Elektroničtí producenti přispěli svými recepty do kuchařky. Je mezi nimi i jeden z Česka

Kvůli pandemii koronaviru začali doma vařit a péct i lidé, kteří se předtím kuchyni spíše vyhýbali. Proto asi nikoho nepřekvapí, že japonský výrobce hudebních nástrojů vydal kuchařku. Svými recepty přispěli i elektroničtí producenti Objekt, Alva Noto nebo Václav Peloušek aka Toyota Vangelis.

Nově založená německá pobočka firmy KORG nestačila ani ukončit výběrová řízení na nová místa a už se musela potýkat s pandemií. „Během toho, jak se náš malý tým, složený z Vereny, Lydie, Maxe a mě, snaží rozběhnout KORG Germany, si občas vyměňujeme recepty. Díky bohu za to, protože koho ještě baví vařit dokola ty vlastní? A proč je nesbírat a nesdílet?“ píše v předmluvě šéf firmy Tacuja Takahaši. Ten má v kuchařce The Pyjama Cookbook, kterou si můžete zadarmo stáhnout na webu společnosti, velmi jednoduchý recept na sýrové tousty. Potřebujete na ně toustový chleba, hodně čedaru, worcesterskou omáčku a toustovač. „Konzumujte během přípravy dalšího toustu,“ doporučuje Takahaši. Britský magazín Dazed, který na kuchařku upozornil, vyzdvihuje domácí chleba od berlínského producenta TJ Hertze, známého jako Objekt, a pastu alla genovese od americké průkopnice elektro scény Suzanne Ciani. Svým receptem přispěl i český hudebník Toyota Vangelis (Václav Peloušek), který doporučuje gnocchi se slunečnicovými semínky a sušenými rajčaty.

Podívejte se taky na Hudba karanténní. Co přinese současná vlna livestreamů hudební scéně?.

Spustit audio
autor: Ondřej Hanko
  • Středočeský kraj chce zastavět mokřad v Lysé nad Labem. Plánuje tam areál pro záchranáře

    28. květen 2020
    Mokřad Žabák v Lysé nad Labem

    V Lysé nad Labem hrozí zánik mokřadu. Po vysušení by měl na místě vzniknout výcvikový areál pro středočeské záchranáře. Pozemek patří městu, které souhlasilo s prodejem. Odkup ale ještě musí potvrdit středočeské zastupitelstvo.

    Mokřad, jemuž někteří říkají Žabák, se nachází na východě Lysé nad Labem. Podle tamního opozičního hnutí Lysá nás spojuje je trvalým i dočasným domovem pro 79 druhů ptáků, jako jsou vodouš bahenní, konipas bílý či jeřáb popelavý. Útočiště nabízí i plazům a obojživelníkům. Mnoho z tamních živočichů navíc patří mezi ohrožené druhy. „Považujeme za absurdní situaci, kdy ministři životního prostředí i zemědělství za ANO a ČSSD bijí na poplach v boji se suchem a zároveň na lokální úrovni stejné strany prosazují likvidaci mokřadu a zástavbu zemědělské půdy,“ říká opoziční městská zastupitelka Martina Tužinská Synková (Cesta města).

    Výcvikový a vzdělávací areál Svět záchranářů by podle ní mohl vzniknout jinde. Starosta Lysé nad Labem Karel Otava (ČSSD) projekt brání. „Na místě byla voda v únoru poté, co více zapršelo. Nyní tam žádná není. Není to o tom, že bychom nechtěli ve městě místa, kde se dá zadržovat voda. Máme i v územním plánu vyčleněná místa, kde by taková místa mohla být, včetně třeba rybníčku,“ cituje Otavu Benešovský deník.

    Aby stavba mohla být povolena, musí se vypracovat studie o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. „V rámci projednávání budou vypořádány veškeré dopady na životní prostředí,“ vysvětluje náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD).

    Mokřad Žabák v Lysé nad Labem
  • Všechny zbloudilé kočky pochytáme a utratíme, varoval finský hygienik. Po kritice ustoupil

    28. květen 2020
    kočka

    Isokyrö na západě Finska trápí toulavé kočky. Nikoho tedy nepřekvapilo, když se úřady rozhodly zakročit. Tamní hygienik ale zvolil cestu, která mnohé Finy překvapila. Rozhodl se totiž, že zvířata pochytá a nechá utratit.

    Místním na začátku května přišlo upozornění, že se tamní úřady hodlají koček zbavit. „Znamená to, že jakákoli venku toulající se kočka bude od 9. května lapena a utracena,“ stojí v letáku. Hygienik Seppo Kangas se k takto radikálnímu kroku odhodlal kvůli zvyšujícímu se tlaku na jeho osobu. „Volali mi chataři, ale také někteří místní. Lidé volali policii i mně,“ vysvětluje Kangas pro finský veřejnoprávní rozhlas a televizi Yle. Netrvalo však dlouho, než se zvěsti o záměru rozkřikly na sociálních sítích a v médiích, a hygienik se ocitl pod tlakem i z druhé strany.

    „Mimo jiné jsem byl označen za zabijáka koček a čelil jsem i výhružkám, že mi někdo něco udělá,“ říká Kangas. „Jeden pán mi volal z jižního Finska a řekl, že přijede a kočky odveze, že prý má velký pozemek a může si je všechny k sobě vzít. Tak jsem mu řekl, ať to udělá,“ dodává Kangas. Sám ale přiznává, že varování napsal schválně takto otevřeně, aby majitelé zvířat brali celou věc vážně. Žádný plán na hromadné utracení koček podle něj neexistuje. Všechny, které budou chyceny, skončí v útulcích nebo organizacích na ochranu zvířat.

  • Film Muži, kteří nenávidí ženy bude mít seriálový spin-off od Amazonu

    28. květen 2020
    Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy

    Hlavní hrdinka Lisbeth Salander si odpočine od filmového plátna a přesune se do televize v novém seriálu. Ten se bude soustředit na dění právě kolem této postavy z knižní trilogie Milénium od Stiega Larssona.

    Literární série zahrnuje díly Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Seriál Amazonu vzniká pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy, adaptací Larssonova románu však nebude. Vezme postavu Salander a umístí ji do dnešního světa s novým prostředím, novými postavami a příběhem. 

    Jaká herečka bude představitelkou hlavní postavy, se zatím neví. Seriálu na Amazonu předcházelo již několik filmů, které byly adaptací Larssonovy knižní trilogie, zde se jako Lisbeth Salander představila např. Noomi Rapace, Claire Foy nebo Rooney Mara. Rapace hrála hrdinku ve třech švédských filmech, zatímco Mara ji ztvárnila v americké adaptaci Davida Finchera. Film z roku 2011 však nebyl tolik výdělečný, jak společnost Sony předpokládala, a tak bylo plánované pokračování zrušeno. V roce 2018 vznikla Dívka v pavoučí síti Davida Lagercrantze, tentokrát Salander ztvárnila Claire Foy. Ani tento film však nepřinesl očekávaný úspěch.

    Seriál tedy čelí očekávání, zda dosáhne úspěchu knihy nebo se zařadí k méně úspěšným filmovým adaptacím. Amazon zatím neohlásil, jaký autor se bude na scénáři k seriálu podílet.

  • Bloger sdílel neexistující krásy bulharských hor, aby ukázal, jak snadné je uvěřit fake news

    27. květen 2020
    Bloger sdílel neexistující krásy bulharských hor, aby ukázal, jak snadné je uvěřit fake news

    Bulharský bloger, vystupující pod přezdívkou Alexander Makedonski, nahrál v úterý 19. května na svůj facebookový profil 3D model napůl zasněženého skalního hřebene v podobě schoulené ženy, jehož autorem je výtvarník Jean-Michel Bihorel. K obrázku napsal, že jde o málo známé místo zvané Spící nevěsta, které leží nedaleko od Valjavišských jezer v bulharském pohoří Pirin. V podobě zachycené na fotografii ho prý lze spatřit jen po několik dní v roce. 

    Bloger k příspěvku přidal i starou pověst, v níž se praví, že to je místo, kde kdysi dávno umrzla bulharská dívka pronásledovaná Turky. Svůj příspěvek ukončil dojemnými slovy o kráse bulharské přírody, která si zaslouží větší úctu a ochranu. Za pouhých 20 minut měl jeho příspěvek 20 sdílení a 70 lajků a rychle se šířil dál, prý mnohem rychleji než jakýkoliv z jeho předcházejících postů. Po nějaké době autor sám vysvětlil, že jeho cílem bylo ukázat, jak snadné je naletět fake news.

    O dění kolem Spící nevěsty napsal i bulharský zpravodajský server Actualno.com. Lidé snímek ochotně šířili, aniž by zpochybnili jeho pravost. Přitom bylo velmi snadné si pomocí Googlu ověřit jak zdroj obrázku, tak to, že žádný fotograf uvedeného jména neexistuje. V tomto konkrétním případě sice jde o zprávu pozitivní a neškodnou, přesto ale lživou. Podobné příspěvky se podle autora často objevují ve facebookových skupinách zaměřených na krásy hor.

    Bloger upozorňuje, že „dobrá lež se šíří rychleji než dobrá zpráva“. Píše také, že internet kdysi vnímal jako nástroj, který zprostředkuje přístup k informacím všem bez rozdílu. To se sice částečně splnilo, internet dnes ale také umožňuje informace deformovat a zásadně mění způsob, jak je vnímáme. Vyzývá proto, abychom si všechno důkladně ověřovali. Původní příspěvek na své zdi ponechal s vysvětlujícím komentářem. Počet sdílení i lajků stále roste, podle autora to však mnoho nevypovídá, protože sdílet ho mohou i lidé, kteří nečtou vůbec nic a jen se jim líbí obrázek.

    K něčemu podobnému v celosvětovém měřítku došlo v polovině března, kdy se bleskově rozšířila nepravdivá zpráva, že do Benátek, jež kvůli pandemii nového koronaviru opustili turisté, se vrací delfíni.

  • NASA uzavřela s několika zeměmi mezinárodní dohody, které usnadní vesmírný výzkum, zakládají se na transparenci a sdílení

    27. květen 2020
    Astronaut ve vesmíru

    NASA spolu s řadou partnerských kosmických agentur z celého světa zveřejnily nový soubor mezinárodních dohod, které zajistí vesmírné bádání za podmínek umožňujících větší kooperaci a prosperitu. Nedávno vydané Artemis Accords jsou nejnovější úpravou programu Artemis, jehož prostřednictvím se agentura zavazuje poslat do roku 2024 první ženu a dalšího muže na Měsíc. NASA také doufá, že dohody umožní lepší spolupráci s mezinárodními partnery při nové misi Člověk na Marsu.

    „Pro vesmírné bádání je to nový začátek. Je mi ctí oznámit, že dnes byly vydány Artemis Accords, které kladou důraz na společnou vizi a soubor zásad pro všechny mezinárodní partnery, kteří se připojí k další cestě člověka na Měsíc. Jsme v tom společně,“ napsal pracovník NASA Jim Bridenstine minulý týden na Twitter. 

    Základní hodnoty zakotvené v dohodách rozšiřují Smlouvu o vesmíru z roku 1967. Zahrnují zásadu, že průzkum vesmíru by měl být prováděn za mírovými účely a že USA a její partnerské země musí být ve svých postupech transparentní a vytvářet takové operační systémy pro informace, které mezi sebou mohou národy sdílet. Cílem programu je také chránit historické památky a artefakty za hranicemi naší planety, a to stejným způsobem, jakým jsou chráněná podobná místa na Zemi. Patří sem artefakty, které byly zanechány na místě během přistání na Měsíci v rámci programu Apollo v letech 1969–1972.

    Podle CNN mezi mezinárodní partnery, kteří se připojili k dohodám, patří Kanadská vesmírná agentura, Evropská vesmírná agentura, Ruská vesmírná agentura (Roscosmos) a Japonská agentura pro výzkum vesmíru. 

  • Kukačka překonala při migraci vzdálenost 12 000 km, vědce to udivilo

    27. květen 2020
    Kukačka obecná

    Vědci sledovali pomocí satelitní visačky kukačku, která právě přeletěla z jižní Afriky na hnízdiště v Mongolsku a urazila tak více než 12 000 km. Pták překonal oceány i silný vítr a jeho cesta vedla přes 16 zemí. Podle expertů jde o enormně dlouhou cestu.

    Sledovaná kukačka obecná byla vědci pojmenována Onon po mongolské řece. Svůj let zahájila 20. března, kdy opustila svou zimní destinaci v Zambii. Onon je jedním z pěti ptáků, kterým byla minulý rok v létě v Mongolsku přidělena satelitní visačka v rámci projektu Mongolia Cuckoo Project. Jedná se o spolupráci mongolských vědců s britskou organizací British Trust for Ornithology (BTO) zkoumající migraci na velké vzdálenosti.

    Onon letěla bez zastavení tisíce kilometrů nad Indickým oceánem, průměrná rychlost letu byla 60 km/h. Přeletěla například Saúdskou Arábii či Keňu. Právě ona je však jediným z pěti ptáků, který svou zpáteční cestu do Mongolska dokončil. Další označená kukačka se při zpátečním letu dostala až k provincii Jün-nan v Číně, kde poté pravděpodobně zemřela vyčerpáním nebo byla ulovena.

    „Myslím, že fakt, že jsou ptáci schopni létat tak velké vzdálenosti takovou rychlostí, je velkým zjištěním. Musí být schopni najít si vhodná místa na přestávky a lov potravy a také přesně vědí, kudy letět, aby měli příznivé větrné podmínky, které jim let usnadní,“ říká Chris Hewson z BTO a tvrdí, že projekt nám o dálkové migraci odhalil mnoho nového.

    Nebezpečí hrozící migrujícím ptákům je vždy přítomné, ať už v podobě predátorů, pytláků, vyhladovění, či nepřízně počasí. Přesto, jak zdůrazňuje Hewson, v době, kdy téměř nikdo z nás vzhledem k pandemii koronaviru není schopen nikam létat, je něco uklidňujícího na ptákovi, který překonává obrovské vzdálenosti. Znamená to, že na Zemi to stále funguje tak, jak má.

    „Je to krása. Tenhle malý ptáček si létá, kde chce, i když my nemůžeme. Bere nás na všemožná místa,“ napsal na svůj Twitter jeden uživatel v reakci na bezpečný návrat kukačky Onon do Mongolska.

  • V Kostarice se mohou brát stejnopohlavní páry, ve Střední Americe je to prvenství

    27. květen 2020
    stejnopohlavní svatba

    V úterý vstoupil v platnost zákon povolující manželství osob stejného pohlaví. Díky tomu se Kostarika stává první zemí ve Střední Americe, která legalizovala homosexuální sňatky. Ústavní soud v srpnu 2018 rozhodl, že zakazovat manželství osob stejného pohlaví je protiústavní, a dal parlamentu 18 měsíců na právní úpravu, s tím, že v případě žádné akce bude původní ustanovení automaticky zrušeno.

    Začátkem tohoto měsíce se více než 20 zákonodárců pokusilo oddálit rozhodnutí o homosexuálních sňatcích o dalších 18 měsíců, ale opatření se nezdařilo a zákaz byl o půlnoci zrušen. Přesto si však stejnopohlavní páry na běžný obřad ještě počkají, zatím může sňatek kvůli koronavirovým omezením proběhnout pouze online.

    „Kostarika slaví. Rovnost manželství se u nás stala skutečností, jsme první ve Střední Americe! Máme obrovskou radost a děkujeme všem, kteří se zasloužili o to, aby se to stalo,“ napsala ve svém příspěvku na Twitteru Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, trans a intersexuálů (ILGA).

    Kostarika se stává po Ekvádoru, který tak učinil v minulém roce, šestou zemí v Latinské Americe, která umožnila homosexuální sňatky, zároveň je 28. členským státem OSN, který uznává manželství osob stejného pohlaví. Navzdory značné opozici náboženských skupin jsou homosexuální svazky v Latinské Americe stále častěji přijímány. Homosexuální páry mohou momentálně uzavřít sňatek v Argentině, Ekvádoru, Brazílii, Kolumbii, Uruguayi a částech Mexika.

  • Místo tiskovky koncert. Islandští epidemiologové se s výjimečným stavem rozloučili písní

    27. květen 2020
    Islandští epidemiologové se s výjimečným stavem rozloučili písní

    Že tiskové konference nemusí nutně mít jen podobu věcného sdělování informací, nás několikrát v době koronavirové krize přesvědčili čeští politici a specialisté. Islanďané tuto disciplínu ale povýšili ještě o několik stupňů: na posledním brífinku, uzavírajícím čas výjimečných opatření, si rovnou všichni zazpívali!

    Severský stát se zatím vypořádává s epidemiologickou situací nadmíru dobře a v pomyslném žebříčku zemí s nejmenšími zdravotními následky pro populaci se řadí mezi ty nejúspěšnější, po bok kupříkladu Slovenska. Ještě je předčasné vynášet nějaké absolutní soudy, ale určitě svou roli sehrálo včasné uzavření ostrova, až na oblast hlavního města nízká hustota osídlení a také součinnost mezi občany a zástupci zodpovědných státních orgánů, kterým veřejnost vyjadřovala důvěru a podporu. Značnou oblibu (a místo na tričku) si získal už v počátcích šéf krizového štábu Víðir Reynisson, když s notnou dávkou ironie spoluobčanům doporučil, aby dodržovali hodinu, kdy se nebude mluvit o koronaviru. Narážel tím na moment rostoucí paniky v důsledku všeobecného zahlcení zprávami a informacemi na jediné téma.

    V triu, které ze závěrečné tiskové konference udělalo tak trochu happening islandské hudby, pochopitelně tedy nemohl chybět. Spolu s ním ho tvořili šéfka zdravotnictví Alma Möller a vrchní epidemiolog Þórólfur Guðnason, který ve volných časech vystupuje v revivalové kapele Beatles, a ujal se proto na tiskovém koncertu mikrofonu. Nezaznělo ovšem ani Help! nebo Let It Be, ale islandská skladba Ferðumst innanhúss (Cestuj doma), která na začátku dubna, tedy v kritické době, apelovala na Islanďany, aby si tentokrát na Velikonoce odpustili cestování a radši zůstali doma. Že neminula cíl, dokazují novináři přidávající se k trojici na pódiu ve společném zpěvu. Ostatně to můžete zde posoudit sami.

  • Masajská rezervace zůstává kvůli pandemii bez příjmů, na její náklady se složilo už 100 000 lidí

    26. květen 2020
    Masajové

    Jak Covid-19 zasahuje turistický průmysl napříč planetou, tvrdě dopadá i na masajskou přírodní rezervaci Nashulai. Na 240 hektarech tu žije tři tisíce domorodců, kteří jsou zcela závislí na výdělcích z cestovního ruchu.

    Kmen proto požádal o pomoc na komunitní webovce Avaaz a Masajům obratem poslalo příspěvek sto tisíc lidí. Tím zajistili plat strážcům, kteří v rezervaci chrání před pytláky migrující slony, za další peníze kmen nakoupil hygienické a zdravotnické pomůcky, které Masajům pomůžou pandemii bezpečně přečkat. Avaaz pomohl rezervaci už předtím. V roce 2016 umístili Nelson Ole Reiyia a Margaret Koshal Reiyia na webovku projekt, který životní prostor Masajů pomohl přeměnit na chráněnou přírodní rezervaci.

    Vznikla tak Nashulai Maasai Conservancy, což je podle serveru Good News Network inovativní způsob, jak Masajům pomoci udržet jejich tradiční způsob života v souladu s přírodou a zároveň jim zprostředkovat nutnou obživu. Rezervace přivedla do oblasti vnější kapitál prostřednictvím nabídky safari, táboření a dalších kulturních akcí. Masajští muži, jako tradiční válečníci, kteří se umí perfektně pohybovat v terénu, se stali strážci – sledují a kontrolují vývoj zvířecích populací a chrání oblast před pytláky.