cited Researchers nebo počet držitelů Nobelovy ceny spojených s danou univerzitou.

    Tvůrci žebříčku letos vybírali z 2 500 vysokých škol po celém světě. První tři místa obsadily americké instituce, za Harvardovou univerzitou následují Stanfordova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT). Na čtvrtém místě je britská Cambridgeská univerzita, dále Kalifornská univerzita v Berkeley, Princetonská univerzita, Oxfordská univerzita a Columbijská univerzita v New Yorku. Do první padesátky se z evropských škol dostaly vedle britských ještě univerzity z Francie, Švýcarska, Dánska a Švédska.

  • V Argentině objevili pozůstatky obrněného dinosaura. Je to poprvé v Jižní Americe

    12. srpen 2022
    Paleontolog Sebastián Apesteguía s replikou kostry dalšího nedávno objeveného dinosaura pojmenovaného Meraxes gigas

    Paleontologové v jižní Argentině objevili malého obrněného dinosaura. Tvor pravděpodobně chodil vzpřímeně po zadních nohách a v krajině se pohyboval asi před stovkou milionů let. Informuje o tom britský server Guardian.

    Dinosaurus z období křídy pojmenovaný Jakapil kaniukura byl podle vědců chráněn řadami kostěných pancířů ve tvaru disků podél krku a zad až k ocasu. Chránič na délku měřil asi 1,5 metru a vážil zhruba čtyři až sedm kilogramů. Podle paleontologů je to první objev obrněného dinosaura z období křídy v Jižní Americe.

    Nalezený tvor spadá do skupiny tyreoforních dinosaurů, kam patří například stegosaurus známý svými kostěnými hřbetními pláty a špičatým ocasem. Jakapil vzhledem připomíná primitivní formu tyreofora, který žil mnohem dříve. Podle vedoucího paleontologa Sebastiána Apesteguíy je proto překvapivé, že nález pochází z období křídy. Podle něj nikdy nebyl takový druh na jižní polokouli nalezen.

    Část zkamenělé kostry Jakapila spolu s patnácti úlomky zubů paleontologové vykopali poblíž přehrady v Patagonii v provincii Rio Negro. Vědci nález popsali ve studii zveřejněné ve čtvrtek v časopise Scientific Reports.