Édouard Louis nechce být zobrazován jako oběť, říká o Dějinách násilí herec Daniel Krejčík

19. listopad 2025

Na Radiu Wave vyšla nová audiokniha, až do 7. prosince 2025 můžete poslouchat dílo oceňovaného francouzského autora Édouarda Louise Dějiny násilí. V tomto románu se vrací k událostem z prosince roku 2012, kdy ho znásilnil a málem zavraždil cizí muž. Dějiny násilí pro Radio Wave načetl herec Daniel Krejčík, který byl hostem podcastu Lit.

Daniel Krejčík se s dílem proslulého spisovatele nesetkal poprvé. „Dějiny násilí jsem chtěl dělat v divadle, ale než jsme se k tomu s režisérem Jakubem Čermákem rozhoupali, začali to hrát ve Švandově divadle. Tak jsme vytvořili představení na základě knihy Kdo zabil mého otce. Hráli jsme ho čtyři roky a celou dobu bylo vyprodané,“ říká herec v rozhovoru.

Čtěte také

S Édouardem Louisem se dokonce potkali osobně. „Když byl asi před dvěma lety v Praze, napsal mi, pozval mě na jednu svojí debatu a pak na večeři. Pro mě to bylo poprvé, kdy jsem se potkal s někým, koho hraju, a on také říkal, že se běžně nesetkává s lidmi, kteří hrají jeho. Často ho prý zobrazují jako oběť, i přes to, že on se tak necítí,“ vysvětluje Daniel Krejčík.

„Líbí se mi na něm, že na sebe dokáže dost kriticky nahlédnout,“ popisuje herec Édouarda Louise v Litu. Co v něm zanechaly konkrétně Dějiny násilí? „Nejsilnější mi přišlo to, že i když se vám stane něco tak strašného, jako že vás někdo znásilní, vy stejně můžete začít pochybovat nad tím, co se to vlastně stalo,“ dodává Daniel Krejčík. 

Poslouchá Daniel Krejčík audioknihy? Co všechno si řekli s Édouardem Louisem? A která témata mají společná? Pusťte si Lit s Honzou Dlouhým!

autor: Jan Dlouhý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.