Empatie, péče, odvaha říct si o pomoc. Progresivní muži hledají cesty k maskulinitě přes emoce
Jsou Gen Z progresivní, nebo konzervativní? Co si myslí o společnosti? A co si společnost myslí o nich? Pětičlenný tým redakce Radia Wave připravil sérii Vlna Zleva zprava o rozdílných názorových táborech uvnitř mladé generace.
Jít si za svými cíli, být vyrovnaný, ale i empatický, vyznat se ve svých emocích a nebát se říct si o pomoc. Dvacetiletí Oliver Pithart a Josef Šorejs pracují, rozvíjí producentské skills v taneční hudbě a hledají nové podoby mužství. Mezi současné problémy řadí rozpínavé putinovské Rusko, klimatickou krizi, ale i radikalizaci zesilovanou sociálními sítěmi.
„Žijeme v patriarchálním světě. Můžeme být zaskočení z toho, co se děje, ale je to dobře. Ženy jen chtějí to samé, co mají muži,“ říká Oliver a doufá, že se patriarchální sevření společnosti rozvolní. Oliver se necítí být feminismem ohrožený. Vyrovnání sil je podle něj pro dobro obou pohlaví.
Oba mladí muži kolem sebe vnímají vlnu výraznějšího příklonu k tradiční maskulinitě. „Myslím, že některý kluci jsou konzervativní proto, že jsou ovlivnění sociálními sítěmi a vidí tam nasvalenýho frajera, který říká, že musíš mít těžký ambice. Je třeba si nahrabat co nejvíc peněz, koupit si jachtu, mít pod sebou deset holek, který jsou jen póvl, se kterým si jdeš zaobcovat,“ říkají Oliver a Josef.
„Nové mužství je spojené s vyšší empatií, s užším zapojením do péče, součástí je ale také určité ustoupení z vlastních privilegií na trhu práce, v politice, v ekonomice. Je to tom, dát prostor i někomu jinému,“ myslí si socioložka Nina Andrš Fárová.
Proč si Josef s Oliverem smazali TikTok? Kde se bere příklon některých mladých mužů ke konzervativním a mnohdy i krajně pravicovým postojům? Má v současném světě své legitimní místo tradiční konzervativní mužství? Poslechněte si celou Vlnu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
